Jak funguje TPMS aneb Co dělat, když svítí kontrolka tlaku v pneumatikách

16. 9. 2026 7 min. čtení diskuze (0) Tipy a rady Jak vybrat pneu Základní informace k pneumatikám Péče o pneu Rádce motoristy Zimní sezóna

Kontrolka tlaku v pneumatikách se může rozsvítit kvůli obyčejnému ochlazení, ale také kvůli hřebíku v pneumatice nebo poruše samotného systému. TPMS přitom nemusí tlak vždy přímo měřit – v automobilech se používají dva různé principy, které se liší přesností i způsobem řešení problému.

Jak funguje TPMS a co dělat, když svítí kontrolka tlaku v pneumatikách

Články na téma kontrolky v autě:

Oranžové kontrolky v autě - kterých se bát?
Kontrolky v autě - velký přehled
Kontrolky v autě aneb které je potřeba řešit?
Kontrolky v autě s vykřičníkem
Výstražné kontrolky v autě
Kontrolky v autě - co znamenají a které je potřeba řešit
Znáte veškeré kontrolky světel v autě?
Výstražné kontrolky v autě
Kontrolky v autě: Poradíme, s jakou kontrolkou ještě můžete jezdit
Bliká kontrolka žhavení – kde je problém?
Jak funguje TPMS a co dělat, když svítí kontrolka tlaku v pneumatikách - právě čtete

+ Zobrazit všechny články v sérii

Co vlastně TPMS hlídá?

Zkratka TPMS pochází z anglického Tire Pressure Monitoring System, tedy systému sledování tlaku v pneumatikách. Jeho hlavním úkolem je upozornit řidiče na nebezpečný pokles tlaku, ještě než se problém projeví výraznou změnou chování automobilu nebo viditelně prázdnou pneumatikou.

V Evropské unii je TPMS u nových osobních automobilů povinnou výbavou už řadu let. Původní evropská pravidla požadovala systém u nových typů osobních vozů od listopadu 2012 a následně u všech nových osobních automobilů od listopadu 2014. Současná evropská legislativa s monitorováním tlaku nadále počítá jako s jedním z povinných bezpečnostních systémů vozidel.

Řidič systém pozná především podle žluté kontrolky připomínající průřez pneumatikou s vykřičníkem uprostřed. Je však důležité vědět, že TPMS není náhradou za běžnou kontrolu pneumatik. Systém zpravidla reaguje až na významnější odchylku, takže pneumatika může mít nesprávný tlak ještě před rozsvícením. Continental uvádí, že podle konkrétního systému se výstraha typicky objevuje při poklesu přibližně o 20 až 25 procent.

Existují dva úplně odlišné systémy

Pod společným označením TPMS se ve skutečnosti skrývají dva způsoby měření – přímý a nepřímý systém. Pro řidiče vypadají na první pohled podobně, jejich princip je ale zásadně odlišný.

Přímý TPMS používá v jednotlivých kolech elektronické snímače. Nejčastěji jsou spojené s ventilkem a nacházejí se uvnitř kola. Senzor měří skutečný tlak a u některých systémů také teplotu. Údaj bezdrátově odešle řídicí jednotce automobilu. Modernější vozy proto mohou na displeji ukázat například hodnoty 2,3 baru vlevo vpředu, 2,4 baru vpravo vpředu a podobně.

Nepřímý TPMS žádný snímač tlaku uvnitř pneumatiky nemá. Využívá především informace ze snímačů otáček kol systému ABS. Pneumatika s nižším tlakem má mírně odlišný valivý obvod a její kolo se proto otáčí o malinko vyšší rychlostí než ostatní. Elektronika tyto změny vyhodnocuje a při podezřelé odchylce upozorní řidiče. V podstatě se jenom neustále porovnává počet otáček kol. Pokud se nějaké dostane mimo zadaný interval a otáček má více, je jasné, že má nižší obvod, tedy pravděpodobně i nižší tlak.

Výhodou nepřímého systému je jednoduchost. V kolech nejsou baterie ani drahé elektronické senzory, které by bylo nutné při jejich poruše měnit. Nevýhodou je, že systém nezná skutečný tlak v barech, ale pouze vyhodnocuje chování jednotlivých kol. Po úpravě tlaku, výměně pneumatik nebo přezutí proto některá auta vyžadují novou inicializaci, během které se systém naučí výchozí stav. Nicméně naprostá většina systémů toto nepotřebuje a funguje zcela bez nutnosti jakékoliv asistence nebo nastavování.

Co dělat, když se kontrolka rozsvítí?

Nejdůležitější pravidlo je jednoduché: kontrolku TPMS není vhodné pouze smazat nebo resetovat. Nejdříve je potřeba zjistit, proč se rozsvítila. Pokud se během jízdy současně změnilo chování automobilu, vůz táhne ke straně, volant vibruje nebo je některá pneumatika viditelně prázdná, je vhodné co nejdříve bezpečně zastavit. V takové situaci může jít o rychlý únik vzduchu po defektu a pokračování v jízdě může pneumatiku definitivně zničit.

Pakliže auto jede normálně, lze na bezpečném místě zkontrolovat všechny čtyři pneumatiky. Tlak je ideální měřit za studena a porovnávat s hodnotou předepsanou výrobcem automobilu, nikoliv s maximálním tlakem napsaným na bočnici pneumatiky. Doporučené hodnoty bývají na štítku ve dveřích řidiče, na víčku nádrže nebo v návodu k automobilu. Mohou se také lišit podle zatížení vozu.

Pokud je jedna pneumatika výrazně podhuštěná, nestačí automaticky pouze doplnit vzduch. Rozdíl proti ostatním kolům může znamenat defekt, netěsnící ventilek nebo problém mezi pneumatikou a ráfkem. Po dohuštění je proto dobré tlak znovu zkontrolovat, zvlášť pokud se výstraha po několika dnech vrátí.

Přečtěte si také: Nahuštění pneumatik a vliv na spotřebu

Kontrolka se často objeví s prvním ochlazením

Typická situace přichází na podzim. Auto několik měsíců bez problémů jezdí a po první výrazně chladné noci se najednou rozsvítí TPMS. Nemusí přitom jít o žádnou poruchu.

S klesající teplotou klesá také tlak vzduchu v pneumatikách. Pokud byly pneumatiky už před ochlazením na spodní hranici správného nahuštění, může změna teploty stačit k tomu, aby se systém ozval. Continental například uvádí, že změna okolní teploty o 10 °C se může projevit změnou tlaku přibližně o 1,6 psi, tedy zhruba 0,11 baru.

Řešením není kontrolku ignorovat s tím, že „je jenom zima“. Tlak je skutečně nižší a je vhodné jej zkontrolovat a upravit podle údajů výrobce automobilu. Současně není dobrý nápad pneumatiky přehnaně přefouknout v očekávání dalšího ochlazení.

Po dohuštění nemusí kontrolka zhasnout okamžitě

Pokud jsou všechny pneumatiky správně nahuštěné, záleží další postup na konkrétním automobilu. Některé systémy zhasnou automaticky po několika minutách jízdy, jiné vyžadují reset nebo novou inicializaci přes palubní menu. Přesný postup je proto vždy vhodné hledat v návodu konkrétního modelu.

To je důležité zejména u nepřímého TPMS. Pokud řidič systém inicializuje ve chvíli, kdy jsou pneumatiky špatně nahuštěné, může elektronika právě tento nesprávný stav uložit jako výchozí. Nejdříve se tedy nastaví správný tlak a až následně se provede reset.

Jestli kontrolka zůstává rozsvícená i po správném nahuštění a provedení předepsané inicializace, problém může být v samotném systému. U přímého TPMS může přestat komunikovat jeden ze senzorů, případně se může objevit problém po výměně nebo přehození kol.

Přímé senzory nevydrží věčně

Snímače přímého TPMS potřebují vlastní napájení. Baterie je obvykle zabudovaná přímo v senzoru a není určena k běžné výměně. Po jejím vybití se proto zpravidla mění celý snímač. Jejich životnost není přesně daná, protože závisí na konstrukci senzoru i způsobu používání auta.

Schrader, který patří mezi významné výrobce TPMS, uvádí průměrnou životnost baterie přibližně pět až deset let. Pokud tedy začne TPMS hlásit poruchu u desetiletého automobilu s původními snímači, vybitá baterie senzoru je jednou z pravděpodobných příčin. Neznamená to automaticky, že je nutné měnit všechny čtyři senzory současně. Jsou-li ale stejně staré a jeden z nich skončil kvůli baterii, je rozumné počítat s tím, že ostatní mohou následovat.

Na TPMS je potřeba myslet i při nákupu druhé sady kol

Právě přímý TPMS může překvapit při pořizování samostatné zimní sady. Nestačí vždy koupit pouze čtyři disky a pneumatiky. Pokud automobil používá přímé měření, musí být i druhá sada vybavena kompatibilními snímači, případně je nutné původní senzory přemontovat.

Nové senzory mohou navíc vyžadovat naprogramování nebo spárování s automobilem. Přesný způsob se liší podle značky a modelu – některá auta si nové senzory načtou automaticky, jiná potřebují servisní diagnostiku nebo předepsaný proces párování.

Například Schrader proto nabízí diagnostické nástroje, které mimo jiné identifikují jednotlivé senzory, jejich stav baterie a provádějí postupy pro jejich opětovné načtení do vozidla. U automobilu s nepřímým TPMS tento problém odpadá, protože elektronika zůstává součástí vozu a v samotném kole žádný snímač tlaku není.

Kontrolka TPMS není měřič tlaku

Nejčastější chybou je považovat zhasnutou kontrolku za důkaz, že jsou všechny pneumatiky perfektně nahuštěné. Tak TPMS nefunguje. Je to především výstražný bezpečnostní systém, nikoliv náhrada pravidelného měření tlaku. Pneumatiky proto má smysl kontrolovat i v automobilu s TPMS, ideálně za studena a vždy před delší cestou nebo větším zatížením. Continental doporučuje kontrolu přibližně každé dva až čtyři týdny. Správný tlak ovlivňuje nejen bezpečnost a chování vozu, ale také opotřebení pneumatik a valivý odpor.

Když se tedy žlutá kontrolka rozsvítí, správný postup není složitý: zkontrolovat pneumatiky, změřit tlak, nahustit je podle hodnot výrobce a teprve potom případně TPMS resetovat. Pokud se upozornění vrací nebo nezmizí ani při správném tlaku, je na místě hledat defekt pneumatiky nebo závadu samotného systému.