Výroba baterií – hlavní bolest evropských automobilek

Možná jste zaznamenali v médiích, ale i na silnicích, vzestup různých elektrických, ale i benzínových aut čínské provenience. Není divu, že jich přibývá, ostatně potvrzují to i žebříčky prodejů, kde se vedle Tesly činí hlavně BYD. U nás boduje zejména MG, ale jistojistě se v dohledné době setkáme s vícero čínskými značkami, které budou hladové po peněženkách zákazníků.

Výroba lithiových baterií může být brzy minulost

Problém si Evropa vytvořila sama. Zregulovala emisní normy pro spalovací motory způsobem, že se automobilky samy začaly vzdávat výroby aut na fosilní paliva a ve velkém plánují přechod na výhradní výrobu elektromobilů. Na tom by nebylo nic až tak špatného, ačkoliv lze spekulovat nad tím, nakolik to opravdu pomůže zastavit nebo zbrzdit klimatickou změnu. Horší je, že jsme se na to absolutně nepřipravili. Ono se to hezky z pozice úředníka nebo eurokomisaře přikazuje, co mají automobilky vyrábět, ale je fajn jim nachystat i nějaké podmínky. Například zajistit dostatek surovin pro výrobu baterií, případně tuto výrobu i nějak podpořit. Na to se jaksi zapomnělo, ostatně na Cínovci je největší ložisko lithia v Evropě a zatím se mluví o výkupu pozemku potřebných pro těžbu… Nechci být zlým prorokem, ale technologický vývoj směřuje spíš ke kobaltu v akumulátorech, takže je velmi reálný scénář, že my sice budeme mít lithium na prodej, ale nikdo už o něj nebude mít zájem, až se k něčemu rozhoupeme.

Také čtěte

3 min. čtení

Cenově dostupné letní pneumatiky

15. 4. 2024 Jiří Lacina Tipy a rady

Výroba baterií do elektromobilů a role Číny

Velmi racionálně zareagovala samozřejmě Čína. Ta si vybudovala továrny na baterie, a to v takovém množství, že vyrábí něco mezi 75 % a 80 % všech akumulátorů pro elektrická auta (počítáno z hlediska celkové kapacity v TWh). Zároveň začala mohutně investovat v Africe a budovat tam infrastrukturu. Nechtěli za to nic jiného, než přístup k ložiskům lithia a kobaltu. Prvního jmenovaného kovu těží Čína celosvětově asi 75 %, kobaltu zhruba polovinu. Lze tedy konstatovat, že druhá největší země na světě má tedy dominantní pozici ve výrobě akumulátorů pro elektrická auta, kontroluje trh a do značné míry diktuje ceny.

Čínská domácí podpora autoprůmyslu

Jenže tím to nekončí. Čína má kontrolu i nad podnikatelským sektorem, například každý větší byznys tam vlastní z poloviny stát, ale hlavně země investuje do své hospodářské budoucnosti. Jak? Podporuje finančně domácí výrobu elektrických aut, a to zejména různými daňovými úlevami, dotacemi a podobnými mechanismy. Vědí, že se jim to v dlouhodobém horizontu vyplatí, ostatně není žádné tajemství, že ročně to zemi stojí asi 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun). Čína je tak schopna produkovat elektrická auta velice levně, a to tak levně, že jim evropské automobilky prakticky nejsou schopné konkurovat. Než se Brusel k něčemu rozhoupe, najde společnou řeč a řešení, giganti jako Volkswagen nebo Stellantis pomalu padají, protože pod cenou prostě prodávat nemohou, jim nikdo žádné dotace nedá.

Zákazníci chtějí dostupný elektromobil

Říká se že zákazníci rozhodují svými peněženkami. A tak je asi jasné, že půjdou spíše do salonu, kde jim prodají za nižší cenu lepší, nebo alespoň stejné auto. Klidně s ne úplně dokonalým slícováním nebo horšími plasty v interiéru. Zákazník to skousne, protože elektromobily jsou zatím pro běžného motoristu sakra drahá záležitost a ušetřit třeba několik set tisíc korun chce každý.

Co s tím? Má to nějaké řešení? Nebude to jednoduché a musíme být připraveni, že některé velké značky zkrátka padnou. Mluví se o uvalení cel na čínské dovozy aut, jenže trumfy v ruce má v tomto sporu opět Čína. Když kontroluje většinu výroby akumulátorů, není pro ni až takový problém prostě přiškrtit dodávky do EU, eventuálně zvednout ceny. Bude to zkrátka ještě boj a nebude snadné jím projít. Jakmile se zákazníci naučí kupovat čínská auta, která jsou čím dál lepší a lepší, budou je tradiční evropské automobilky těžko lákat zpět. Ostatně podobný scénář už jsme tu měli dvakrát, nejprve s auty z Japonska, potom s Korejci. Čínské opáčko bude s velkou pravděpodobností mnohem, mnohem tvrdší.