PRÁCE 🧰

Ne každý motor zvládne LPG bez problémů

4. 9. 2023 3 min. čtení diskuze (4) Tipy a rady

Některé spalovací agregáty zvládají implementaci systému LPG lépe, jiné hůře. Proč tomu tak je, co je příčinou a dá se s tím něco dělat?

LPG ničí motor?

LPG z továrny je dnes výjimka

LPG bylo dříve v nabídkách automobilek daleko častější, stejně tak se více montovalo dodatečně. Doufám, že se nemýlím, ale z hlavy si teď vybavím Dacii jako posledního mohykána, který nabízí tovární zástavbu. Příčina toho je především v přechodu z nepřímého vstřikování na vstřikování přímé. To sice zvyšuje efektivitu spalování, krouticí moment i výkon, ale má to také nějaká negativa.

Tradiční systém LPG montovaný na nepřímovstřikový motor funguje tak, že do sacího kanálu vstřikuje plyn namísto benzínu. Slouží k tomu samostatné trysky a je tedy možné nejen přepínat mezi plynem a benzínem, ale je možné obě možnosti i kombinovat a „přivstřikovat“ k LPG i klasické palivo. Dělá se to tak u některých motorů, které mají problém s podpalováním ventilů. Každopádně nepřímé vstřikování snáší LPG bez problémů prakticky vždy.

Přímovstřik a LPG

Přímé vstřikování však implikuje, že přímo ve válci je vstřikovač, respektive jeho konec. To znamená, že je vystaven vysokým teplotám vznikajícím při spalování směsi ve válci. U tekutých paliv se s tím počítá a do hry vstupuje i benzín nebo nafta, jako chladicí médium. Obavy tak logicky směřovaly právě tímto směrem, nicméně čas ukázal, že většina přímovstřikových motorů zvládá provoz na LPG bez toho, aby došlo k poškození vstřikovačů.

Chceme-li na přímovstřikový motor aplikovat LPG systém, máme v zásadě dvě možnosti. Buď budeme vstřikovat přímo a využijeme vstřikovač benzínu, nebo namontujeme dodatečné vstřikování před sací ventil. Prvotní snahy směřovaly k přímému vstřikování plynu. S tím však bylo dost problémů, jednu z firem, které systém vyvíjely a montovaly, dokonce položila nekonečná série reklamací. V současné době se montují vstřikovače před ventily, tedy vlastně dojde k předělání přímovstřikového motoru na nepřímovstřikový. Obvykle ještě s dodatečným přimazáváním a motory to snáší skvěle, ačkoliv samozřejmě záleží vždy na konkrétním agregátu. Přimazávání se řeší kvůli podpalování ventilů – do plynu se přimíchává speciální aditivum, které je chladí a maže.

Středoevropští zákazníci samozřejmě nejčastěji přijdou s požadavkem na montáž LPG systému pro motor VW. Typicky se jedná o Škodu Kodiaq RS 2.0 TSI, u které plyn zásadně zlepší ekonomiku provozu. Zde se dostáváme k motorům, které kombinují přímé a nepřímé vstřikování. Netýká se to jen koncernu, ve velkém na tento systém vsází i třeba Toyota. I s tím si ale lze poradit, LPG jde namontovat a následně provozovat bez problémů. Jenom je třeba si poradit s přepínáním mezi přímým a nepřímým vstřikováním, což je však již zvládnuté.

Výhody LPG

LPG má i u moderních motorů své místo a eliminuje některé nevýhody přímého vstřikování. Plyn totiž neobsahuje téměř žádné pevné částice, takže motory nemají obvykle problém s karbonováním, a to ani třeba tímto nechvalně proslulá první generace 1.2 TSI. Dále většina benzinových motorů už dnes má DPF filtr. S těmi sice zatím nejsou problémy, ale nikdo moc neví, jak to bude při vyšších nájezdech. Spalování LPG negeneruje prakticky nic, co by se na DPF zachytilo, což teoreticky jeho životnost prodlužuje.

Zdroj info: lpgprofi.
Zdroj médií: Depositphotos.
Dalibor Zeman, 23. 2. 2024 13:30
Zdravím, nacházím k tomuto tématu spoustu protichůdných informací, ale v mém případě zatím provozuji LPG naprosto bezproblémově a motor (FSI) se zdá být ve výborné kondici navzdory vysokému nájezdu. Zajímalo by mě však, jak si běžně vedou přímovstřikové motory s vyšším objemem proti těm s nižším přeplňovaným. Např. jsem se dočetl, že přímovstřikové downsizingové motory nejsou tak vhodné pro LPG jako nepřímovstřikové...dá se tedy říct, že ty nedownsizingové jsou přirozeně vhodnější? Např. 3.6 FSI
Jakub Mokříš, 23. 2. 2024 13:32
Dobrý den, obecně platí, že přímé vstřikování je pro aplikaci LPG problematičtější než vstřikování nepřímé. Co se týče objemu, tam popravdě netuším, jestli nějaká závislost existuje.
RNDr. Vladimír Cajz, CSc., 5. 9. 2023 13:36
Milý pane redaktore. Vaše články o LPG mne potěšily, proto s nadějí očekávám další. Nějak už jsem si zvykl, že většina rádoby novinářů problematice, v jejich článcích popisované, nerozumí, ač se stavějí jako odborníci. Obzvláště na internetu. Vy však mezi takové nepatříte.
Sám provozuji vozy na PLG víc než 35 let, tak toho možná trochu vím. První zástavbu (Š 1000 MB) jsem si provedl sám=nelegálně, a to ještě v době, kdy se jako alternativní palivo LPG u nás nepoužívalo. Protože LPG spolu s CNG považuji za mnohem ekologičtější, než nám vnucované akumulátorové šílenství, vidím v něm budoucnost. Ovšem až politici dostanou rozum - anebo je raději s jejich pitomostmi někam pošleme sami. Už je načase.
A teď již konečně snad něčím přispěji. Se zaklepáváním ventilů jsem si užil své, ovšem u vozů dnes již historických a se systémem s podtlakovou regulací. Princip je však totožný. Přimazávání ventilů je žádoucí, nikoliv však nezbytné. Velice záleží na materiálu ventilových sedel. Zde příklad: Vozy AZNP Mladá Boleslav měly sice hliníkové bloky, avšak litinové hlavy bez vložených sedel. Na běžný benzín či lihobenzínovou směs bez problémů, s LPG (a též bezolovnatým "benzínem") ale jinak. Pokud motor měl již něco naběháno (tak polovina životnosti) vodítka ventilů se opracovala a podél ventilových dříků si přisával motorový olej. Sice žádný velký problém se zaklepáváním, ale za chvíli se již dala očekávat oblaka tmavomodrého dýmu... Vzpomeňme na staré škodovky. z přerevolučních dob. Jiné to však bylo, když jsem si motor zgenerálkoval. Žádný olej se na sedla nedostával a seřizování ventilů každých 2 až 5 tisíc km jednoho otráví. Jediné řešení bylo osadit litinovou hlavu litinovými sedly, ale z podstatně vhodnějšího materiálu. Téhož, který automobilka používala pro sedla motorů 135, 136 a 1,4MPI v hliníkové hlavě. S takto upravenými litinovými i originálními hliníkovými hlavami pak už žádné potíže nebyly. Je to dokladem toho, že největší vinu nese kvalita materiálu = snaha ošidit co se dá kvůli maximalizaci zisku. To je ovšem dnešní celospolečenský trend.
Celkem mne zajímá, jak se postavíte k omezené životnost nádrží. Tlaková nédoba může sloužit 40 let, pokud prochází pravidelnými tlakovými zkouškami a maximum plnícího tlaku se postupně snižuje. Podle naší legislativy tedy LPG nádrž není tlakovou nádobou! Asi se uplatňuje filozofie - šetříš na provozu?, tak nám své peníze dáš jinak...
Jakub Mokříš, 5. 9. 2023 13:50
Dobrý den, děkuji za komentář a cenné zkušenosti z praxe!

K Vaší otázce na životnost LPG nádrží – musím lehce nesouhlasit. Postupně snižovat plnící tlak je řešení, které by v praxi asi příliš nefungovalo. Zákonodárci to kdysi vyřešili šmahem a omezili životnost nádrží uměle, což mi připadá také nešťastné. Nicméně, pokud je nádrž vizuálně v pořádku a plní parametry, které jsou nastavené normou, nechal bych ji sloužit klidně půl století. Třeba Dacia Jogger to takto má (přiznávám, že netuším, jak je to z legislativního pohledu, patrně tam bude nějaká výjimka) a nádrž je tam konstrukčním prvkem vozu, takže její životnost je teoreticky neomezená.

A tvrzení, že LPG s CNG jsou ekologičtější, než elektroauta – ano. S tím souhlasím naprosto, škoda, že namísto této logicky nejlepší možnosti přechází celý průmysl na elektrickou trakci.

Podobné články