Brusel ve své snaze vyhubit cokoliv, co generuje emise potlačuje spalovací motory pomocí uměle vytvořených emisních norem, které popravdě někde kolem EURO 3, možná EURO 4, přestaly dávat hlubší smysl. Spíš komplikují život automobilkám. Po roce 2035, jak to zatím vypadá, si dost možná nový vůz se spalovacím motorem nekoupíte. Spásou mohou být syntetická paliva.
Co jsou syntetická paliva
Články na téma pohonné hmoty:
- Jak poznat kvalitní palivo
- Benzín nebo nafta, co vyhrává?
- Paliva pro vznětový a zážehový motor
- Čím se liší zimní nafta a od kdy se prodává?
- Poradíme, jak efektivně ušetřit na pohonných hmotách
- Zimní nafta umí způsobit pořádné problémy
- Značení paliv není tak jednoznačné, jak na první pohled vypadá
- Přechodová nafta
- Filtrovatelnost nafty
- Arktická nafta – prodej není zákonem nijak nařízen ani regulován
- Od kdy se prodává zimní nafta?
- Syntetická paliva - právě čtete
Syntetická paliva – co to je?
Abychom dosáhli udržitelné mobility (schopnosti přepravovat se za vzniku co nejmenší emisní stopy), čeká nás ještě dlouhá cesta. Syntetická paliva nevznikají rafinací ropy, ale pomocí chemické reakce CO2 a vodíku, tedy běžně dostupných plynů. Nejsilnější výhodou syntetických paliv je možnost jejich spalování za vzniku podstatně menšího množství škodlivých emisí, respektive bez síry a aromatických uhlovodíků.
Synteticky lze vyrábět jak benzín, tak i naftu, přičemž současné motory mohou syntetická paliva spalovat buď naprosto bez úprav, nebo jen s minimálními konstrukčními změnami. Uhlíková neutralita syntetických paliv spočívá v tom, že do vzduchu uvolníme jen tolik CO2, kolik ho při výrobě do paliva vložíme. Bilance tohoto plynu je tedy neutrální. Navíc CO2 pro výrobu je možné zachytávat ze vzduchu.
Také čtěte
Problém syntetických paliv
Výrobu už zvládáme bez potíží, takže proč ještě stále nevidíme u čerpacích stojanů třeba e-naftu nebo e-benzin? Ona ta výroba je totiž dost energeticky náročná a drahá. Proto se do budoucna počítá s tím, že bychom ji řešili výhradně z obnovitelných zdrojů. I tak je ale už teď jasné, že přechod z klasických paliv na syntetická, by si vyžádal obří nárůst potřebné energie, kterou zatím nemáme kde brát.
V Chile byla za podpory automobilky Porsche otevřena továrna na syntetická paliva a její produkční kapacita je zhruba 130 tisíc litrů ročně. V budoucnu by měla být kapacita navýšena až na 550 milionů litrů ročně, nicméně i to je stále jen kapka v moři světové spotřeby. Další trable jsou s cenou. Aktuálně totiž litr takového paliva vychází na zhruba 200 korun, nicméně i to se bude samozřejmě v čase měnit. Dočkat bychom se měli cenovky asi 1,4 eura za litr bez všech daní, to znamená kolem 34 až 35 korun. Se všemi „přirážkami“ to ve finále ale asi pod 50-60 korun za litr nebude.
Alternativa k bateriím?
Nabízí se otázka, jestli jsou syntetická paliva vhodnou alternativou k pohonu elektřinou. Popravdě už autoprůmysl přehodil výhybku směrem k elektřině, takže budoucnost zatím nevypadá pro jakékoliv spalování čehokoliv v motorech příliš růžově. Na druhou stranu pro řidiče, kteří si budou chtít ponechat stávající spalováky, pro nákladní, leteckou, námořní a vlakovou dopravu by byla syntetická paliva velmi fajn řešením. Stejně tak třeba pro armády, které se k pohonům bateriemi stavějí logicky dost negativně.
Zdroj info: ekolist, cappo, irozhlas.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
