Když vezmete klasickou manuální převodovku a dáte trochu elektromechaniky, dostanete nejlevnější možný automat. Jak funguje v praxi a je to dobrá volba?
Robotizovaný automat mé své místo v levných malých autech
Články na téma automatické převodovky a jejich druhy:
- Robotizovaná převodovka
- Druhy automatických převodovek – srovnání
- Poloautomatická převodovka - co to je a jak funguje?
- Přehled druhů automatických převodovek
- Robotizovaná převodovka je doménou levných aut - právě čtete
Levná auta vyžadují levná řešení, která nezvednou cenu víc než je zdrávo. A právě kategorie malých levných aut je ideální pro nasazení automatické převodovky, která je spíš jen takový chytřejší manuál. Robotizovaná převodovka je vlastně docela trefný název, práci vykonává za člověka robot, a to doslova. Ostatně v angličtině se vžil pojem „automated manual transmission“, což lze přeložit jako „automatizovaná manuální převodovka“.
Zapomeňte na nějaké hydroměniče, sady spojek a řazení během zlomků sekund. Nic takového zde nenajdete. Základem robotizované skříně je klasický manuál. Na něj je naroubovaná robotická část, která ovládá pomocí tlaku oleje a servomotoru řazení a spojku. Obvykle někde vně převodovky je vidět čerpadlo, které zajišťuje tlak oleje.
Také čtěte
Jak funguje robotický automat?
Práce převodovky je obvykle nic moc. Ano, jsou auta, kde se povedlo nasadit robota vcelku obstojně, jinde je to horší. Nicméně je třeba si uvědomit, že převodovka musí tak jako tak zvládnout všechny úkony, které jinak dělá řidič. To znamená sešlápnout spojku, zařadit, vyšlápnout spojku. Trvá jí to obvykle déle než člověku, protože kdyby na to šla moc rychle, hrozilo by to poruchou mechanické části převodovky.
S tím, jak se převodovka opotřebovává, je obvykle řazení lehce problematičtější. Většinou je chování dost nepředvídatelné. Na druhou stranu, do města na klidnější jízdu to může stačit vcelku bez problémů. Je však potřeba pamatovat na to, že řazení a podřazování se řídí podle otáček motoru, v určitém bodě tedy řadí robot nahoru, jakmile otáčky příliš klesnou, řadí dolů. Chtít po něm nějaké sofistikované podřazování třeba při jízdě do kopce, není příliš reálné.
Rozhodně po tomto typu automatu nechtějte nějakou svižnost nebo třeba rychlé rozjezdy z křižovatek. Obecně rozjíždění je kapitola sama pro sebe. U nového auta je to většinou relativně plynulé, jak kilometry přibývají, může se stát, že vůz má rozjezd ucukaný jak začátečník v autoškole.
Výhody robotizovaného automatu
Možná trochu nečekaně má toto řešení převodovky i svá pozitiva. Systém je to poměrně jednoduchý a nenáročný na údržbu. Olej není třeba měnit každých 30 tisíc kilometrů, jako třeba u CVT převodovek, v podstatě stačí udělat výměnu s proplachem po 100 tisících kilometrech. Opravy nejsou tak náročné, jako třeba u DSG převodovek nebo u hydroměničových skříní, spousta závad se dá vyřešit relativně levně a popravdě se jich zase tolik neobjevuje.
Zdroj info: Automatické převodovky Praha.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
