Říjen je takový přechod mezi „ještě je docela teplo“ a „už je celkem kosa“. Může být přes 20 stupňů, ale k ránu už běžně přicházejí mrazíky. I proto s koncem září mizí z čerpacích stanic i letní nafta a je nahrazena tzv. přechodovou.
Přechodová nafta je mezistupněm před naftou zimní
Články na téma pohonné hmoty:
- Jak poznat kvalitní palivo
- Benzín nebo nafta, co vyhrává?
- Paliva pro vznětový a zážehový motor
- Čím se liší zimní nafta a od kdy se prodává?
- Poradíme, jak efektivně ušetřit na pohonných hmotách
- Zimní nafta umí způsobit pořádné problémy
- Značení paliv není tak jednoznačné, jak na první pohled vypadá
- Přechodová nafta - právě čtete
- Filtrovatelnost nafty
- Arktická nafta – prodej není zákonem nijak nařízen ani regulován
- Od kdy se prodává zimní nafta?
- Syntetická paliva
- Výhody vysokooktanových paliv
- Jak ušetřit na benzinu, či naftě cestou na dovolenou?
- Přechodová nafta – od dnešního dne ji tankujete
Běžná letní nafta
Letní nafta je označována také jako nafta třídy B. Její filtrovatelnost je zaručena do 0 °C. Co to znamená? S klesající teplotou má nafta tendenci tvořit drobné krystalky parafinů. Je to běžný jev, zcela vratný mimochodem. Necháme-li naftu zmrznout a poté znovu rozmrznout, nic se nestane. Problém představují krystalky pro palivovou soustavu, kterou neprojdou. Typicky totiž čerpadlo nasaje krom kapaliny právě i tyto krystalky, ovšem ty uvíznou na palivovém filtru, který ucpou a zabrání dalšímu průtoku. Motor se tedy rozběhne možná tak na pár sekund a poté nemá na co běžet, takže zhasne.
Přechodová nafta
Pro období od 1. října do 15. listopadu tedy máme na čerpacích stanicích naftu přechodovou (třída D) s filtrovatelností -10 °C. To znamená, že i za této teploty by mělo být možno s ní bez problémů jezdit. Dosahuje se toho pomocí aditiv, která posouvají bod, kdy se tvoří krystalky parafinů.
Samozřejmě nelze očekávat, že by udeřily mrazy o síle -10 stupňů hned od začátku října. Nicméně je dobré vědět, že dotankováním nádrže, která je třeba ještě z poloviny plná nafty letní, dojde k naředění a tím vznikne směs, která bude vlastnostmi někde mezi oběma druhy nafty. Při -5 °C tak může dojít k výše popsanému problému s ucpáním filtru. V situaci, jako je tato, nebo dokonce když máte plnou nádrž letní nafty a očekáváte mrazy, můžete její vlastnosti zlepšit aditivy. Třeba VIF zimní umí posunout filtrovatelnost až o 5 °C. Nezapomeňte ovšem, že po nalití aditiva do nádrže je potřeba její obsah promíchat, ideální je tedy aditivace před tankováním, případně je potřeba se autem alespoň kousek projet, aby se kapaliny promísily.
Co dělat, když zamrzne nafta?
V okamžiku, kdy už nafta zamrzne, je pozdě na jakoukoliv aditivaci. Řešením je buď počkat na lepší meteorologické podmínky, tedy ideálně teploty nad nulou, nebo odtáhnout vůz do vytápěné garáže, kde dojde k rozmrznutí krystalků parafinů a zprůchodnění filtru. Fintou starých mazáků je, zaparkovat auto na kanálem, ze kterého jde obvykle docela teplý vzduch, což může také pomoci.
Ředění nafty benzínem
Dříve se také pomáhalo naftě k nižšímu bodu zamrznutí pomocí naředění s benzínem. Ten zamrzá při daleko nižších teplotách, takže výsledná směs skutečně vydržela i docela silné mrazy. Dnes už bychom to nedoporučovali, protože zejména common-rail systémy jsou velmi citlivé na kvalitu nafty a především její mazivost. Nafta totiž sama o sobě je docela mastná, kdežto benzín je naopak odmašťovadlo. Když do 50litrové nádrže „cmrndnete“ dva tři litříky benzínu, snížíte mazací schopnost nafty a může dojít k celé řadě problémů, přičemž nejmenší radost z toho budou mít právě vstřikovače.
Zdroj médií: Depositphotos.