Poloautomatická převodovka je vlastně klasický automat s pádly

V naprosté většině případů je poloautomatická převodovka jenom zvláštním režimem automatické převodovky. Ta je nejčastěji buď klasický planetový automat s hydroměničem, nebo DSG, případně CVT s virtuálními stupni. Z logiky věci samozřejmě automat řadí sám, řídící jednotka má spoustu dat, od natočení volantu, přes polohu plynového pedálu, až třeba sklon auta a podobně. Data slouží k tomu, aby se řídící jednotka mohla pokusit odhadnout, co vlastně řidič chce, respektive jak moc chce a potřebuje zrychlit a jak moc jeho požadavku odpovídá aktuální převod. Pakliže by zrychlení zabralo příliš dlouhou dobu, zajistí řídící jednotka podřazení a patřičný počet stupňů.

Řazení pádly pod volantem

Pakliže vše funguje správně, automat řadí plynule a prakticky neznatelně. Ostatně tak poznáte dobře odladěný automat a jeho software – v podstatě o něm nevíte a řazení probíhá natolik přirozeně, že na to ani nepomyslíte. Jenže ne vždy se povede vše naladit ke spokojenosti uživatele a ne vždy potřebuje řidič, aby za něj rozhodovaly čipy. Některé situace jsou natolik specifické, že software nemá moc šance je rozpoznat. Typicky se jedná o předjíždění. Probíhá většinou tak, že jedete za pomalejším autem, třeba ustálenou stovkou. V hlavě víte, že za tři vteřiny budete předjíždět, jen co se ocitnete za zatáčkou a přesvědčíte se, že v protisměru nic nejede. Sešlápnete prudce plynový pedál, dáte blinkr, ale převodovka jako by se nemohla rozmyslet, co tam dát. To proto, že doteď jela klidným tempem a najednou po ní chcete něco nepředvídatelného. A právě v takové chvíli by se hodilo, mít možnost si tam dát kvalt „ručně“, že?

Také čtěte

3 min. čtení

Hackeři a auta – jak velký je to problém?

dnes Jakub Mokříš Tipy a rady

K tomu právě slouží režim polooautomatického řazení. Většinou do něj není třeba přepínat, stačí buď stlačit příslušné pádlo pod volantem. V některých případech je potřeba posunout řadicí páku do režimu M (manuál), kde pohyb vpřed nebo vzad znamená řazení nahoru a dolů. Každopádně – v tu chvíli má řidič přímo vliv na to, jaký převod zařadí. Lze se tedy připravit třeba na předjíždění a dopředu si podřadit. Pokud chvíli neřadíte, tak si většina automatů zase přebere práci zpět a začne si řadit sama. V případě režimu M je potřeba řadicí páku přesunout zpět do polohy D.

Automaty jsou dost chytré na to, aby vás nenechaly podřadit příliš a tím „přetočit motor“ a nenechají vás ho většinou ani podtáčet. U sportovnějších aut vám do toho dokonce mají i méně tendencí kecat a zasáhnou až v případě, kdy by hrozilo poškození převodovky nebo motoru.

I Formule 1 má poloautomat

Poloautomatické převodovky mají i radikálnější sportovní auta, například některá Ferrari. Jedná se vlastně o automat, který ale nemusí mít plně automatický režim, stará se jenom o řazení, ale volba převodových stupňů je na řidiči. Podobně to mají i monoposty F1, u kterých sice je spojka, ale ta slouží jenom k rozjezdu, pak už dává pilot pokyny sekvenční převodovce a ta podle toho řadí.