VIDEO: Kontrola, nastavení a seřízení převodovky po opravě

Předně je dobré poznamenat, že není úplně ideální vozit do servisu na opravu samotnou převodovku, pokud přesně nevíte, co jí je. Opraváři ušetříte dost práce, pokud přivezete skříň namontovanou na autě, aby viděl, jak se závada projevuje. Na diagnostiku, respektive výpis z diagnostiky, úplně spoléhat nelze, protože diagnostika je v případě automatů spíš jenom takové vodítko. Odhalení konkrétní závady stále zůstává na schopnostech mechanika. Důležité je také  vědět, že při montáží skříně zpět se nepoužívá hrubá síla, páčidla ani nic takového. Usazení převodovky je třeba dělat jemně, aby spoj převodovky s motorem byl přesně usazen a nedošlo k poškození komponent. Pokud něco nejde, hrubá síla je spíše ke škodě než k užitku.

Také čtěte

3 min. čtení

Rozvážkové firmy se v Česku rozmáhají

2. 4. 2024 Jiří Lacina Tipy a rady

Vše je třeba znovu nastavit

Po opravě se automatická převodovka usadí na místo přesně dle daného postupu, vše se zapojí a naplní se olejem. Na každou převodovku je potřeba nějaké to speciální nářadí a specifické přípravky pro montáž dílů do převodovky i protože se často utahují šrouby v dutých hřídelích a místech, kam se běžná gola sada nemá šanci dostat. Samozřejmě je potřeba například doměřit vůle v koších, správně vše poskládat a odzkoušet přetlakovou či podtlakovou zkouškou a utáhnout na správný moment. Existují i různá pořadí postupů a skutečně se to dost liší napříč výrobci, ale klidně i v rámci jednoho koncernu, respektive jedné automobilky.

Následně se udělá adaptace a vše se vrátí do výchozích hodnot. Postupem času, jak se vše uvnitř převodovky opotřebovává, se řídící jednotka adaptuje a hodnoty se mění. Například zhoustne olej a u planetové skříně s hydroměničem se mění tlaky potřebné k rozpojení spojek a podobně. Řídící jednotka se tedy musí po větších opravách nebo generálkách v podstatě restartovat a všechny akční členy se nastaví do defaultních (výchozích) hodnot, nebo se musí musí zkalibrovat.

Adaptace automatické převodovky

Následně se dělá něco, co by se dalo nazvat „základní adaptací“. Provede se krátká jízda, kdy se řadí všechny převody a převodovka se tak, řečeno s trochou nadsázky, učí znovu řadit. Poté už se může vůz předat uživateli, ale tím nastavování nekončí. Řidič ještě asi 500-1000 kilometrů jezdí a řídící jednotka se dále učí, řeší tlaky v jednotlivých koších, kalibruje si znovu řazení a vše se tím zjemňuje a zpřesňuje. Uživatel toto obvykle ani nepozná a nemusí to řešit, naopak je potřeba, aby jezdil zcela běžně a nesnažil se „jít tomu naproti“.

DQ200 a její specifika

Existují ale i automatické převodovky, které vyžadují pracnější kalibraci a pomocí diagnosticky se spustí buď jeden větší proces, nebo se postupuje po jednotlivých podprocesech, které kalibrují různé akční členy. U DSG skříní se řeší sepnutí a vypnutí spojek, přítlak spojek a kalibrace ventilů. Jsou ale i takové převodovky u kterých se například spojky zkalibrovat nedají (typicky DQ200), kde se při nasazování spojky musejí podle naměřených vzdáleností dopočítávat a následně podložkami vymezit základní nastavení obou hřídelí.

S automaty to není snadné

Jak vidno, tak neznalý uživatel skutečně nemá moc šanci vše udělat správně a tak, jak se to dělat má. I například taková kontrola oleje v automatické převodovce není tak snadná jako kontrola hladiny maziva v motoru. Výrobci mají často jiné postupy a někteří (např. Mercedes) nedodávají standardně ani měrku oleje.

VIDEO: Adaptace automatické převodovky dle odborníka