Levné autobaterie se obvykle příliš nevyplatí

Levné autobaterie – kde se šetří

50Ah akumulátor seženete za cenu kolem tisícovky, což je rozhodně velmi lákavá nabídka a ano, zejména v supermarketech se to na podzim autobateriemi v této cenové kategorii bude jen hemžit. Setkáte se nejčastěji s neznačkovými výrobky, které však budou jak kapacitou, tak i startovacím výkonem splňovat potřebnou normu.

Jak se šidí kapacita

Trochu v rozporu s poslední větou předchozího odstavce bude tvrzení, že výrobci i přes splnění evropské normy pro určení kapacity autobaterie své produkty šidí. Tedy ne všichni, ale ti, kteří míří do nejlevnějšího segmentu trhu, to často dělají. Problém je v samotné normě, která povoluje 10% odchylku. Namísto 50 Ah autobaterie tedy šetřílci dostanou spíš třeba 46 nebo 47Ah. Teoreticky to auto zvládne, ale v praxi se po pár letech rozdíl projeví především v nižší životnosti. Bohužel, na trhu jsou i autobaterie, které se nevejdou dokonce ani do 10% tolerance.

Také čtěte

3 min. čtení

Letní pneumatiky ze střední třídy

10. 4. 2024 Jiří Lacina Tipy a rady

Startovací proud neřešte

Co naopak nemá smysl moc sledovat, je startovací proud. Jeho hodnotu plní lepší autobaterie s rezervou a i ty levnější zvládnou dosáhnout hodnot deklarovaných na obalu. Navíc hodnoty přes 400 A už jsou dostatečné i na opravdu studený naftový agregát. Mimochodem čím objemnější motor, tím větší obvykle vyžaduje autobaterii, která má samozřejmě schopnost dodat startovací proud větší. Objem a počet válců v podstatě koreluje s tím, jak náročný je studený start. Benzínové motory si vezmou ve špičce do 250 A, naftový třílitr půjde možná i přes 400 A.

Příliš tenké desky

Tím nejzásadnějším parametrem, který má na životnost baterie vliv, je tloušťka desek elektrod. Desku tvoří struktura mřížky, na ní je nanesen materiál elektrod. Jenže při vysokých proudových výdajích mají desky v autobaterii tendence se kroutit a ohýbat. Stačí když se to stane třeba pětkrát desetkrát a materiál z nich začne odpadávat. Tím klesá i aktivní plocha elektrod, a tedy i startovací proud a kapacita. Problém však tímto nekončí. Opravdové trable nastanou v okamžiku, kdy toho z elektrod opadne tolik, že to dvě sousední propojí, a tedy vyzkratuje. Čím silnější desky, tím jsou vůči ohybu odolnější. Pro příklad – u levné autobaterie jsme po otevření naměřili sílu desek 0,65 mm. Dražší Exide měla tuto hodnotu v případě záporné desky 1 mm, u kladné to bylo 0,85 mm. Neprojeví se to hned, ale třeba po dvou letech provozu.

Ošizené separátory

Jednotlivé elektrody jsou velmi blízko sebe. Při ohybu se tak mohou dotknout, čemuž zabraňuje separátor vložený vždy mezi ně. Má podobu buď tkaniny nebo propustné plastové fólie. U horších autobaterií je to jednoduchý čtvereček skelných vláken, lepší akumulátory mají separátory obálkové (v podstatě plastová kapsa, do které je elektroda vsunuta). Obálky mají tu výhodu, že nedovolí odpadávajícímu materiálu z desek, aby se usazoval na dně nebo působil jinou neplechu. Čím kvalitnější je separátor, tím těžší je ho prorazit třeba ostrou hranou mřížky elektrody.