Turbo je velmi přesný strojní prvek. Pracuje ve velmi náročných podmínkách, zahrnujících především extrémní namáhání silové, ale i teplotní. Rotor se umí točit rychlostí i přes 200 tisíc otáček za minutu a teploty nezřídka překračují 900 °C. Co všechno může zapříčinit jeho poruchu?
Turbodmychadlo a poruchy vlivem mechanických příčin
Články na téma poruchy turbodmychadla:
- Porucha turbodmychadla a můžete pokračovat v jízdě?
- Poruchy turbodmychadel
- Mechanické příčiny problémů turba
- Jak poznat vadné turbo?
- Pískání turba: Může to být jedna z těchto závad
- Turbo propouští olej: Jak to poznat a co s tím?
- Poruchy turba – mechanické příčiny - právě čtete
- Diagnostika turba – tabulka příznaků, příčin a řešení
V takovém prostředí rozhoduje o životnosti každý detail – tolerance ložisek, kvalita maziva, stabilita uložení i odolnost materiálů samotných. Mechanické problémy proto patří k nejčastějším příčinám selhání turbodmychadel. Je jich celá paleta.
Opotřebení a vůle v ložiskách
Hřídel turba je uložena buď v kluzných, nebo v kuličkových ložiskách. V obou případech dochází při nedostatečném mazání k postupnému zvětšování vůlí. U kluzných ložisek se nejprve naruší olejový film, což vede k přímému kontaktu kov–kov. Následuje rychlá eroze povrchu a zvýšení vibrací vlivem disbalance. Pokud jsou vůle příliš velké, rotor začne narážet lopatkami do stěn skříně (to je skutečně extrémní případ). To má za následek nejen destrukci samotného kola, ale často i poškození mezichladiče nebo motoru sáním uvolněných částic.
Dynamické nevyvážení rotoru
Každé turbodmychadlo je individuálně vyvažováno. Stačí mikroskopické nerovnováhy – například způsobené nečistotami přisátými ze sání nebo otřepy po nekvalitní opravě – a vznikají odstředivé síly, které ložiska nemohou dlouhodobě absorbovat. Nevyvážený rotor vede k vibracím, které se postupně přenášejí do celé hřídele. Výsledkem je deformace a následné prasknutí, zpravidla v místě nejvyššího namáhání, tedy mezi turbínovým a kompresorovým kolem.
Lopatky na straně turbíny jsou vystaveny horkým spalinám, často s malými pevnými částicemi, například kousky karbonu, který se uvolňuje. Tyto částice působí jako abrazivo, které lopatky postupně obrušuje.
- Přečtěte si také: Životnost turba ovlivní i vzduchový filtr
Přidírání hřídele
Mazání turbodmychadla závisí na tlaku a průtoku oleje z motoru. Jakákoliv překážka v přívodním kanálu – karbonové úsady, deformace potrubí nebo netěsnost – způsobí nedostatečné zásobení ložisek. Hřídel se začne přidírat, olej se přepaluje a v ložiskové skříni vznikají karbonové nánosy. Tento proces je samoposilující: čím více karbonu, tím menší průtok a vyšší teploty. Finálním stádiem je zadření turba, kdy se hřídel zcela zastaví.
Chyby při montáži a opravách
Turbodmychadlo je citlivé na přesnost montáže. Nesprávně dotažené příruby způsobují průnik spalin do tělesa turba, což zvyšuje tepelné namáhání a deformace. Chybné usazení hřídele při neodborné opravě může vést k okamžitému kontaktu rotoru se skříní. Častou chybou je také použití starých olejových přívodních trubek – karbon v jejich stěnách způsobí opět omezení průtoku.
Mechanické příčiny problémů turbodmychadel mají společného jmenovatele: jde o systémy pracující na hraně možností materiálů i maziv. Malé odchylky v údržbě, montáži nebo provozních podmínkách se rychle násobí a končí fatálním selháním. Proto je nutné chápat turbo nikoliv jako izolovanou jednotku, ale jako integrální součást motoru, jeho mazací a chladicí soustavy. Jen tak lze předejít nákladným závadám a udržet turbodmychadlo v provozu po statisíce kilometrů.
Zdroj médií: Depositphotos.
Diskuze (4)
Pro neodborniky, centrifuga a turbina jsou z tohoto hlediska naprosto totozne.
George Kolacny,