Letní nafta se od zimní liší tím, že má tendence takzvaně „zamrznout“. Co to znamená a hlavně, jak to vypadá v praxi? Vyzkoušeli jsme to, jednoduše jsme zmrazili oba dva druhy a čekali, co se bude dít.
Zimní nafta – jak to vypadá, když zmrzne?
Články na téma zimní sezóna:
- Proč se v zimě solí silnice?
- Motor auta v zimě, jak se k němu chovat?
- Sníh na autě - co na to zákon?
- Jak připravit podvozek na zimu
- Zamlžování oken v autě - co to způsobuje?
- Jak se starat o motor auta v zimě
- Co se děje s motorem v zimě při startování
- Zamrzlá nafta – jak vlastně vypadá? - právě čtete
- Jak se starat o motor auta v zimě
Teď se pravděpodobně dopustíme zkratky a generalizace, nicméně jestli se dají motory rozdělit podle toho, kolik je s nimi v zimě problémů, vedou jednoznačně dieselové. Jedním z hlavních důvodů jsou určité vlastnosti nafty jako paliva.
Proč nafta zamrzá?
Nafta obsahuje parafinické uhlovodíky a problém se zamrzáním souvisí hlavně s nimi. Mají totiž tendence vytvářet krystaly při teplotách lehce pod nulou. Zbytek paliva si ponechává tekutou podobu, ale parafiny zkrátka tuhnou. Krystalky jsou velmi malé, vytvoří gelovitou hmotu, která obvykle ucpe palivový filtr, čímž ho zablokuje. Bez protékajícího paliva se samozřejmě motor neobejde, takže jednoduše nenastartuje, eventuálně krátce po startu zhasne.
Letní nafta v zimě
Jak vypadá ztuhlá nafta, jsme sami vyzkoušeli. Nalili jsme ji do zkumavky a strčili do mrazáku. Na fotografii níže můžete vidět výsledek. Nafta má tendence držet se v horní části otočené zkumavky, protože částečně změnila své skupenství.
Také čtěte
Pro potřeba tohoto článku jsme porovnali i zimní naftu s letní, aby byl názorně vidět rozdíl. Mimochodem teplota, na kterou jsme oba vzorky mrazili, byla -24 °C. Ano, je to trochu extrém, ale velmi názorný.
Samozřejmě nelze jen tak nechat řidiče tankovat palivo, které v relativně běžné teplotě (třeba -8 °C) vyloučí něco, co ucpe filtr. Proto na čerpacích stanicích musí povinně být od 1. 10. do 15. 11. nafta přechodová, následována je naftou zimní (1. 12. do 28. 2.) a následně s příchodem jara opět naftou přechodovou, a to od 1. 3. do 15. 4., poté tankujeme opět naftu letní.
Filtrovatelnost nafty
Určujícím parametrem je tzv. filtrovatelnost, která se měří na k tomu určeném zařízení. Je to relativně jednoduchá laboratorní zkouška, při které zkrátka musí určtý objem paliva projít filtrem o předepsaných parametrech. Letní nafta má garantovanou filtrovatelnost 0 °C, přechodová -10 °C a nafta zimní -20 °C. Existuje ještě nafta, které se říká arktická a čerpací stanice ji poskytovat nemusejí, ale činí tak zejména v horských oblastech podle vlastního uvážení. Její filtrovatelnost je -32 °C, je tedy určena do skutečně extrémních podmínek. Posun vlastností paliva zajišťují aditiva, která se do nich přidávají. Samozřejmě to něco stojí, takže třeba arktická nafta je obvykle nejdražší.
Na obrázku je tedy vidět, že zimní nafta, kterou jsme strčili do -24 °C (ověřeno teploměrem), to bez problémů zvládla, ačkoliv filtrovatelnost má zaručenou jen do -20 °C. Jak je to možné? Výrobce si nechal určitou rezervu, aby jistojistě splnil normu.
Pakliže s autem jezdíte denně, nemusíte mít obavy a vlastně ani nemusíte řešit, co tankujete. Problém v zimě mají ti, kteří chtějí startovat za minusových teplot vůz s dieselem, který má v nádrži ještě palivo z léta. S velkou pravděpodobností neodjedou.
Zdroj info: čepro, čappo.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
