Sekvenční převodovka řadí rychleji než DSG

Sekvenční převodovka – jak funguje

Konstrukčně je sekvenční převodovka do značné míry podobná převodovce manuální. Vystačí si s dvěma hřídelemi (nicméně může mít i tři) a ozubenými koly buď s přímým, nebo šikmým ozubením. Od motoru ji odděluje spojka, manuálně ovládaná. Tady už nám podobnost pomalu končí, protože způsob řazení i synchronizace se výrazně liší.

Název „sekvenční převodovka“ má svůj důvod. Nelze totiž řadit jakýkoliv kvalt kdykoliv, jako je tomu u klasického řazení s H kulisou. Když chcete u fabie zařadit ze trojky rovnou pětku, není to problém, v případě, že by se jednalo o Fabii WRC, museli byste jít pěkně popořadě 3, 4, 5. To samé při podřazování. Zkrátka řadí se tu „sekvenčně“, tedy hezky popořadě, a není to taková anarchie jako u klasického manuálu. Ovládání vidlic, které se starají o samotné řazení a posunování ozubených kol řeší řadicí válec. Ten má na svém obvodu drážky, do kterých zapadají ovládací táhla, respektive jejich čepy, které jsou kolmé na osu táhel. Drážky nejsou přímé, ale mají požadované zakřivení, které zajistí potřebný pohyb táhel. Otáčením válce tak dochází k posunu táhel (v jejich osách) a tím i řazení převodů.

Také čtěte

2 min. čtení

Jak levně zrychlit auto?

18. 4. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Na hnací hřídeli (vstupní) jsou ozubená kola na pevno, na hnané (výstupní) se kola protáčejí. K pevnému spojení kola s hnaným hřídelem zde dochází až při zařazení převodu. Namísto synchronizačních spojek se používají spojky zubové. Je to rychlejší, ale daleko méně šetrný způsob, jak srovnat otáčky dvou kol. Jsou s tím spojené velké rázy a namáhání. Rozpojení přenosu krouticí síly mezi motorem a převodovkou je realizováno krátkým odstavením zapalování a dodávky paliva. O to se stará čidlo, které v případě změny převodu na malý okamžik dá pokyn řídící jednotce. Spojka je zde také přítomna, řidiči nic nebrání ji využít, nicméně v rámci zachování hlavní výhody sekvenční převodovky, o které bude ještě řeč, se používá jen pro rozjezdy, případně při „mimozávodních jízdách“, kdy není rychlost řazení nijak zásadní.

Také čtěte

3 min. čtení

Ověření platnosti dálniční známky

22. 4. 2024 Jiří Lacina Tipy a rady

Ovládání na straně řidiče má podobu buď páky, kterou vídáme ve WRC speciálech, nebo pádel pod volantem, což je doména F1. U pádel je to jasné, tam pokyn putuje přes spínač, v případě páky řidič přímo posunuje řadicí válec buď dopředu, nebo dozadu. Pakliže potřebuje podřadit o tři kvalty, musí holt třikrát posunout páku směrem k sobě.

Sekvenční převodovka – výhody

U závodních aut hraje extrémní roli hmotnost. Zde sekvenční skříň exceluje a v případě ne tak úplně vytrvalostních závodů dává větší smysl než třeba dvojspojka, která umí řadit velmi rychle, vydrží toho dost, ale taky je dost těžká – nevystačí si s dvěma hřídelemi. Oproti sekvenční převodovce je DCT zhruba o 30-60 kilogramů těžší, což je u závodního auta sakra znát.

Druhou výhodu představuje rychlost řazení. Výše zmíněná DCT převodovka sice umí řadit opravdu extrémně rychle, nicméně sekvenční převodovka to zvládá ještě o něco rychleji. Nedochází k přerušení přísunu krouticího momentu na tak dlouho.

Sekvenční převodovka – nevýhody

Negativum má sekvenční skříň prakticky jen jedno a už jsme se o něj tak trochu otřeli. Problém je totiž s životností. Řazení zde probíhá dost „na tvrdo“ a zubové spojky nedávají žádný prostor pro synchronizaci vysokou rychlostí otáčejících se celků. Proto je potřeba použití lepších a odolnějších materiálů. I přesto se ale životnost u těchto skříní počítá na jednotky stovek, maximálně tisíců kilometrů. Pak je třeba nákladná repase a výměna všech namáhaných částí. Na druhou stranu, kdyby se to závodním týmům nevyplatilo, tak by sekvenční převodovky nepoužívaly. Mimochodem, doporučené intervaly výměny oleje se u sekvenčních převodovek pohybují v nižších stovkách kilometrů.