Každý rok je to to samé – první dny, kdy jsou vozovky pokryté sněhem nebo námrazou, jsou pro spoustu řidičů kritické a v lepších případech to skončí odřenými plechy. Aby k tomu docházelo co nejméně, mají ta novější auta už celou řadu bezpečnostních asistentů povinně, dva z nich už zabránily tisícům nehod.
Bezpečnostní systémy vozidel, které v zimě umí pomoci
Články na téma jízda v zimním období:
- Proč se cesty solí a jaký to má vliv na auto?
- Stabilizační systémy auta – co vám v zimě pomáhá? - právě čtete
- Jak jezdit v případě, když nasněží
- Na jakou výbavu nezapomenout během zimy
- Jak mohou ovlivnit řízení zimní bundy nebo lyžařské boty?
ABS – Anti-lock Braking System
Od června 2006 začaly mít automobilky povinnost vyrábět výhradně vozy s ABS, což je jeden z nejlepších bezpečnostních asistentů, přestože jeho funkce není nijak zázračně složitá. Vychází z faktu, že když řidič šlápne prudce na brzdový pedál, dojde k zablokování kol, tedy zakousnutí destiček do kotoučů takovou silou, že kola se nadále jen smýkají. Do jisté míry je to akceptovatelné, tedy na běžném povrchu a za předpokladu, že řidič nepotřebuje s vozidlem v průběhu brzdění nijak manévrovat. Problém je to v případě, že je vozovka pokrytá vodou, sněhem nebo ledem a před autem je třeba překážka, které je dobré se vyhnout. Pakliže auto jede smykem, pak prakticky nereaguje na korigování směru volantem.
ABS to řeší docela jednoduše. Ono totiž brzdný účinek umí přerušovat. Dochází k tomu velmi jednoduše, totiž na každém kole je snímač jeho otáčení a řídící jednotka tedy v každém okamžiku ví, jak se které kolo otáčí. Ve chvíli, kdy dojde k jeho zablokování, přestane se otáčet a to je okamžik, ve kterém se začne snižovat a znovu zvyšovat tlak v brzdovém vedení k brzdě daného kola pomocí regulačního ventilu. Tím se kolo pokaždé na moment odblokuje, získá trakci, ale vzápětí začne opět brzdit, aby následně znovu došlo k jeho odblokování. Děje se tak velmi často, konkrétně klidně dvacetkrát až padesátkrát za sekundu, řidič činnost systému ABS vnímá jako vibrace v brzdovém pedálu.
Také čtěte
ABS systém a brzdná dráha
Leccos se traduje o brzdné dráze v případě rozdílu mezi autem s ABS a bez ABS. Pravda je taková, že na suché vozovce bude mít asi navrch auto bez tohoto systému, což se mění na silnici s ne úplně optimální adhezí, tedy pod sněhem, ledem nebo i jen na mokru. V těchto případech bude auto s ABS mít brzdnou dráhu kratší, jako bonus přidá ještě ovladatelnost při brzdění.
ESP – Electronic Stability Program
Další významný pomocník je o něco sofistikovanější a pro správnou činnost potřebuje mnohem více dat než ABS. Využívá jednak údajů o otáčkách kol, ale přidává k nim spoustu dalšího, třeba data o tom, jak moc řidič přidává plyn nebo brzdí, k tomu sleduje natočení volantu a zkrátka ví, co se řidič snaží s autem udělat, respektive kam ho směruje. K tomu čerpá systém data z gyroskopu, respektive snímače dostředivého zrychlení, který se nachází uprostřed auta. Ten umí měřit, kterým směrem se auto pohybuje a jak moc rychle, což je extrémně důležité. Řídící jednotka je tak schopna si dát dvě a dvě dohromady a posoudit, zdali pohyb vozidla odpovídá tomu, co chce řidič. Pakliže to tak není, může zasáhnout a týká se to především zatáček kde hrozí, že auto opustí dráhu a dostane se buď mimo vozovku, nebo, a to je horší varianta, do dráhy vozidla jiného.
Teď si možná říkáte, jak má řídící jednotka možnost mi sáhnout do řízení, když volantem točím, já, že? Je to jednoduché – může přibržďovat jednotlivá kola, a to každé zvlášť. Takže když například vjede auto do zatáčky až příliš rychle a kola ztratí přilnavost, pozná řídící jednotka, že je zle a vůz jede spíš po přímce, namísto toho, aby se stáčel do oblouku. V ten okamžik přibrzdí zadní vnitřní kolo, což způsobí stočení auta směrem dovnitř zatáčky, tedy utažení oblouku.
Také čtěte
Dojde-li k opačnému jevu, tedy k tomu, že auto se stáčí do zatáčky víc, než by si řidič přál (přetáčivý smyk), přibrzdí na okamžik přední vnější kolo, čímž se oblouk trochu narovná. Jakmile toto narovnání víceméně odpovídá tomu, co chce po autu řidič, činnost systému ustane. ESP se samozřejmě kombinuje především s jedním dalším bezpečnostním systémem, kterým je výše popsané ABS. Pakliže je tedy povrch zatáčky namrzlý a přibrzděné kolo by šlo do smyku, zasáhne ABS a zachová potřebnou trakci.
Kdy je ESP na obtíž?
Problém ESP systému je, že se vždy snaží napravit chybu řidiče, i když je to „chyba“, kterou řidič udělá úmyslně. Pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí se pokusit stočit vůz do zatáčky pomocí ruční brzdy, tedy jet tak trochu bokem. Pakliže ESP bude zapnuté, udělá vše proto, aby auto jelo po dráze, kterou by mělo mít, kdyby mělo ideální trakci. Přetáčivý nebo nedotáčivý smyk vyvolaný úmyslně nemá ESP rádo a pro takové hrátky je lepší systém pomocí k tomu určeného tlačítka vypnout. Ne vždy to však je možné, některá auta i tak zasáhnou řidiči do řízení, akorát se o něco posune okamžik, kdy se tak stane. K opětovnému zapnutí ESP také může dojít, když řidič začne brzdit. Než tedy začnete pomýšlet na průjezd zatáčky dveřmi napřed, vyzkoušejte si, jak se to bude autu líbit, ideálně někde na parkovišti nebo v bezpečném úseku, kde je na to prostor.
Zdroj info: bosch, Mercedes-Benz.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
