PRÁCE 🧰

Test: Renault Austral - restart Renaultu zahájen

13. 5. 2023 11 min. čtení diskuze (0) Testy Renault

Renault Austral přijíždí na trh s nelehkým úkolem. Má nahradit hned několik stávajících modelů, má pomoci přenést francouzskou značku do nové éry, a to vše ve velmi konkurenčním prostředí. Povede se mu to?

Renault Austral

Články na téma Renault Austral:

  1. Renault Austral - cena a konfigurace
  2. Renault Austral - rozměry
  3. Renault Austral - spotřeba
  4. Test: Renault Austral - restart Renaultu zahájen - právě čtete
  5. Konkurence pro Renault Austral
  6. Renault Austral - infotainment openR link

Nový Renault Austral má za cíl ovládnout segment C. V něm stojí proti stálicím v podobě Volkswagenu Tiguan, Škody Karoq, Hyndaie Tucson nebo třeba Nissanu Qashqai. Jeho zbraně jsou osobitý vzhled, moderní technologie nebo luxusně pojatý interiér. Slušný kalibr, kterým by nový Renault mohl zabodovat, a hlavně velký posun oproti Kadjaru, který Austral primárně nahrazuje. Na jeho základu navíc vznikne další generace nových modelů Renaultu – jeho úspěch či neúspěch tak bude znamenat mnohem víc než u běžných modelů.

Umírněný, ale osobitý

Na první pohled působí Renault Austral jako jedna velká koule a především zadní partie mají tvar téměř dokonale kulatý. Při bližším pohledu ale začnou vykukovat sympatické detaily. Dopředu musím říct, že výbava testovaného auta – Iconic Esprit Alpine – vzhledu citelně přidává. Kombinace červené Flamme, černé střechy, zrcátek a dalších detailů a velkých 20" kol v designu Daytona Australu vyloženě sedne a je to přesně ta kombinace, kterou bych bral.

Renault Austral

Teď už k těm detailům. Díky krátkým převisům a velkým kolům působí Austral moderně a dynamicky. Design kol v provedení Alpine je mimochodem také velmi zdařilý. Vzhled pak dokreslují jemné linky a prolisy, které karoserii dodávají osobitost. U nových Renaultů je jedním z hlavních prvků svébytný světelný podpis. Naše verze byla vybavena předními LED Matrix světlomety, které kromě klasického tvaru písmene C, navrch přidávají i funkci dynamických blinkrů. Zadní světla pak obsahují mikro-optickou technologii, kterou poprvé představil elektrický Megane. Vytváří to velmi zajímavou prostorovou kresbu, která zadní partie Australu posouvá na jinou úroveň.

Vzhled je sice velmi osobní věcí, Australu nicméně nelze vytknout, že působí nadmíru dobrým a sebevědomým dojmem, aniž by musel sahat k nějakým extravagantním křivkám. Vzhledové prvky výbavy Alpine navíc nešetří černou barvou na správných místech a dokáže vzhled Australu udělat ještě dynamičtější. Není to nejhezčí auto, které jsem kdy viděl, ale musím říct, že jsem se za ním na parkovišti několikrát otočil, a to rozhodně není něco, co bych dělal u většiny jeho konkurentů.

Luxus nebo pozlátko?

V interiéru Renault dbal na kvalitní materiály, nejnovější technologie a užitnou hodnotu rodinného vozu. Ihned po nasednutí mi bylo jasné, jak to Renault myslel. Oproti Kadjaru to je doslova jiná dimenze, interiér na první pohled působí hodnotně, chce si mi říci až luxusně, a dvojice velkých displejů společně s všudypřítomnými USB-C konektory jasně prozrazují důraz na moderní technologie. Dojem luxusu zase navozuje bohaté kožené nebo alcantarové obšití nebo třeba hliníkové prvky.

Renault Austral

Na první pohled interiér Australu nepoutá pozornost odvážnou architekturou a zběsilými tvary, naopak je jednoduchý a uhlazený. Jako přes kopírák to platí i pro sedačky – vypadají obyčejně, ale sedí se v nich velmi dobře. Za příplatek nabízí i masážní funkci a výbava Esprit Alpine přidává i čalounění v kombinaci látka-alcantara nebo vyšité logo Alpine na opěrce hlavy. Ta je mimochodem i podélně posuvná, což dále přispívá k velmi dobrému posazu. Jediné, co mi nevyhovovalo byl sklon a délka sedáku – představoval bych si ho delší s vyšší přední částí. Zmíněná alcantara je pak i na palubní desce, ve výplních dveří nebo na části volantu a decentně tak připomíná lehce sportovnějšího ducha.

Po nasednutí interiéru s přehledem dominuje multimediální systém openR link s dvojicí displejů ve tvaru písmene L. Před řidičem se pak nachází ještě příplatkový head-up displej. Mohou se mi sice nelíbit velké rámečky kolem displejů v lesklém černém laku, systému ale nejde upřít vynikající funkčnost. Před řidičem je digitální kokpit tak jak ho známe. Má pěknou grafiku a mnoho možností zobrazení včetně mapy navigace. Klasicky se z něj ale nedozvíte moc informací o autě samotném. Doplňuje ho obrovský, mírně k řidiči natočený vertikální displej infotainmentu, který podobně, jako v elektrickém Meganu, běží na systému od Googlu. Opět jsem se utvrdil v tom, že je toto řešení jedno z nejlepších v současném automobilovém světě. Grafika je špičková, rychlost odezvy rovněž, přehlednost je příkladná a výborné online mapy od Googlu jsou už jen třešničkou na dortu. Tohle se prostě povedlo a Renault tím získává nezanedbatelnou konkurenční výhodu.

Renault Austral

Ještě jedna věc mě v infotainmentu fascinovala. Samozřejmostí jsou široké možnosti nastavení auta. Různé režimy ale auto mění jen drobně, a protože Austral nemá adaptivní tlumiče, tak to nestojí ani za řeč. Kromě režimu Eco, k tomu se ještě dostanu. Nastavit se každopádně dají i asistenční systémy – a teď to přijde. Možná znáte tu otravu, když musíte po každém nastartování vypínat hlídání jízdy v pruhu. Tak to tady neexistuje – když ho vypnete, tak je prostě vypnutý. Furt, stále, napořád! Kromě toho jde i nastavovat. Chcete být hlídáni, ale nechcete, aby vám zasahoval do řízení? Tak si nastavíte pouze výstrahu. Skvělé a nevídané! Obrazovka taky ukazuje obraz z 360° kamery. Nemá kdovíjaké rozlišení, ale u velkého Australu se hodí.

Fakt, že je interiér plný displejů ale neznamená, že se zanevřelo na fyzická tlačítka. Naopak! Pod středovou obrazovkou se nachází decentní lišta, kde můžete ovládat v podstatě všechny funkce klimatizace. Navíc mají tlačítka velmi příjemný „feel“. Chválím! Klimatizace má mimo jiné zabudovanou čističku vzduchu, což se v tomto segmentu moc nevidí. Ještě by se na zmíněnou lištu určitě vešel i knoflík na ovládání hlasitosti audia. Prémiový Harman Kardon hrál skvěle, ale ovládat ho ošklivým a levně působícím ovladačem pod volantem, který jako by vypadl ze starého Clia, se mi moc nelíbilo. A nepomohou tomu ani tlačítka plus a mínus na pravém okraji displeje…

Pár přešlapů se jednoduše v interiéru našlo. Umístění páčky ovládání automatické převodovky pod volant v blízkostí páčky stěračů je přinejlepším diskutabilní. Dokud máte čas a klid, tak je vše bez problémů. Stalo se mi ale, že jsem potřeboval v krizové situace urychleně zařadit zpátečku. Asi není překvapením, že jsem nejdříve spustil oba stěrače, ostříkl okno, a pak… Pak už bylo pozdě. Jasně, je to o zvyku a je zřejmé, že inženýři Renaultu chtěli zachovat prázdný středový tunel, ale dokázal bych si představit i lepší řešení. Pokud jste v nesprávný čas na nesprávném místě, dokáže navíc lesklá páčka řazení nepříjemně vrhat „prasátka“ přímo do vašeho obličeje.

Renault Austral

Druhou věcí je loketní opěrka, která je dost krátká. Když jsem si při výšce necelých sto osmdesát centimetrů nastavil sedačku do ideální polohy, tak jsem si loket opíral přesně v místě přechodu mezi měkkou koženou loketní opěrkou a výrazně tvrdším obložením středového tunelu. Vyloženě nepříjemná věc. Diskuze vyvolává i zvláštní tvar volantu. Upřímně mi to tolik nevadilo, spíš naopak. Tlačítka na něm vypadají jako dotyková, ale ve skutečnosti se dají normálně zmáčknout. Praktické je tlačítko hvězdičky, pod které si můžete nastavit libovolnou funkci. Jen je škoda, že se na volantu nešetřilo s lesklým černým lakem a bude potřeba ho neustále leštit.

Rodinné balení

Renault ale Austral zamýšlel i jako rodinné auto. V interiéru jsem se zatím nevěnoval nové středové konzole. V té je hlavním prvkem posuvná ruční opěrka. V ideálním případě slouží k podepření ruky při práci s dotykovým displejem. Nemůžu říct, že jsem ji nějak často používal – především díky velikosti a dobré odezvě obrazovky – ale je to zajímavý ergonomický prvek. Kromě toho v sobě má zabudovanou indukční nabíječku telefonu, která funguje bez problémů, a pod sebou schovává hromady úložného prostoru, držáky nápojů a další prostor o objemu cca 2 litry. Praktické!

Rodina jistě ocení i posuvnou zadní lavici. V její základní poloze, tedy úplně vzadu, je na zadních sedačkách příjemně hodně místa. Problém není s místem pro kolena ani nad hlavou. Když jsem auto obsadil pěti lidmi, tak se ukázalo, že Austral nabízí i velkorysý prostor v příčném směru. Pro rodinu tedy v pořádku. V této konfiguraci sedaček je objem zavazadlového prostoru spíše průměrných 487 litrů. Posune-li se zadní lavice maximálně dopředu, stanou se zadní sedačky místem maximálně pro děti, ale objem zavazadelníku se navýší na 575 litrů. Jen se mezi podlahou kufru a sedačkami vytvoří nepraktická černá díra. Po sklopení sedaček (možné to je i z kufru) taky vzniká velký schod. Zavazadlový prostor má dále dvojitou podlahu, pár háčků a to je asi tak vše. Není to bída, ale více praktických řešení tu nehledejte.

Renault Austral

Pohon a jízda

Austral je aktuálně na českém trhu dostupný pouze v mild-hybridní konfiguraci s benzinovou čtyřválcovou třináctistovkou a 12V palubním systémem. V našem testu byla výkonnější varianta se 116 kilowaty (158 koní) a točivým momentem 270 Nm. Zatímco základní výbavu se slabší pohonnou jednotkou lze mít i s manuálem, výkonnější provedení se páruje zásadně s bezestupňovou převodovkou CVT. Mnohým se ihned vybaví utrápené monotónní vrčení, jenže to se nekoná. Automat pracuje se sedmi virtuálními stupni, kterých se zásadově drží a ke klasickému projevu „cévétéčka“ sahá jen v krajních případech. To dává vyniknout všem dobrým vlastnostem bezestupňových převodovek. Je to plynulost, plynulost a plynulost.

Opravdu je sladění motoru a převodovky příkladné a díky dobrému odhlučnění pohonné jednotky je při tom na palubě příjemný klídek. Výkon navíc stačí na bezproblémové předjíždění, takže ani zde problém nevidím. Renault uvádí spotřebu v rozmezí 6,2 – 6,5 litru na sto kilometrů. V reálu jsem se při plynulé svižné jízdě držel do 7,5 litru na sto. Výjimečně docela dobře funguje režim Eco, který sice otupí reakce plynového pedálu, ale zároveň umožňuje autu plachtit. Dokázal jsem se tak dostat i k hranici šesti litrů, ale to už byl spíš ecorun. Jednoduše počítejte se spotřebou lehce přes sedm litrů a budete spokojení, i tak je to na SUV slušná hodnota.

Renault Austral

Spokojený jsem ale nebyl se systémem start-stop. Jedním z primárních účelů mild-hybridní technologie je právě vyhlazování start-stopu, to se tady ale nekoná. V Australu je totiž ta nejzákladnější 12V technologie a při startování motoru při rozjezdu se prostě cuknutí nevyhnete. Každopádně jde alespoň start-stop jednoduše vypnout tlačítkem.

K uhlazenému pohonnému ústrojí by určitě sedl komfortní francouzský podvozek. V základu má navíc Austral pouze pohon předních kol a jednoduchou zadní nápravu – víceprvek s řízením všech kol 4Control dorazí až s plně hybridní verzí, se čtyřkolkou se nepočítá vůbec – takže jsem zázraky za volantem nečekal. Jenže inženýři Renaultu se tak trochu nechali inspirovat německou školou a podvozek natavili na tužší notu. Austral tak není žádná plavná loď, ale hezky kopíruje povrch silnice a nebojí se ani pořádných zákrut.  A vlastně mi to bylo příjemné, protože Austral v žádném případě není nekomfortní, jen prostě přidává přirozenou dávku ovladatelnosti.

Renault Austral

Do zatáček se podvozek stáčí až podezřele ochotně, na nerovnostech přitom nepřichází žádné odskakování a díky kvalitnímu odhlučnění podvozku o jeho práci v interiéru ani nevíte. Kupodivu tomu nevadila ani obrovská 20" kola. Společně s přesným řízením tak v auto máte opravdovou důvěru a můžete si na silnici ledacos dovolit. I brzdy mají dostatečný účinek, jen je jejich nástup velmi pozvolný. Pohodu na palubě ruší pouze aerodynamický hluk, který je od zrcátek patrný už po překročení devadesátky. Škoda.   

Přeurčen k úspěchu

Dobrá zpráva je, že se Austral opravdu povedl, sebevědomě zahájil restart Renaultu a navazující modely tak mohou stavět na dobrých základech. Austral je zvenčí líbivý, uvnitř nabídne kvalitní interiér, velmi dobrou výbavu a esem v rukávu je skvělý infotainment. Navíc dobře jezdí. Cenou je jedním z těch dražších zástupců třídy, když námi testovaná špičková výbava Iconic Esprit Alpine začíná na částce 955 000 korun. Kdo ale oželí vzhled a pár prvků komfortní a bezpečnostní výbavy, dostane základní verzi Techno se slabší pohonnou jednotkou a manuálem za 770 000 korun. Navíc si stále zachovává ono eso v rukávu v podobě multimediálního systému a hodnotně působícího interiéru, na což konkurence bude hledat odpověď docela těžko. Renault Austral tak při svém výběru rozhodně nepřehlížejte.

Zdroj info: Autorský text, Renault.
Zdroj médií: Radim Krejčík.

+

  • hodnotný interiér
  • skvělý infotainment
  • sladění motoru a převodovky

  • krátká loketní opěrka
  • ovladač hlasitosti audia
  • aerodynamický hluk

Podobné články