Zhruba v polovině cesty k moři třeba do Gdaňsku je fajn si dát něco k jídlu. Když vyjedete ráno, vychází to někam do Lešna nebo Poznaně.
Velkopolská gastronomie – zkuste ji cestou na Balt
Články na téma objevujeme Poznaň:
- Enigma Cipher Center, Ostrov Tumski Poznaň, Brama Poznania
- Kde se zastavit cestou na Balt?
- Poznaň Polsko – stavte se tam cestou na Balt, nebudete litovat
- Gastronomie Poznaně a Lešna - právě čtete
- Ceny v restauracích v Polsku – Lešno a Poznaň
- Ubytování v hotelu Liberté 33 Poznaň
- Cesta do Lešna a Poznaně a ostuda s D11
Při našem „objevování“ obou výše zmíněných měst jsme samozřejmě nemohli vynechat jídlo. Abychom to dlouho neokecávali, níže najdete restaurace, které jsme vyzkoušeli + jeden hotel. Ještě musíme předeslat, že Velkopolsko má kuchyni založenou dost na bramborách a je vcelku podobná té naší. V Polsku se bramborám říká pyry, ať se nepodivujete, jako jsme se divili my.
Restauracja Antonińska Lešno
Skvěle hodnocený podnik, který nezklamal jak úrovní obsluhy, tak ani po stránce chuťové. Dopředu varujeme před řízkem, pokud si ho dáte, čekejte placku, která bude přesahovat talíř. Máte-li rádi decentnější porce, raději zvolte jiné jídlo.
Tradiční polévka žurek je skvělá, chutná a klobásy skutečně plná. Co nás ale zaujalo opravdu hodně, byla místní variace na tradiční knedlík plněný masem. Zde se nic neplnilo, knedlík měl podobu spíš hamburgerové housky s trhaným vepřovým uvnitř. K tomu bylo dýňové a okurkové pyré, mimochodem výborné.
Cenově je to spíš vyšší úroveň, polévka vyšla na v přepočtu 172 korun, hlavní jídlo na 326 korun.
Restauracja Bamberka Poznaň
Přímo v centru města, hned za radnicí, je příjemný restaurant, kde jsme opět museli ochutnat žurek, tentokrát podávaný ve vydlabaném chlebu. Polévka opět hutná a plná klobásy (žádné pár koleček, ale byl v ní snad celý kus uzeniny).
Jako hlavní jídlo jsme vyzkoušeli klasické pirohy s masem, a to nikoliv smažené, ale vařené, s omáčkou. Opět jsme se si pochutnali, nemohli jsme mít výhrady, porce byla dostatečně velká a odcházeli jsme doslova plní. Jídelní lístek má podobu karty ve folii, což popravdě ne zcela odpovídá úrovni zbytku podniku. Obsluha se o nás starala vzorně, zde není co vytknout.
K cenám – polévka vyšla na 190 korun, pirohy na 231 korun.
Také čtěte
A nóż widelec Poznaň
Podnik vyšší kategorie oceněný doporučením Michelin, je poměrně vyhlášený, a to nikoliv neprávem. Devítichodové degustační menu zde vychází na 350 zlotých (2075 korun) bez vína, s párováním je to za 550 zlotých (3262 korun).
Zážitek to byl ale opravdu luxusní, ať už se jednalo o domácí pečivo jako předkrm, polévku nebo třeba chřest na másle. Korunoval to pečený jablečný zákusek se zmrzlinou uvnitř. Vše samozřejmě perfektně připravené a na talíři vizuálně atraktivně podané. Obsluha byla skvělá, zavíračku má podnik v devět hodin večer, nikomu nevadilo, že jsme se „zdrželi“ a odcházeli až po desáté. V restauraci je možné si zakoupit i marmelády, nebo dokonce konzervované pokrmy, což jsme udělali, nicméně zatím jsme neochutnali. A nóż widelec byl z hlediska gastronomického asi největší zážitek z celého tripu (zcela očekávaně).
Také čtěte
Hotel Liberté 33 – ubytování Poznaň
K ubytovacím službám hotelu stručně – není co vytknout, jediné, co nás zarazilo, byla sauna. K ní nepřísluší žádná odpočinková místnost, což ji dělá popravdě docela nepoužitelnou. Jinak vše perfektní, není problém zde zaparkovat auto.
Snídaně jsou řekněme průměrné, zaznamenali jsme ale velmi dobrou kvalitu uzenin – české hotely by se zde mohly učit. K večeři jsme si vybrali z pokrmů z menu, vše na jedničku, polévka skvělá, místní verze španělského ptáčka plněného krom jiného hořčicí byla krásně ostrá. Co nás malinko „dorazilo” byl dezert na způsob ozdobeného brownie. „Buchta“ sama o sobě nebyla příliš sladká, ale vše kolem ano. Kakao, ovocná pěna, sorbet i meringue, to vše mělo v sobě tolik cukru, že jsem byl jediný, kdo byl schopen poslední chod zkonzumovat celý. Kdyby byla porce třetinová, neměli by strávníci výčitky, že nedojedli, ale účel by dezert splnil. Zmínit musíme ještě víno – hotel má vlastní vinici Edison, jejíž zkapalněné plody jsme ochutnali. Pokud máte rádi suché bílé, můžeme doporučit.
Restauracja Tumska Poznaň
Ostrov Tumski má krom katedrály také jeden skvělý podnik. Dá se sedět uvnitř i venku, my jsme s ohledem na větrné počasí zvolili raději interiér. Polévka byla opět naprosto perfektní (polévky obecně v Polsku dost umějí) a vyšla na v přepočtu 125 korun, za telecí řízek poměrně solidní velikosti si restaurant řekne 67 zlotých, tedy skoro přesně 400 korun. Litrová karafa plná vody a ochucená ovocem vychází na 113 korun, nicméně pořád je to výhodnější, než do sebe lít po trojdeckách colu.
Také čtěte
Svatomartinské croissanty
Až někdy budete v Poznani, ochutnejte místní specialitu, kterou jsou sladké croissanty. Uvnitř je náplň a celkově je to poměrně dost sladké. Máte-li rádi trochu netradiční show, musíme jednoznačně doporučit Poznan Croissant Museum and Experience. Dva borci velmi zábavnou formou plnou nekorektního humoru vysvětlí historii i přípravu chutného pečiva a když píšeme, že jejich srandičky jsou nekorektní, tak nám věřte. Dělají si legraci skutečně z čehokoliv, například z německých turistů v publiku, z EU, dotací a podobně… Umějí skvěle odhadnout publikum, které je zapojeno do ukázky přípravy několika croissantů, ve finále pak samozřejmě každý jeden dostane. Jestli máte hodinku času, dejte jim šanci, nebudete zklamaní. Celá taškařice probíhá v polštině, jednou denně v angličtině, a to ve 14 hodin.
Zdroj info: autorský text.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Diskuze (0)
Podobné články
