Autobaterie může mít po odstavení zdánlivě správné napětí, ale při otočení klíčku už nedokáže dodat startéru potřebný proud. Důvodem bývá rostoucí vnitřní odpor autobaterie, který omezuje její výkon pod zátěží. Změřit jej lze specializovaným testerem, samotné číslo je však nutné hodnotit společně se stavem nabití, teplotou a deklarovaným startovacím proudem.
Vnitřní odpor autobaterie: Jak ho změřit a co vypovídá o jejím stavu?
Články na téma kontrola stavu autobaterie:
- Prevence proti selhání baterie
- Metody kontroly stavu baterie
- Diagnostika autobaterie
- Jak zkontrolovat napětí autobaterie
- Jak poznat vybitou baterii v autě
- Víte, jak a podle čeho poznat vybitou autobaterii?
- Jak změřit vnitřní odpor baterie v autě a poznat její opotřebení? - právě čtete
Ideální elektrický zdroj by při průchodu proudu neztrácel energii a jeho napětí by se pod zátěží neměnilo. Skutečná autobaterie se ale chová jinak. Odpor vytvářejí elektrody, elektrolyt, separátory i vnitřní spoje a část energie se při vysokém odběru mění na teplo. Čím je vnitřní odpor baterie vyšší, tím větší pokles napětí nastane při startování a tím méně proudu se dostane ke startéru.
Vnitřní odpor autobaterie roste s opotřebením
Nová a plně nabitá startovací baterie mívá velmi nízký vnitřní odpor, zpravidla v řádu miliohmů. Během provozu se však mění aktivní hmota, korodují mřížky a na deskách se může rozvíjet sulfatace. Tyto procesy zhoršují vodivost uvnitř článků a omezují schopnost dodat vysoký startovací proud. Akumulátor proto může bez zátěže ukazovat přijatelných 12,6 V, ale při spuštění motoru jeho napětí prudce klesne.
Výsledek ovlivňuje také okamžitý stav baterie. Vybitý akumulátor se při testu jeví hůře než stejná baterie po úplném nabití a nízká teplota její vnitřní odpor dočasně zvyšuje. Baterii je proto nejlepší hodnotit dostatečně nabitou a při opakovaných testech pokud možno za podobných podmínek.
Běžný multimetr odpor přímo nezměří
Funkce pro měření odporu na obyčejném multimetru není pro přímé měření autobaterie vhodná. Přístroj je určený hlavně pro součástky bez vlastního napětí, zatímco baterie je aktivní zdroj schopný dodat stovky ampérů. Její odpor je navíc tak nízký, že výsledek snadno zkreslí kabely a kontakty. Multimetr proto nepřepínejte na ohmy a nepřikládejte jej k pólům baterie.
Odpor lze teoreticky přibližně dopočítat z rozdílu napětí bez zátěže a pod známou zátěží podle vztahu R = (U0 − Uz) / I. V praxi by však bylo nutné současně přesně změřit poměrně vysoký proud a zajistit stabilní zátěž. Pro běžného motoristu je bezpečnější specializovaný tester autobaterií.
Tester vyhodnotí reakci baterie na krátký impulz
Ruční digitální tester se připojí svorkami přímo na póly akumulátoru. Přístroj vyšle krátký měřicí signál a z odezvy odhadne vodivost, vnitřní odpor a dostupný startovací výkon. Ve skutečnosti tedy obvykle nepouští baterií proud odpovídající reálnému startování. Výsledek vytváří algoritmus podle odezvy baterie, zvoleného typu akumulátoru a údajů zadaných uživatelem.
Před testem je nutné správně vybrat technologii, například klasickou zaplavenou baterii, EFB nebo AGM. Zadává se také jmenovitý startovací proud ze štítku a norma, podle které byl uveden, například EN, SAE, DIN nebo IEC. Pokud se zamění technologie nebo norma, tester může stav vyhodnotit nesprávně. Správné nastavení přístroje je stejně důležité jako pevné připojení svorek.
- Přečtěte si také: Trocha kouře a čistá pravda: Vyzkoušeli jsme zátěžový tester autobaterií za pětistovku
Měřte přímo na pólech autobaterie
Kontakty musí být čisté a svorky testeru se musejí pevně dotýkat kovu. Koroze, nečistoty nebo povolené připojení přidávají další odpor a mohou výsledek zhoršit. Pokud je baterie uložená v zavazadlovém prostoru, má se tester připojit přímo k jejím pólům, nikoli k pomocným startovacím bodům pod kapotou. Odpor kabelů vozidla by se jinak promítl do měření.
Pokud přístroj oznámí nízké nabití nebo výsledek „nabít a znovu otestovat“, nemá smysl baterii okamžitě odsoudit. Nejprve je vhodné dokončit celý nabíjecí cyklus a test zopakovat. Nedobitá baterie může vypadat výrazně opotřebovanější, než ve skutečnosti je.
Jedna univerzální hranice v miliohmech neexistuje
Čím nižší odpor, tím lépe dokáže baterie dodat vysoký proud, samotné číslo ale nelze hodnotit podle jedné tabulky pro všechny akumulátory. Velká dieselová baterie má jiné běžné hodnoty než malý akumulátor v městském benzinovém voze a rozdíly existují také mezi AGM, EFB a klasickou zaplavenou konstrukcí. Důležitější než obecná hranice je porovnání s parametry konkrétní baterie.
Praktické testery proto většinou nezobrazují jen miliohmy, ale také odhad dostupného startovacího proudu, stav nabití a celkové hodnocení. Užitečný je rovněž vývoj v čase. Pokud se odpor postupně zvyšuje a odhadovaný startovací proud klesá, baterie se blíží konci životnosti. Jeden výsledek je orientační, opakovaný trend má větší vypovídací hodnotu.
Vysoký odpor se projeví hlavně při startování
Typickým příznakem je pomalé otáčení startéru, pohasnutí světel nebo výrazný propad napětí při spuštění motoru. Příčinou ale nemusí být pouze baterie. Podobně se mohou projevit zkorodované svorky, poškozený kabel, špatné ukostření nebo unavený startér. Tester proto poskytuje důležitou část diagnózy, nikoli definitivní odpověď na každý problém se startováním.
Pokud přístroj opakovaně hlásí vysoký vnitřní odpor i po úplném nabití, výrazně snížený startovací proud nebo vadný článek, bývá výměna akumulátoru rozumným řešením. Nabíječka doplní energii, nedokáže však opravit zkorodované mřížky ani přerušený vnitřní spoj. Měření vnitřního odporu pomáhá odlišit vybitou baterii od skutečně opotřebené.
Zdroj médií: Depositphotos.