Klepání motoru – proč se to děje a co to je?

Spalovací agregát může klepat na různé způsoby. Někdy může docházet ke klepání motoru na volnoběh a někdy dochází ke klepání v motoru i při přidání plynu, což značí závadu a zcela běžné je i klepání motoru (diesel i benzín) za studena, tedy pokud netrvá déle jak pár vteřin. Pak je tu ještě klepání způsobené detonačním spalováním. Jev, který je očím skryt, a odehrává se přímo ve válci.

V motoru nemá docházet k detonacím

Třetí fází práce motoru je tedy podle českého školství povětšinou „výbuch“. Synonymem pro tento pojem je slovo detonace, čímž se dostáváme k detonačnímu spalování jako nežádoucímu jevu. Detonaci lze totiž definovat jako šíření rázové vlny nadzvukovou rychlostí, přičemž tato vlna stlačuje okolní materiál (v našem případě směs paliva a vzduchu), a tím zvyšuje teplotu nad jeho bod vznícení. Je to velmi těžko řiditelný proces, při kterém dochází k enormnímu nárůstu tlaku a teploty. Pakliže k výbuchu dojde v motoru, je to jev negativní a znamená, že jsme nad procesem spálení směsi ztratili kontrolu. Řídící jednotka to naštěstí umí velmi dobře rozpoznat čidlem klepání a okamžitě reagovat upravením parametrů směsi a dalších.

Také čtěte

2 min. čtení

BYD Seagull – rozměry, cena, pohon, dojezd

19. 4. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Ke klepání motoru dojde tedy tím, že v nějakém okamžiku se směs vznítí naprosto nekontrolovaně, a to nikoliv od svíčky. Naopak svíčka, respektive její jiskra, to obvykle ještě zhorší, protože do postupující rázové vlny, pošle vlnu jinou. Když se tyto dvě vlny potkají, je to problém. V motoru tak vznikají rázy a ono pořád dokola omílané klepání.

Směs paliva a vzduchu má hořet

Detonaci tedy v motoru nechceme, bohatě si vystačíme s rychlým hořením, při kterém se palivovou směsí šíří teplo od jiskry svíčky. Je to proces odehrávající se podzvukovou rychlostí, nárůst tlaku i teploty je pozvolnější. Díky možnosti načasovat zážeh můžeme hoření do značné míry kontrolovat a nehrozí tak, že by došlo ve válci k zapálení směsi ještě před tím, než píst dosáhne horní úvrati.

Jak dochází ke klepání motoru?

Příčin detonačního spalování může být několik, podívejme se na ty nejzákladnější a nejčastější:

• Nekvalitní palivo – majitelé benzinových motorů často hřeší na fakt, že nepřímovstřikové agregáty zkousnou kde co. To je sice pravda, ale přináší to s sebou i problém. Méně kvalitní palivo znamená většinou i nižší oktanové číslo. A právě oktanové číslo je to, co určuje, jak je benzín odolný proti samozápalům. Proto také mimochodem některá sportovní auta vyžadují vysokooktanové palivo, to běžné by mělo tendence ve vyšších otáčkách detonovat předčasně, takže řídící jednotka by nedovolila využít plný potenciál motoru.
• Žhavé body – karbonové usazeniny na pístu nebo na ventilech mají tendence žhnout. Jsou to horké body, které drží teplo. Pakliže něco způsobí detonační spalování, jsou to právě malé kousky karbonu, které při stlačování palivové směsi ve válci, způsobí její předčasné hoření. Zde pomůže jen dekarbonizace, případně natankování vysokooktanového paliva a delší jízda s vytočeným motorem, která může usazeniny doslova vypálit.
• Špatné dotažení svíčky – ano i to je možné. Ne nadarmo předepisuje automobilka dotahovací moment pro svíčky, mimochodem nebývá zrovna velký. Při „přetažení“ může dojít k posunu keramické svíčky v ocelovém pouzdře a jejímu špatnému chlazení. Žhnoucím bodem, který předčasně zapálí směs, je pak svíčka samotná. Mimochodem, pro některé motory, například 1.2 TSI, je předepsán utahovací moment i z jiného důvodu, a to pro správnou orientaci jiskřiště ve válci (předpokládá se, že jsou použity originální svíčky, které mají přesně určenou i orientaci začátku závitu). Pakliže je jiskřiště špatně pootočené, nechladí se optimálně a opět žhne. Za následek to má jednak samozápaly a pak také zkrácenou životnost svíček.