Na létajícím koberci až do království koberců, takhle nějak začínala reklama jedné společnosti. Proč to ale vztahuji právě k testovanému vozu? Inu, pokud jste nikdy Citroën nevlastnili, pak věřte, že vám může nabídnout při cestování podobné pohodlí. Pohodlnější může být už jen ušák v obyváku.
Test Citroën C5 Aircross 2.0 BlueHDI - Pohoda po francouzsku
Exteriér
Při našem prvním setkání jsem se krapet zalekla, protože z mohutných aut mám celkem respekt a tahle C5 mi připomínala trošičku tank. Už dávno nelze C5 spojovat se sedanem, nýbrž s SUV. Ostatně proto auto dostalo ještě přívlastek ve jméně Aircross. O čemž jsem se také později přesvědčila, když jsem s korábem proplouvala spletitými uličkami Prahy, kde je to vždycky hra o každý centimetr. O tom ale později.
Co dalšího říct ke vzhledu? Pro každého člověka bude exteriér auta individuální. Svým způsobem se mi dost líbí, a jak jsem už řekla, působí velmi robustně až mohutně - snadno nabudete dojmu, že se vám v autě nemůže nic stát (vzhledem k jeho rozměrům).
Co musím pochválit jsou zadní světla, která mají nevšední design obrácených BB písmen. Tak nějak hezky prolamují jednoduchost zadní části, které samozřejmě vévodí písmenkový název automobilky a emblém na víku kufru. Za to přední část je rozdělená světlomety a působí pro mě velmi přirozeně. Stejně, jako vozy Peugeot, jsou vozy Citroën svým způsobem extravagantní až avantgardní a je to jedině dobře, alespoň se neztratí mezi konkurencí.
Čeho si ještě můžete na vnějšku auta všimnout, jsou takzvané Airbumps - to jsou plastové lišty, které mají chránit spodní části auta od poškrábání a nepříjemného zašpinění, které by se následně dávalo dolu jen velmi těžko. Hodí se tak například do terénu nebo na nezpevněnou cestu. Musím uznat, že s šedou barvou se tyto lišty téměř zneviditelní a málokdo by řekl, že je na karoserii něco navíc. Za mě palec nahoru. A jak se říká, vzhled prodává a v tomto případě nebude budoucí zákazník vůbec zklamán, ba naopak.
Také čtěte
Interiér
Po nasednutí do vozu se budete cítit jako doma na oblíbené sedačce, ze které se nechcete zvedat ani na záchod. Musím říct, za tři roky mi prošlo rukama mnoho testovacích aut, ale málokdy jsem se setkala s tak měkkými a pohodlnými sedačkami, jako jsou právě u tohoto vozu. Mají delší sedáky a také příjemné boční vedení. Sedět v tomhle autě je prostě radost - ostatně pohodlné sezení je základem pro dlouhé cestování, třeba jako na létajícím koberci.
Abych ale nemluvila jen o sedadlech. Celý interiér působí stejně jako exteriér, tedy mohutně - což byl můj počáteční problém při projíždění Starého města v Praze. Měla jsem pocit, že autem zavadím o každé zaparkované vozidlo a vezmu ho s sebou. Naštěstí to byl opravdu jenom pocit, který můžete mít i vy, pokud budete tohle SUV měnit za dosud menší vůz. Nutno podotknout, že středový tunel auta je hodně široký, ale přesto zbývá ještě stále dost prostoru jak pro řidiče, tak pro spolujezdce.
Volant se dobře drží v rukou a pozici za ním si najde pohodlně každý. Na rozdíl od sesterské automobilky, vám ve výhledu na displej nepřekáží malý zploštělý volant. Tady je vše v naprostém pořádku. Digitální přístrojový štít o velikosti 12,3" má líbivou grafiku. Na displeji si můžete zvolit hned několik variant zobrazení. Co se týká ještě volantu, tak za ním se nacházejí pádla manuálního řazení a také páčky na ovládání světel, stěračů a blinkrů. Aby toho nebylo málo, v tomto již tak malém prostoru se nachází ještě ovladač k adaptivnímu tempomatu, který se snad za dekády existence Citroënu nezměnil. Je mohutný a trochu v tomto prostoru překáží.
Ve středové části se nachází osmipalcový infotainment, který má systém z koncernu PSA - nutno podotknout, že má trochu pomalejší odezvy na pokyny - stejný software najdete u vozů Peugeot. Potěšilo mě ale, že vypnutí Stop&Start systému se nenachází uvnitř systému, nýbrž jako tlačítko ve středovém panelu. Velká výhoda, protože nikdo se nechce probírat systémem, než se docvaká na to správné místo, a to pokaždé když nastartuje. Jakmile něco dělají Francouzi, většinou to není tam, kde byste to hledali v kterémkoliv jiném autě. Asi jako vypínání asistenta držení v pruhu - to mimo jiné také nenaleznete v infotainmentu.
Také čtěte
A co dál? V prostoru loketní opěrky se nachází obrovský odkládací prostor - podle mě by se do něj jistě vešly i dvě lahve vína. Co se týká ostatních odkládacích ploch, tak těch je tu požehnaně. Ve středovém tunelu tak naleznete ještě prostor pro dva nápoje a malou kapsu vedle řadící páky - třeba na klíče od auta. Pod infotainmentem je plocha pro bezdrátové nabíjení telefonu, které je příjemně rychlé.
Co se týká použitých materiálů, tak to je taková směsice všeho - něco je z tvrdého plastu, něco zase z měkčeného. Co se mně osobně nelíbilo, nebo spíše mi to nezapadalo do konceptu luxusního SUV, byly výplně dveří. Ty bych si představovala poněkud lepšího a kvalitnějšího rázu než z tvrdého plastu s vylisovaný tvarem lichoběžníku. Pokud by se na ně použil například dekor kůže - jako je v prostoru před spolujezdcem - vše by rázem dostalo ten správný šarm.
V zadní části vozu se nachází tři samostatná sedadla, která se dají polohovat a sklápět. S každým je také možné se o nějaký centimetr posunout. Ani zadní pasažéry tak netrápí žádné velké nepohodlí. Velkou výhodu spatřuji i v zavazadlovém prostoru, který je opravdu objemný. Připočtu-li k tomu sklopená sedadla, pak si můžete hrát s prostorem až 1630 litrů, nicméně základní číslovka pro objem zavazadelníku je 580 litrů. Tohle číslo jistě potěší nejednoho Čecha, přeci jen jsme národ milovníků velkých kufrů.
Také čtěte
Auto je v nejvyšší výbavě Shine, a tak nechybí ani elektrické otevírání kufru. A zejména otevírání pomocí pohybu nohy pod nárazníkem - ideální, pokud máte plné ruce nákupu. Líbí se mi také, že můžete kufr buď libovolně zavřít, anebo použít druhé tlačítko s tím, že se zároveň auto i zamkne. Chytré! Abych nezapomněla - dno kufru se dá zvednout do druhé úrovně, a jakmile sklopíte zadní sedačky, naskytne se ideální rovná nakládací plocha. Zmiňuji to zejména proto, že některá auta toto nemají a o rovné ploše si mohou nechat jen zdát.
Motor, jízdní vlastnosti a spotřeba
V testovaném voze se nachází naftový přeplňovaný čtyřválec o objemu dvou litrů se s 130 kW - tedy 177 koňmi - pro rodinné SUV je hodnota více než dostatečná. Řazení má na starost měničová automatická osmistupňová převodovka, která si s motorem rozumí na jedničku. Řazení je tedy velmi plynulé a téměř neslyšitelné - takový projev má i motor. Samozřejmě pro ty, kteří by někdy chtěli řadit manuálně, jsou tu pádla pod volantem - stačí snadno přepnout režim na řadící páce. Zrychlení z nuly na sto proběhne za 9,4 sekundy a nutno podotknout, že i rychlejší jízda po dálnici je v pořádku, protože jak motor, tak i podběhy kol, jsou dobře odhlučněny.
Do nádrže se vejde 53 litrů, což je poměrně vysoké číslo, s lehkou nohou vám jedno natankování vydrží na dlouhý roadtrip po republice. Materiály od výrobce tvrdí, že kombinovaná spotřeba bude 4,8 litrů. Bohužel u auta s hmotností 1,6 tuny je to prostě holý nesmysl. Nelze zapomínat na fakt, že se stále jedná o velké SUV, které je poměrně těžké, a tak spotřeba může sahat k 7 litrům - často ale budete jezdit spíše za 6,5 litru.
Auto klasicky, jako většina vozů koncernu PSA, nemá náhon na všechna čtyři kola. Avšak v automobilce to vyřešili poměrně fikaným způsobem. Přestože je auto poháněné na předek, do způsobu fungování přidali otočné tlačítko - tedy ovladač Grip Control, kterým si můžete korigovat jízdu na sněhu nebo v terénu. Pokud si chcete přepínat mezi jízdními režimy Eco a Sport, tak tato tlačítka naleznete za řadící pákou a každé má svůj vlastní čudlík - asi aby se nehádala. Každopádně smysl sport režimu u takového auta úplně nechápu. Chcete přeci jezdit komfortně, ne sportovně.
Také čtěte
Co je ale velmi důležité - podvozek a tlumiče. Nejednou jsem už psala, jak pohodlné auto je. A za to vděčí zejména tlumičům, které mají hydraulické dorazy. Jak dokonale vše funguje poznáte, a hlavně oceníte, při rychlejší jízdě na rozbitém povrchu. Díry auto přejede tak, jakoby tam nikdy ani nebyly. Ve městě to zas takový služebníček nebude, protože to si naopak budete připadat, jako byste se houpali na želé při neustálém brzdění a rozjíždění se. Musím uznat, že mi to zprvu přišlo zvláštní, ale nakonec jsem si zvykla a už to nikterak zvlášť nevnímala - není to věc, která by vás obtěžovala, pokud tedy nebudete jezdit jenom po městě.
Závěr
C5 Aircross si jde zcela svou cestou. Zarážející může být jen cenovka testovaného auta, která se šplhá už k jednomu milionu korun. Na druhou stranu bychom neměli zapomínat, že se stále jedná o vlajkovou loď automobilky, která je ale i od základu prošpikovaná zajímavou výbavou. Navíc auto v základu koupíte už za půl milionu korun. Jen si nezapomeňte připlatit za vyhřívaná sedadla - v zimě se budou hodit.
Automobil zřejmě nebude pro každého, ale i tak si své majitele jistě najde. Tohle je starý dobrý duch Citroënu, který je naštěstí stále mezi námi.
Zdroj médií: redakce, úvodní foto: Milan Veselý.
+
- Sedadla
- Vzhled
- Interiér
- Podvozek a tlumiče
- Velký kufr
−
- Zpracování některých detailů v interiéru
- Spotřeba
- Cena
Fotogalerie (26 fotek)
