Odpočívadla pro kamiony: Jak moc je využívá tranzitní doprava?

Co je tranzitní doprava

Na úvod bychom si měli vydefinovat, co je to vlastně tranzitní doprava. Čistý tranzit je doprava, která nemá v České republice start ani cíl, tedy skutečně přes naši zemi jenom projíždí. Typickým příkladem je nákladní vůz jedoucí ze Slovenska, který veze zboží do Německa, případně třeba kamion z Polska, který přes nás míří do Rakouska. A můžeme si dát příklad i z osobní přepravy – velkou část tranzitu tvoří dovolenkáři, kteří míří přes Slovinsko do Chorvatska.

Teď dva základní fakty, tedy údaje o tranzitu, které si může dohledat každý z veřejně dostupných zdrojů:

• Mezinárodní doprava tvoří asi 60 % z veškeré nákladní dopravy realizované na území ČR. Toto číslo zahrnuje import, export, ale i čistý tranzit.
• Podle společnosti CzechToll, která je provozovatelem mýta, je více než 50 % všech mýtných transakcí realizováno zahraničními firmami. Více jak polovinu příjmů z mýta tedy platí zahraniční firmy.

Jelikož se Česko dlouhodobě, a to z více důvodů, potýká s problémem nedostatečné kapacity odpočívek a parkovišť pro kamiony, logicky asi každého napadne zasypat problém větším množstvím peněz. Kde na to ovšem vzít? Zde přichází další možný směr v podobě zvýšení mýtného pro vozidla ze zahraničí. České kamiony by jezdily třeba i o něco levněji než teď, zahraniční vozidla by naopak měla mýto dražší, abychom z toho něco vytřískali a bylo za co budovat potřebnou infrastrukturu.

Také čtěte

3 min. čtení

Parkování v Rovinji 2026: Kolik stojí hodina u centra?

27. 8. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Mimochodem, pro nejtěžší vozidla je mýto stanoveno na 6,38 korun za ujetý kilometr, což tvoří velmi podstatnou část nákladů na přepravu zboží. Spočítejte si, kolik dáte za kilometr jízdy osobákem. I po započtení servisu, pojištění a dalších nákladů budete pravděpodobně někde kolem 4 až 7 korun za kilometr. Dopravci platí tuto částku v podstatě jenom za to, že použijí kilometr dálnice.

• Mohlo by vás zajímat: Plošné mýtné v ČR: Vyřešilo by stávající problémy na silnicích?

Proč nemohou zahraniční kamiony platit vyšší mýto?

Česká republika nemůže jen tak „napařit“ dopravě ze zahraničí vyšší sazbu. Má to více důvodů. Tím naprosto zásadním je, že by to mohlo rozpoutat nekonečnou válku, která by izolovala jednotlivé země víc a víc. Jakmile by s tímto někdo začal, jistojistě by se našla nějaká další země, která by k podobnému kroku přistoupila, a nakonec bychom si tu všichni navzájem zvedali ceny dopravy, což by vedlo maximálně k ekonomické izolaci. Jednalo by se totiž o bariéru volného trhu, efekt by byl velmi podobný tomu, čeho se dá dosáhnout uvalením cla (které má v principu téměř vždy negativní důsledky pro koncového spotřebitele).

Samozřejmě je toto i upraveno evropskou směrnicí, pakliže byste si ji chtěli dohledat, zadejte „SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly“.

„Mýtné a poplatky za užívání nesmějí být přímo ani nepřímo diskriminující na základě:
a) státní příslušnosti uživatele silnic;
b) členského státu nebo třetí země usazení dopravce;
c) členského státu nebo třetí země registrace vozidla; 
d) výchozího či cílového místa přepravní operace.“

Také čtěte

5 min. čtení

Jak změřit vnitřní odpor baterie v autě a poznat její opotřebení?

dnes J. Mokříš Tipy a rady

Německá finta

Kreativně se to snažilo před lety obejít Německo, které chtělo něco vytěžit z osobní dopravy, která po jeho dálnicích proudí bez poplatků. Úmyslem bylo zavést systém, který by vybíral poplatky od všech, ale vozidla registrovaná v Německu by měla slevu na dani z provozu motorových vozidel odpovídající minimálně výši tohoto poplatku. Zní to vlastně jako rafinované řešení, ale ani to neprošlo. S odkazem na výše uvedenou směrnici to shodil rozsudek Evropského soudního dvora. Žalobu mimochodem podalo Rakousko.

Myšlenka, že bychom v Česku měli zavést vyšší mýto pro zahraniční přepravce je tedy absolutně nerealizovatelná z více důvodů.