Začátkem roku 2025 se evropským automobilkám blížila finanční bouře. Sdružení ACEA varovalo, že odvětví hrozí pokuty v souhrnné výši až 15 miliard eur, tedy v přepočtu zhruba 375 miliard korun.
Snížení emisí CO2: pokuty, které automobilky měly srazit na kolena
Články na téma Green deal:
- Základní problémy Green Dealu aneb tohle fakt fungovat nebude
- Green Deal a rizika pro evropský autoprůmysl
- Spalovací motory možná zakázané nebudou
- Green Deal je neproveditelný a brzdí celou EU
- Emise CO2 a pokuty, které mohly automobilky položit - právě čtete
Volkswagen, Stellantis i Renault otevřeně mluvili o tom, že nové emisní limity nezvládnou splnit. Pak přišel duben 2025 a celá hra dostala jiná pravidla. Naštěstí.
Jak pokuta funguje?
Pravidla jsou jednoduchá na popsání a nepříjemná v praxi. Nařízení (EU) 2019/631 ukládá výrobcům cíl, kolik gramů CO2 na kilometr smí v průměru emitovat jejich nově prodaná vozidla v daném kalendářním roce. Od 1. ledna 2025 platí pro osobní auta hodnota 93,6 g/km, což představuje pokles o 15 procent oproti referenčnímu roku 2021.
Lehká užitková vozidla mají strop 153,9 g/km. Pro každého výrobce se navíc cíl individuálně upravuje podle průměrné hmotnosti jeho flotily. Volkswagen tak donedávna pracoval s limitem kolem 123 g/km, kde se svými 118 gramy relativně v klidu dýchal. Při novém přísnějším stropu se ale dostává hluboko do červených čísel.
Mechanika pokuty pak vypadá takto: každý gram CO2 nad limitem stojí 95 eur, a to za každé prodané vozidlo. Vzorec je banální:
- pokuta = (průměrné emise výrobce − cíl) × 95 € × počet prodaných aut
Pokud tedy fiktivní výrobce s prodejem půl milionu vozů v EU překročí svůj cíl o čtyři gramy, dostane vyúčtování 190 milionů eur. U Volkswagenu, který v Evropě prodává řádově tři miliony aut ročně a překračoval svůj nový individuální cíl o dvouciferné číslo, by se účet vyšplhal do několika miliard.
- Přečtěte si také: Jak fungují emisní povolenky a jaký to bude mít vliv na cenu paliv?
Rok 2024: ústup do defenzivy
Že se něco děje, bylo patrné už během roku 2024. Automobilky podle pozdějších přiznání záměrně přibrzďovaly prodej spalovacích aut. Část výrobců se pojistila takzvaným poolingem, tedy společným vykazováním emisí. Vznikly dva velké tábory. Skupina kolem Tesly (která to samozřejmě nedělala zdarma), do níž vstoupily Stellantis, Toyota, Ford, Mazda a Subaru, a paralelní skupina vedená Mercedesem ve společnosti Polestaru. Princip je prostý: výrobce přebytkem elektromobilů u jednoho subjektu „dorovnává“ nadlimitní spalovací flotily u jiného a EU bere v potaz součet.
Jenže ani toto seskupování nestačilo. Prodeje elektromobilů v Evropě se v druhé polovině roku 2024 zadrhly, končily dotace v Německu, klesala kupní síla domácností. Šéf Renaultu Luca de Meo, tehdy prezident ACEA, odhadl možné pokuty pro celé odvětví právě na oněch 15 miliard eur.
Český tlak a bruselský ústup
Česko, kde automobilový průmysl tvoří kolem 9 procent HDP, patřilo mezi nejhlasitější odpůrce přísné aplikace pravidel. Ministr dopravy Martin Kupka tehdy tlačil na prodloužení období, za které se splnění cíle hodnotí, dokonce na pět let. Itálie, Polsko, Rakousko a další státy se přidaly. Volkswagen lobboval v Berlíně, Stellantis v Římě a Paříži.
Komise pod předsednictvím Ursuly von der Leyen ustoupila 1. dubna 2025. Návrh byl zveřejněn pod hlavičkou Industrial Action Plan. Cíle zůstanou na papíře beze změny, ale jejich plnění se nově posuzuje jako tříletý průměr za roky 2025, 2026 a 2027. Co výrobce nestihne letos, může dohnat přebytkem později.
Princip dostal anglickou nálepku „banking and borrowing“ (převádění a půjčování). Evropský parlament novelu schválil 8. května 2025 v poměru 458 pro, 101 proti, 14 se zdrželo. Rada EU dala definitivní razítko 27. května. Výsledné nařízení (EU) 2025/1214 vstoupilo v platnost 9. července 2025. Reálné riziko pokut tím dočasně prakticky zmizelo.
- Mohlo by vás zajímat: Jak se automobilky nechovají ekologicky, ačkoliv tvrdí opak
Kdo měl největší problém?
Před úpravou pravidel kolovaly konkrétní odhady. Volkswagen by čelil pokutě v řádu nižších desítek miliard eur, podstatně více než kdokoli jiný v evropském prostoru. Stellantis byl rovněž ve výrazném mínusu, Renault s vyšším podílem elektrifikované flotily se držel lépe.
Také čtěte
Tesla a Polestar disponovaly přebytkem, který mohly prodat skrze seskupování, a Mercedes si pojistil obchod přizváním právě těchto značek. Tříletý průměr ale celý obrázek změnil. Volkswagen v reakci na novelu uvedl, že situaci nyní zvládne bez nutnosti masivně odkupovat kredity. Některé analýzy z přelomu roku 2025 a 2026 odhadují, že celkové pokuty za první vykazované období se nakonec mohou pohybovat hluboko pod miliardou eur, případně být zcela nulové.
Co přijde dál: roky 2030 a 2035
Klid je ovšem dočasný. Ke konci roku 2025 přišla Komise s dalším návrhem, který původně přísný cíl pro rok 2035, tedy stoprocentní nulové emise z výfuku, snížil na 90 procent. Současně se zavádí podobný tříletý průměrný mechanismus pro období 2030 až 2032 a pro lehká užitková vozidla se cíl pro rok 2030 sníží z 50 na 40 procent.
Pro malé elektromobily vyrobené v EU s délkou do 4,2 metru navíc Komise zavedla superkredity. Jedno takové vozidlo se počítá jako 1,3 auta. Cílem je zvýhodnit vznikající kategorii cenově dostupnějších evropských elektroaut s cenovkou pod 25 tisíc eur. Tato auta budou menší, lehčí, s menšími motory a budou tedy mít nižší emise.
Jsme v květnu 2026, ACEA znovu volá po další revizi a tvrdí, že ani upravená pravidla nejsou pro stávající tempo elektrifikace realistická. Prodej čistě bateriových vozů sice v Evropě v roce 2025 vyrostl o 30 procent a podíl BEV dosáhl 17,4 procenta, výrobci ale upozorňují na nerovnoměrný vývoj napříč zeměmi unie.
Klíčový moment přijde ještě letos, tedy během roku 2026, kdy Parlament a Rada budou jednat o novém balíku úprav. Pravidla z roku 2019 se tak fakticky kompletně přepisují, prakticky mlčky a salámovou metodou, na niž Evropa po Green Dealu zatím nebyla zvyklá. Respektive zvyklá na ni byla, ale z opačné strany – postupné zpřísňování.
- Přečtěte si také: Jak se elektromobily zbavují špinavých magnetů: Nové technologie mění pravidla hry
Co si z toho odnést?
Hrozba 15 miliard eur na pokutách byla reálná přesně do okamžiku, kdy automobilky a národní vlády dotlačily Komisi k ústupkům. Stalo se to v rekordním čase tří měsíců od první formální iniciativy. Pro řidiče to znamená, že tlak na vyřazení spalovacích aut z nabídky se v krátkodobém horizontu citelně zmírňuje. Pro automobilky to znamená oddech, který musí využít k tomu, aby v letech 2026 a 2027 dohnaly elektrifikační skluz. Jinak se debata zopakuje za rok dva, tentokrát už bez milosti.
Poznámka pod čarou
Celá kauza s emisemi a hrozbami pro automobilky ukazuje dle autora především na stupiditu systému povolenek a s tím spojené šikany automobilek. Ty dávají práci desítkám tisíc lidí v EU, jejich produkty patřily (a stále možná ještě patří) ke světové špičce a používáme je všichni, ať už přímo, nebo nepřímo. Hrozit výrobcům aut likvidačními pokutami a dělat legislativní, ale i ekonomické prostředí naprosto nepředvídatelné, znamená řezat si pod sebou větev. Evropské automobilky jsou ekonomičtí giganti, které není snadné položit. Pokud se nám to ale povede, budou následky strašlivé a pocítíme je všichni.
Zdroj info: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1214 ze dne 17. června 2025, Tisková zpráva Evropského parlamentu: CO2 emissions: EP adopts flexibility measures for carmakers, europarl.europa.eu.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
