Zimní posyp silnic aneb proč se solí silnice?

20. 1. 2021 3 min. čtení Technologie

V zimním období je nutné řešit sníh a led, který někdy pokrývá silnice. Odstranění lze docílit několika způsoby, jedním z nich je i posypová sůl.

Zimní posyp silnic aneb proč se solí silnice?

Možná jste si někdy kladli otázku, jak vlastně to solení funguje. Prostě sypač posype solí vozovku, na které je vrstvička sněhu a za chvíli je problém vyřešen. Princip není nijak složitý, jde v zásadě o to, že voda obecně mrzne při teplotě 0°C. Smíchá-li se se solí, posune se její bod tuhnutí níže. Ve vodě rozpuštěná sůl totiž brání molekulám vody ve vytváření pevných krystalů (tedy v přeměně vody na led).

Pro větší efektivitu

Předpokladem pro to, aby sůl fungovala a smísila se se sněhem, eventuálně ledem, je, že se rozpustí. Při příliš nízkých teplotách už tak solení silnic nemá smysl, stejně jako při příliš vysoké vrstvě sněhu na silnici (v takovém případě je nutné nejdříve sníh mechanicky odstranit). S výhodou se někdy využívá soli již rozpuštěné ve vodě, tedy solného roztoku (solanka), který je efektivnější.

Pokud jedete za sypačem, který sype sůl na čistou a suchou vozovku, připadá vám to asi jako zbytečné plýtvání. Není tomu tak. Jde spíše o prevenci, kdy silničáři podle předpovědi počasí vědí, že za nedlouhou dobu začne sněžit a proto "podsolují", aby na vozovce byla sůl a s dopadajícím sněhem se hned smísila. Uježděná vrstva sněhu se solí rozbíjí o dost hůře, navíc je lepší předcházet tomu, aby se na silnici taková vrstva vůbec vytvořila, protože může způsobit další dopravní komplikace.

Nejezte ji

A jestli je posypová sůl stejná jako ta, kterou máte v kuchyni? V zásadě ano, ačkoliv konzumaci té posypové moc nedoporučujeme. Někdy se do ní přidávají přísady pro zvýšení účinku a její čistota a zdravotní nezávadnost při požití není nijak zaručena.

Posyp solí funguje do zhruba dvoucentimetrové vrstvy uježděného sněhu. V případě ledu je efektivní do dvoumilimetrové vrstvy. Podle potřeby se solí zhruba mezi 10 a 20 gramy na metr čtvereční. V závislosti na povětrnostních podmínkách je sůl efektivní do zhruba -7 až -9 °C. Pak její použití ztrácí smysl a je nutné využít jiné prostředky.

Posypová sůl má ale i svou zásadní nevýhodu, a tou je vliv na životní prostředí. Přílišné solení totiž logicky způsobí přesolení půdy v okolí silnice, což má vliv na její kvalitu a plodiny pěstované v okolí. Z tohoto důvodu se také nesmí solit všude. O tom, že přesolená půda je problém, se ostatně přesvědčili již staří Sumerové. Jejich intenzivní zemědělství a systém zavlažovacích kanálů se ve výsledku ukázal být pro půdu destruktivní a výsledek je někdy označován za první ekologickou katastrofu, ke které vlivem lidské činnosti na Zemi došlo. O jejím rozsahu svědčí i fakt, že vyčerpaná půda plná soli donutila Sumery opustit některá ze svých velkých měst a zásadně přispěla k zániku říše.

Zdroj médií: Flickr
Jakub Mokříš

Autor článku
Kuba má rád praktická auta, která dávají smysl, ale i ta, která moc smysl nedávají a dělají primárně radost. Sám na nich něco málo udělá, ale složitější úkoly raději přenechá profíkům.

Podobné články

Chcete zdarma dostávat prémiový obsah, zajímavé nabídky a akce do svého e-mailu?