Odpočívadla pro kamiony: Parkovacích míst chybí zhruba 2000

Řidiči zbývá posledních patnáct minut jízdy. Tachograf je neúprosný – jakmile čas dojde, vozidlo musí stát. Kdekoliv. Jenže sjezd na nejbližší pumpu je beznadějně ucpaný. Kamiony stojí na zebře, v odstavném pruhu, dokonce i v nájezdu zpátky na dálnici. Je to každodenní ruleta, kterou hrají tisíce šoférů křižujících Českou republiku.

Tranzitní velmoc, kde je odpočinek loterií

Situace s parkováním pro kamiony v Česku není jen špatná. Je dost kritická. Dlouhá léta se o tom mluví, dělají se studie, ale když se podíváte na tvrdá data, realita je neúprosná. Podle odhadů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a sdružení dopravců ČESMAD Bohemia chybí na české dálniční síti zhruba 1500 až 2000 parkovacích míst.

Pro představu: to je kolona kamionů dlouhá přes 40 kilometrů. A tyhle kamiony prostě musejí jednou za čas zastavit a jejich řidiči si musejí odpočinout. Pokud to udělat nemohou, dopouštějí se přestupku. Policista se jich však nebude ptát, jestli měli kde zastavit. Pravděpodobně ho to zajímat nebude a následovat bude tučná pokuta. Nejčernější scénář zahrnuje nehodu, při které bude hrát vliv únava nebo třeba mikrospánek. Pokud řidič kamionu takovou nehodu způsobí a zjistí se, že přetáhl povolenou dobu řízení, polehčující okolnost to rozhodně nebude.

• Přečtěte si také: Řidiči kamionu si nejvíce stěžují na nedostatek parkovacích míst

Proč se z dálnic stala noclehárna?

Česko má smůlu i štěstí ve své poloze. Jsme srdce Evropy, křižovatka, přes kterou se valí zboží z východu na západ a ze severu na jih. Problém je, že infrastruktura zamrzla někde v devadesátkách. Zatímco doprava roste raketovým tempem, nová odpočívadla přibývají hlemýždím krokem. Důsledek vidíme každý večer. Řidiči, často vyčerpaní a pod obrovským tlakem dispečerů, hrají s čtyřicetitunovými kolosy tetris. Snaží se najít volné místo a často parkují i tam, kde by stát neměli.

Odpočívadlo s překročenou kapacitou

Kontrola NKÚ ukázala, že na jednom z odpočívadel, které má 15 míst, stálo v průměru o 59 nákladních vozidel více. To s sebou nese i řadu dalších negativních efektů. Pokud je odpočívadlo dimenzované na 15 kamionů, nebude na překročení kapacity o téměř 400 % dostačovat kapacita odpadkových košů nebo toalet. Podle toho to pak na odpočívkách vypadá.

Není divu, že řidiči hledají méně komfortní varianty, protože na ofiko parkoviště se prostě nevejdou. Nejde přitom jen o jejich pohodlí, i když ruku na srdce – chtěli byste trávit noc v kabině zaparkované metr od dálnice, kde vám dva metry od hlavy sviští auta stotřicítkou?

Jde hlavně o bezpečnost všech účastníků provozu. Odstavený kamion v připojovacím pruhu je v noci těžko předvídatelná překážka. Stačí chvilka nepozornosti unaveného řidiče osobáku, který sjíždí z dálnice, a neštěstí je hotové. Přesto to řidiči kamionů riskují. Často totiž nemají na výběr. Pokuty za přetažení doby jízdy jsou drakonické a únava si nevybírá.

Také čtěte

9 min. čtení

Rozhledový trojúhelník na křižovatce: Co znamená a jak se navrhuje?

11. 9. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Všichni si to přejí, ale nikdo to nechce u sebe

Možná si říkáte – tak proč se nepostaví nová parkoviště? Vždyť dálnice vydělávají na poplatcích miliardy. Peníze kupodivu nejsou ten hlavní problém. Tím je syndrom zvaný NIMBY (Not In My Back Yard – Ne na mém dvorku).

Státní organizace naráží na tvrdý odpor obcí. Starostové a místní obyvatelé logicky nechtějí mít za humny hluk, emise a nepořádek. Každý chce mít ráno v obchodě čerstvé rohlíky a objednaný balík z e-shopu do druhého dne, ale nikdo nechce vidět ten kamion, který to přivezl, zaparkovaný u své vesnice. Povolovací procesy se tak v Česku táhnou neuvěřitelně dlouho. Než se kopne do země, uběhnou roky papírování, odvolávání a soudních pří. Je to začarovaný kruh.

• Mohlo by vás zajímat: Rozhovor s řidičem kamionu: O svobodě, kontrolách i toleranci

Světlo na konci tunelu?

Abychom nebyli jen pesimisté, něco se přece jen děje. ŘSD v posledních letech změnilo taktiku. Místo boje s větrnými mlýny při stavbě úplně nových areálů na zelené louce se snaží „zahušťovat“ ty stávající. Přestavují se parkoviště, mění se značení, aby se na stejnou plochu vešlo víc aut. Je to rychlejší a méně papírově náročné. Pomáhají i moderní technologie. Na některých úsecích už fungují telematické tabule, které řidičům ukazují, kolik míst je na příští pumpě volných, takže tam nemusí zajíždět zbytečně.

Nicméně, to je zatím jen lepení děr. Deficit je tak obrovský, že ho tímhle tempem budeme dohánět ještě hodně dlouho. Do té doby budeme na dálnicích, a hlavně na přetížené D1 nebo D5 směrem k německým hranicím, dál potkávat zoufalé řidiče parkující na nejnemožnějších místech. Navíc nákladní dopravy přibývá a budování parkovacích míst toto tempo nezvládá dohnat.

Až tedy večer pojedete po dálnici a uvidíte blikající výstražná světla kamionu odstaveného v nájezdu, nenadávejte. Ten člověk za volantem pravděpodobně objel tři pumpy, než zjistil, že „už to prostě nikam nedá“.