HVO100: Revoluce v dopravě, která nevyžaduje výměnu vozového parku

Je jím HVO100 (Hydrotreated Vegetable Oil). Na rozdíl od konvenčních biopaliv první generace (FAME) nepředstavuje HVO pro motor zátěž, ale paradoxně spíše technologický upgrade.

Chemická čistota a proces hydrogenace

Zatímco klasická bionafta (MEŘO/FAME) vzniká esterifikací, výroba HVO sází na hydrogenaci. Vstupní suroviny – typicky použité kuchyňské oleje (UCO), zbytkové živočišné tuky nebo oleje z technických plodin – reagují s vodíkem za vysokých tlaků a teplot.

Také čtěte

3 min. čtení

Zvýšená spotřeba paliva: vliv mohou mít i větší kola

včera J. Mokříš Tipy a rady

Výsledkem je čistý uhlovodíkový řetězec, který je chemicky téměř identický s prémiovou fosilní naftou. Zásadní rozdíl oproti FAME spočívá v odstranění kyslíku z molekul. Díky tomu HVO neoxiduje, neváže vodu a nepodléhá biologické degradaci. V nádržích kamionů se tedy netvoří pověstné „kaly“, které u běžných biosložek ucpávají filtry a degradují vstřikovací soustavy při delším odstavení vozidla.

• Přečtěte si také: Čepro a čerpací stanice bez biosložky jsou ziskem pro stát

Technické parametry: Cetanové číslo jako klíčový argument

HVO100 není jen ekologickou alternativou, je to palivo s vynikajícími spalovacími vlastnostmi. Pokud se podíváme na technické listy, narazíme na zásadní hodnoty:

• Cetanové číslo: Zatímco norma EN 590 pro běžnou naftu vyžaduje minimálně 51, HVO100 běžně dosahuje hodnot 70 až 90. Vyšší cetanové číslo znamená kratší prodlevu vznícení, kultivovanější chod motoru a efektivnější prohoření směsi.
• Bod tuhnutí: Díky procesu izomerizace při výrobě lze vlastnosti HVO ladit pro extrémní podmínky. Bod filtrovatelnosti (CFPP) může klesat až k -32 °C, což je hodnota, které běžná zimní nafta dosahuje jen s aditivací.
• Emisní profil: Studie (např. od sdružení eFuel Alliance) potvrzují, že přímým spalováním HVO dochází k redukci pevných částic (PM) o cca 30 % a oxidu uhelnatého o 25 % ve srovnání s fosilním dieselem.

Kompatibilita a norma EN 15940

Z hlediska legislativy spadá HVO100 pod normu EN 15940 (parafinitická motorová nafta). Většina moderních agregátů předních výrobců jako Scania, Volvo, MAN, Mercedes-Benz či DAF je pro toto palivo již homologována. Pro provozovatele dopravy to znamená nulové náklady na úpravu pohonného řetězce. Stačí jen tankovat.

Také čtěte

5 min. čtení

Řidič nadrozměru ukázal výplatnici. Na účet mu přišlo 75 343 Kč

8. 9. 2026 V. F. Vrablová Aktuality

Je tu však jeden fyzikální aspekt, který nelze opomenout: hustota. HVO má hustotu přibližně 780 kg/m³, což je o něco méně než u klasické nafty (cca 820–845 kg/m³). V praxi to může vést k mírnému nárůstu objemové spotřeby (cca o 2–3 %). Tento nárůst je však částečně kompenzován vyšší energetickou hustotou paliva na jednotku hmotnosti. Nicméně celková spotřeba i tak zůstává o něco málo vyšší.

Logistická a ekonomická realita

Hlavním benefitem zůstává úspora emisí CO2. V rámci celého životního cyklu dokáže HVO100 snížit uhlíkovou stopu o 70 až 90 %, což je klíčové pro dopravce, kteří jsou pod tlakem svých klientů vyžadujících zelené reportování v rámci ESG.

Limitem zůstává cena a dostupnost. HVO je aktuálně dražší než fosilní nafta. Je to dáno cenou vstupních surovin i technologickou náročností výroby. Nicméně v kontextu chystaného zpoplatnění emisí v dopravě a rostoucích cen emisních povolenek se nůžky mezi „špinavou“ a „čistou“ naftou budou postupně zavírat.