Ojetý Nissan Qashqai byl v jednu dobu nejprodávanějším modelem kategorie crossoverů, kterou před patnácti lety sám založil. Do recenze se nám dostal Nissan Qashqai druhé generace, jenž potěší líbivým vzhledem, kvalitním interiérem a dobrým komfortem jízdy. Přiznám se, že jsem tolik pozitiv nečekal.
Nissan Qashqai býval bestseller, vyplatí se ho koupit jako ojetinu?
Články na téma Nissan Qashqai:
- Nissan Qashqai - motorizace
- Nissan Qashqai - konkurence
- Nissan Qashqai - rozměry
- Test ojetiny: Nissan Qashqai - praotec crossover - právě čtete
Nissan Qashqai je nejprodávanějším modelem značky v Evropě a praotcem dnes tak populární kategorie crossoverů. Jeho první generace přišla na trh už v roce 2006, v roce 2013 přišla druhá, která byla v minulém roce nahrazena novou generací. I ojetý Qashqai je dnes atraktivní volbou. Na test jsme měli Nissan Qashqai druhé generace se základním zážehovým motorem.
Neurazí ani po letech
Vzhled druhé generace Qashqaie je sice v mnoha ohledech jen evoluce předchůdce, jako celek ale vypadá i devět let po premiéře atraktivně. Přední části dominují diody denního svícení šípovitého tvaru. Zbytek karoserie zatraktivňují různé prolisy. Vidět to je na kapotě i celém boku auta. Stejně tak je auto ze všech stran ve spodní části oplastované, aby budilo dojem terénního drsňáka. Na víku kufru je pod zadním oknem naznačený malý spoiler, kterému sekunduje výrazný střešní spoiler.
Celkově působí design Qashqaie vyváženým dojmem. Jeho vzhled není přehnaně extrovertní, i tak ale na první pohled poznáte, o jaký model se jedná. Zestárl navíc velmi dobře a pořád je to líbivé auto.
Také čtěte
Interiér
V interiéru je mezigeneračně znát obrovský posun. Druhá iterace Qashqaie působí v interiéru výrazně lepším dojmem než jeho předchůdce. Nissan zvolil dobré materiály a celková architektura se opravdu povedla. Kvituji potažení panelu středového tunelu koženkou, takže se o něj dá komfortně opřít koleno. Sem tam narazíte na méně příjemný tvrdý plast, i po letech se ale v interiéru cítíte příjemně. Přispívají k tomu i lesklé materiály, například na středovém panelu. Ten je vyvedený v rádoby černém piano laku, který s sebou, pravda, přináší určitá negativa (prach na něm úplně bije do očí), ale z pohledu vnímání působí hodnotněji než ošklivé tvrdé plasty. Navíc jsem nezaznamenal ani žádné výrazné problémy s kvalitou. Pouze loketní opěrka si občas vrzla.
Z výbavy mi v interiéru nic zásadního nechybělo. Nissan Qashqai na test byl v jedné ze základních výbav. Z toho důvodu mu chyběly některé luxusnější prvky, jako výhřev sedaček, navigace nebo panoramatická kamera. Základní rádio bohužel nepodporuje příjem DAB digitálního signálu, i tak mu ale nechybí bluetooth pro připojení telefonu, což beru jako plus. Příplatkový infotainment byl zastaralý už v době uvedení auta na trh, navigace je bez aktualizace mapových podkladů stejně zbytečná, a tak jediné k čemu je příplatkový multifunkční displej dobrý, je pro výstup z parkovací kamery. Trochu nelogicky Nissan nenabízel v základních výbavách parkovací senzory. Senzory nebo kamera se hodí, protože výhled dozadu je limitován úzkým zadním oknem a širokými bočními sloupky. Lépe vybavená auta se mohou pyšnit i celou plejádou asistentů od automatického nouzového brzdění po čtení dopravních značek.
Interiér taky nabízí široké možnosti nastavení sedačky a volantu. Ideální pozici jsem si tak našel téměř okamžitě. Kvituji i fakt, že se v autě nesedí jako na židli, ale naopak může člověk zaujmout příjemně nízkou pozici za volantem. Chápu, že si mnozí kupují crossovery právě kvůli tomu, aby mohli sedět co nejvýše. Takovéto široké možnosti nastavení ale potěší. Velká boční zrcátka navíc zajišťují perfektní rozhled, jen jsou při vyšších rychlostech už docela slyšet.
Praktičnost interiéru je také na dobré úrovni. V dosahu řidiče je hned několik odkládacích ploch a přihrádek. Navíc je vnitřek Qashqaie příjemně vzdušný. Jen na zadních sedadlech není místa přebytek. Dospělí do výšky 180 centimetrů se posadí vlastně docela pohodlně, vyšší osoby už ale mohou mít s prostorem pro kolena velký problém, o místě na hlavu ani nemluvě. Z hlediska praktického užívání mi tak vadilo pouze ovládání teploty vnitřní ventilace. Je to tedy pouze specifikum oné základní výbavy, ale nastavovat teplotu, aniž bych věděl, na kolik °C ji nastavuji, mě opravdu nebavilo. Na druhou stranu i to je věc, na kterou se dá zvyknout.
Také čtěte
Zavazadlový prostor
Objem zavazadlového prostoru je průměrných 430 litrů. Sklopením zadních sedaček vzniká prostor o objemu 1 585 litrů. Vyšší stupně výbav měli v kufru dokonce variabilní dvojitou podlahu. Tou ale naše výbava nedisponuje. Kufr je tak hlubší, ale v zadní části je pak poměrně velký schod. Úplně rozměrné nejsou ani kapsy po stranách zavazadlového prostoru. Opět se potvrdilo, že je klasický kombík praktičtější než moderní SUV. Že by byl ale kufr Qashqaie vyloženě nepraktický se ale také říct nedá.
Jízdně neutrální
Při jízdě mě na první dobrou udivilo řízení. Nejdříve se mi zdálo nepřesné, nedařilo se mi auto přesně umisťovat do zatáček. Trošku ve mně budilo dojem, jako by se účinek posilovače měnil s rychlostí. To se nakonec nepotvrdilo. Qashqai ale nabízí možnost přepínat mezi dvěma režimy posilovače řízení – Normal a Sport. Avšak i režim Normal je poměrně tuhý. Po chvilce ježdění jsem si ale na řízení zvykl a dál jsem nezaznamenal žádný problém.
Když jsem zjistil, že je každý Qashqai s pohonem předních kol vybaven pouze vlečnými rameny na zadní nápravě, zachvátila mě mírná panika. Nissan tím šetřil hmotnost, místo i náklady. Předchůdce měl ale přeci skvělý „víceprvek“, nejsou vlečná ramena obrovský krok zpět? No, z pohledu techniky to jistě krok zpět je. Z pohledu uživatele vás ale mohu uklidnit, při jízdě to jednoduše nepoznáte. Jízda je totiž mimořádně kultivovaná.
Svůj podíl na tom mají i lepší zadní tlumiče, které bychom jinak hledalo v o třídu dražších vozech. Ale nemusíte se bát, jejich případná výměna rozhodně není finančně náročná. Kdo by ale i tak chtěl víceprvkovou zadní nápravu, ten ať kouká po verzích 4x4 nebo verzích po faceliftu. Ten se světu ukázal v roce 2017 a u něj už měly „víceprvek“ všechny verze, s výjimkou základního benzínu 1,2 DIG-T a základního nafťáku 1,5 dCi.
Také čtěte
Řekli jsme si jaký je podvozek, teď si řekneme, jaký má vliv na jízdu. Někdo vám možná bude tvrdit, že Qashqai jezdí jako nízký hatchback. To je pravda do té doby, než vyjedete ven z města. Při vyšší rychlosti už prostě chtě nechtě ucítíte výše položené těžiště. Celkově je podvozek při první zkušenosti docela tvrdý, na druhou stranu díky tomu dobře potlačuje náklony karoserie v zatáčkách. Auto pak působí velmi klidně a sebejistě. Dynamická jízda mu tak vůbec nevadí, po celou dobu ale zůstává striktně neutrální. To se ostatně od podobného auta očekává a Qashqai to plní na jedničku.
Když jsem se pak s Qashqaiem vypletl ze zatáček a prohnal ho přes pár nerovností a výmolů, zjistil jsem, že tužší naladění podvozku nemá prakticky žádný vliv na komfort. Zvlášť menší příčné nerovnosti tlumiče žehlily s velkým přehledem. Přes velké hrby se pak podvozek zbytečně nehoupal a zachovával klid. Qashqai k tomu požívá speciální technologii, která nezávisle přibrzďuje kola přední a zadní nápravy tak, aby auto jemněji dosedlo po přejezdu velkých nerovností. To vše bylo dvakrát podržené vynikajícím odhlučněním podvozku a podběhů kol. To mě opravdu dostalo a musím to vypíchnout!
Klid na palubě byl umocněn i testovanou pohonnou jednotkou. Tím byl základní zážehový čtyřválec o objemu 1,2 litru s původem u Renaultu, který skrze šestistupňovou manuální převodovku poháněl výhradně přední kola. Jeho projev byl kultivovaný a tichý. Více nahlas se projevil až při vyšších otáčkách. Není ale potřeba ho za každou cenu točit, protože jeho maximální točivý moment 190 Nm je posazen do cca 2 000 otáček za minutu, takže je příjemně pružný. To stačí dokud nechcete okamžitou rychlou akceleraci, pak už musíte motor protáhnout víc. Výkon se začíná projevovat v cca 3 000 otáčkách za minutu a jeho maximum (85 kW / 116 koní) je dostupné ve 4 500 otáčkách za minutu.
Také čtěte
K pohonu nemám žádné výtky, většinu času dostačoval, i když údaj zrychlení z 0 na 100 za necelých 11 sekund není žádná výhra. Jeho tabulková spotřeba je v kombinovaném cyklu 5,6 litru na sto kilometrů. Na tu jsem se upřímně nedostal. Nicméně i při dynamické jízdě není problém dosáhnou hodnoty cca 6,5 litru na sto kilometrů. To je, vzhledem k velikosti auta a pohotovostní hmotnosti 1 275 kilogramů, přijatelná hodnota.
Teď ještě zmíním pár zajímavých vjemů z užívání auta. Při povolení pedálu plynu je občas slyšet odfouknutí blow-off ventilu turbodmychadla. Typického to je spíše pro sportovní vozy, proto mě to zprvu trochu překvapilo. Rozhodně to ale není nic rušivého a běžný uživatel si toho ani nevšimne. Nadšence to ale může potěšit. Druhý poznatek mám u manuální šestistupňové převodovky. Její řazení je lehké a průměrně přesné. Zkrátka je poznat, že se jedná o techniku Renaultu. Při zařazení třetího a čtvrtého rychlostního stupně dokáže řadicí páka jemně kopnut do vaší dlaně. Opět to není nic rušivého nebo závažného. Naopak jsem to bral jako určitou atypickou formu zpětné vazby.
Shrnutí a cena
Ojetý Nissan Qashqai je po právu stále velmi oblíbená volba. Nabízí dobrý, komfortní podvozek, skvělé odhlučnění a příjemný, přiměřeně prostorný interiér. Celkem slušně si drží i cenu. Ta v inzercích začíná na cca 240 000 korunách. Za to dostanete sice pěkné auto s nájezdem do 100 000 km, ale pouze se základním motorem a základní výbavou. Tedy vlastně stejnou specifikaci, kterou jsme měli na recenzi. A takových exemplářů je v inzerci suverénně nejvíce. Nafta a silnější benzín pak s cenami startují i o 100 000 výš a na trhu jich moc není.
Nižší cena motorizace 1,2 DIG-T má bohužel své důvody. Jednotka se potýká s dětskými nemocemi prvních nízkoobjemových přímovstřikových přeplňovaných motorů. Při častých dálničních přesunech se zakarbonizovává, naopak krátké jízdy se studeným motorem zapříčiní vysrážení benzínu na stěnách válců, tím se ředí olej a postupně se může válec vydřít. Takže zatímco v testu se motor jevil jako skvělá volba, z pohledu spolehlivosti to není žádná sláva. Motory, které se vyhýbaly dálnicím a užívány byly v příměstském provozu, kde se stihly zahřát, na tom nicméně nemusí být tak špatně. Při volbě této jednotky tak motor důkladně prověřte. Jinak ale Nissan Qashqai v recenzi obstál a jeho koupí určitě neprohloupíte.
Zdroj info: Nissan, Nissan club.
Zdroj médií: Radim Krejčík.
Zdroj médií: Radim Krejčík.
+
- naladění podvozku
- skvělé odhlučnění
- dobré zpracování interiéru
−
- nastavení teploty vnitřní ventilace
- zastaralé rádio
Fotogalerie (12 fotek)
