Jestli je něco, co omezuje řidiče v nákladní dopravě, je to nedostatek parkovišť a odpočívek. Kamiony jednoduše nemají kde parkovat. Co brání výstavbě nových parkovišť?
Parkoviště pro kamiony přibývají pomalu, řešení je v nedohlednu
Články na téma kamionová doprava:
- Hra o nervy. Proč je v Česku noční můra zaparkovat kamion?
- Přetížené kamiony a mýto: Pomůže plošné zpoplatnění silnic?
- Proč se obce kolem dálnic brání budování odpočívek a parkovišť? - právě čtete
- Kdo by měl zodpovídat za hmotnost kamionu?
- Tranzitní doprava: Jak moc vytěžuje odpočívadla a parkoviště?
- Vysokorychlostní vážení kamionů: Jak funguje?
- Kamionová doprava: Evropa je na ní kriticky závislá a nebude to jinak
- Tekutý upgrade: Proč motor miluje HVO100 víc než klasickou naftu
- Železniční doprava vs. kamionová doprava: Kdo vyhrává?
Postavit odpočívadlo není jen tak
Stavba dálnice je náročná věc a její schválení trvá zpravidla poměrně dlouho. Odpočívadla a parkoviště se schvalují v samostatných stavebních řízeních, protože se jedná o zcela odlišné druhy staveb. Ano, jsou navázané na pozemní komunikaci, ale jejich primárním účelem není umožnit přepravu materiálu a osob. Pro nová parkoviště je proces ještě náročnější.
Přečtěte si také: Odpočívadla pro kamiony: Parkovacích míst chybí zhruba 2000
Komu patří pozemek?
Nejdřív totiž musí přijít změna územního plánu. Ředitelství silnic a dálnic určí, kde by měly odpočívky stát. Podle norem by měly být malé odpočívky každých cca 15–20 km a velké (s čerpací stanicí) každých 40–50 km. Plán může zasahovat do pozemku soukromníka (kolem dálnic se jedná obvykle o pole), obce, případně státu (Lesy ČR, Pozemkový úřad…).
Se soukromníkem se většinou ŘSD zvládne dohodnout. Liniový zákon mu umožňuje nabídnout až 8× vyšší cenu za půdu evidovanou jako zemědělská, eventuálně lze potřebnou část pozemku vyvlastnit. Vyvlastnění je však možné pouze u pozemku, kde má stát objekt veřejného zájmu, tedy parkoviště nebo třeba toalety. Za účelem výstavby komerčního objektu, tedy čerpací stanice nebo budovy rychlého občerstvení, vyvlastnit pozemek nelze.
Pakliže pozemek patří státu, je situace zpravidla poměrně snadná a nebývají s tím problémy.
Parkoviště pro kamiony na obecním pozemku?
Nejhorší je, když pozemek patří obci. Starostové a zastupitelstva jsou samozřejmě pod tlakem voličů – občanů. A ti velmi často souhlasí s tím, že by se odpočívka vybudovat měla, ale někde jinde než na dohled od jejich domů a pozemků (tzv. NIMBY efekt – stavte si, ale někde daleko, kde to na mě nebude mít vliv).
Aby mohlo vůbec začít schvalování stavby, je potřeba ji zanést do územního plánu. To představuje pro obec pomyslné bojiště, kde je sice bitva předem napůl prohraná, ale dá se vést roky. Kraj má totiž plán Zásady územního rozvoje (ZÚR). V něm může územní plán kraje změnit a obec musí tuto změnu překlopit do svého územního plánu tak, aby oba plány byly v souladu.
Obec může podávat námitky a krajský úřad se s nimi musí vypořádat. Je to první procesní linie možnosti obrany. Obec ovšem musí námitku řádně odůvodnit. Musí uvést, jak konkrétně návrh ZÚR zasahuje do jejího práva na samosprávu (např. znemožňuje rozvoj obce, zasahuje do zastavěného území, neúměrně zatěžuje životní prostředí v obci…).
Pakliže nakonec kraj vše zvládne a změnu územního plánu udělá, má obec možnost ještě napadnout celou věc soudně. Soud poté zkoumá mimo jiné to, zda je zásah do práv obce přiměřený. Kraj musí prokázat, že celokrajský zájem (např. trasa dálnice) výrazně převažuje nad zájmem obce a že neexistuje jiné, šetrnější řešení.
To celé se samozřejmě táhne roky. A buď nakonec dojde ke změně, tedy třeba k přesunutí parkoviště jinam, nebo se to nakonec stejně schválí a se stavbou se ve finále začne, což bývá častější scénář.
Obce nejčastěji řeší následující věci:
- Hluk, který je s parkovištěm spojený. Nejde o provoz, ale spíš třeba o hučící chladicí vozy. To se dá poměrně efektivně řešit protihlukovými valy, stěnami nebo stromořadími. Nicméně bydlet třeba 500 metrů od parkoviště kamionů není tak poklidné, jako bydlet u pole nebo lesa.
- Světelný smog je další věc, která obcím a jejich obyvatelům vadí. I to se řešit nějakým způsobem dá pomocí úpravy osvětlení parkoviště.
- Kriminalita je rovněž strašákem, protože na parkoviště odstaví svůj kamion i řidiči například z východních zemí, kteří pak mohou mít tendence se stahovat do obce. Obcím bohužel nikdo nevymluví, že největším zájmem řidiče kamionu je v klidu se vyspat.
- Znečištění je opět něco, čeho se lidé obávají a bohužel oprávněně. Sami jsme se přesvědčili, jak to na některých odpočívadlech vypadá, jak přeplněné jsou tam kontejnery či odpadkové koše. Řidiči si někdy raději odskočí do křoví, než aby šli o 30 metrů dál na toalety. Pokud nejsou udržované, tak je to i částečně pochopitelné.
Mohlo by vás zajímat: Přetížené kamiony a mýto: Pomůže plošné zpoplatnění silnic?
Stavba parkoviště – obec je vždy proti
Zcela logicky tak prakticky neexistuje obec, která by měla k výstavbě odpočívky kladný vztah. Obvykle proto stavební řízení neprobíhá úplně hladce. Dochází k úpravám projektů, novým schvalováním a podobně. Do toho se vymění hejtman, vláda, plány se změní, peníze se přesunou jinam a není tedy divu, že Ředitelství silnic a dálnic sice má moc hezkou koncepci rozvoje a výstavby nových parkovacích míst, ale nedaří se ji tak úplně dodržet, jak zjistil NKÚ.
V Česku jednoduše není možné jen tak něco postavit a v 90 % případů se najde někdo, kdo bude proti stavbě typu parkoviště u dálnice bojovat.
Zdroj médií: Depositphotos.