Test Opel Insignia GSi 2.0 Turbo AWD Grand Sport - Favorit roku

5. 3. 2021 10 min. čtení diskuze (0) Testy Opel

Ačkoli facelift přinesl testované Insignii jen nepatrné změny, jedná se stále o jeden z těch vozů, který budete chtít řídit každý den. Má co nabídnout a umí si své budoucí majitele podmanit v mnoha ohledech.

Test Opel Insignia Grand Sport

Vlajková loď německé krve, která už ale dávno spadá pod křídla PSA, ve mně budí příjemné rozrušení už při prvním seznámení. Dlouhá karoserie útlého vzhledu s výraznými bočními prolisy, pěkně tvarovaný zadeček se dvěma nefalšovanými výfuky a dominantní vkusná, chromem prokládaná příď dávají předzvěst, že tohle auto nenechá jen tak někoho chladným. Ale co vše se musí ještě změnit, aby si jej lidé všímali víc a dali mu šanci? Možná více než podmanivý vzhled je přesvědčí jízdní vlastnosti.

Test vozu Opel Insignia

Vzhled německé krásky

Na vůz je radost pohledět, je to jeden z těch, kterému jeho výrobce úspěšně namíchal elixír mládí, protože vypadá dlouhá léta stejně a facelift mu nadělil spíše kosmetické, nikterak výrazné změny. Prostě nadčasový vzhled, do kterého se musí zákonitě leckdo zamilovat. Navíc v červené barvě vypadá hrozně sexy, skoro bych se nebála jeho celkový vzhled přirovnat k opravdu luxusnímu, krajkovému prádlu z pařížského butiku, nad kterým zaslintá kdekdo - že nejsem ovlivněna jen svou láskou k autu, dokazuje i fakt, že si tohle auto ukradne pozornost všude, kam přijede. Otočí se za ním jak mladí, tak starší, nehledě na pohlaví.

Nabídka inzerátů Opel Insignia

Za zmínku stojí i světlomety, jejichž design se lehce zúžil a celá maska tak získala mladistvější vzhled. Samotná světla v sobě obsahují dohromady 168 LED elementů, které slouží pod systémem IntelliLux LED Pixel a musím uznat, že perfektně září v bílých tónech světla. V některých případech jsou schopny obtéct světlem i hned několik objektů před sebou, aniž by je oslňovaly. Jediný, kdo s nimi může mít problém, jsou na dálnici kamiony, které vás sem tam probliknou. Přisvícení do zatáčky nebo detekce chodců je už samozřejmostí.

Opel Insignia v redakční recenzi

Interiér bez moderních vymožeností

Po usednutí za volant se mi zamlouvá, že na mě nevybafne "tisíc" dotykových displejů, ani závan futuristické budoucnosti. V interiéru se tak trošku zastavil čas. Je to strohé, německé a místy možná trochu fádní, ale zároveň neokoukané. Vše je na svém místě a snadno se se všemi funkcemi sžijete během pár minut. Materiály jsou na některých místech tvrdé, a i tentokrát s sebou budete vozit pana Hadříka, protože Opel se ve svých modelech doslova vyžívá v lesklých plochách. Ty jsou samozřejmě magnetem pro všechny nečistoty a v neposlední řadě pro otisky bříšek prstů.

Výhra pro automobilku je, že jak v Insignii, tak i v Astře zůstal starý dobrý vlastní software od Opelu, to znamená, že jak moc mi vadí pomalé systémy v multimediálním prostředí od PSA, tak tohle je úplně jiná písnička. Infotainment je rychlý a svižně reaguje na doteky a následné pokyny. V přístrojovém štítu je jednoduchá a nepřeplácaná grafika, která se snoubí s analogovými ukazateli. Změny informací volíte na multifunkčním volantu, který padne do rukou oběma pohlavím. Navíc se na něm nachází i kouzelné tlačítko vyhřívání.

Opel Insignia - interiér

To, že se jedná o vlajkovou loď potvrzují i další vymoženosti, které mají vozy vyšších tříd. Ať už je to armáda bezpečnostních systémů, které mimo jiné hlídají, abyste se plně věnovali řízení, případně třeba akustické upozornění na opuštění jízdního pruhu. Adaptivní tempomat je standardem. Super jsou sedadla, která se vyvíjí ve spolupráci s ortopedy, proto se pyšní titulem AGR. V testované verzi GSi, která je mimo jiné tou nejvyšší, si sedačku můžete upravit na všechny možné směry a ačkoli vypadají jako sportovní, což se ve většině případů rovná nepohodlí, je to velký klam. Dokonce si můžete upravit i šířku opěradla a pokud vás snad záda zabolí, není nic jednoduššího než sáhnout po tlačítku, které spustí masáž. Z praxe mám ale vyzkoušeno, že ani několik hodin za volantem nebylo pro mě utrpením. A to vzhledem k operované páteři soudím sedadla o dost přísněji, protože ne vždy je pro mě dlouhá cesta radost.

Opel Insignia - interiér

Pasažéři vzadu budou mít mnoho místa kolem sebe a v Opelu mysleli i na nejmenší, což znamená, že se dá snadno nastavit dětská pojistka na dveřích. Je pak téměř nemožné, aby se děti dostaly ven. Nicméně pokud budou větší, na delších cestách se většinou zabavují svými chytrými telefony. Nemusíte si zoufat, protože až jim dojde šťáva v přístrojích, mohou použít jeden ze dvou USB portů. V zimě si mohou ohřát i pozadí. Jediné co by mohlo vadit, je robustnost předních sedadel, a tak menší děti nebudou mít takový výhled dopředu, ty větší ale stejně zaboří zorničky do svých telefonů. Co se týče prostoru, toho je zde požehnaně, aby taky ne, když se jedná o auto dlouhé necelých pět metrů. Proto se bez obav hodí i do rodiny, kde bude plnit účel nejen reprezentativního vozu, ale také spolehlivého rodinného výleťáku a dovolenkáře.

Co mě překvapilo byl zavazadlový prostor. Marně jsem pátrala, jak jej otevřít, vzhledem k tomu, že v každé výbavové úrovni je to jinak. Nicméně nakonec dle manuálu stačilo pouze zmáčknout znak blesku na pátých dveřích. Objem nezklame a je dostatečně veliký (490 litrů) na to, abyste se tam celí schovali - ale určitě to nezkoušejte, přeci jen není odtud úniková cesta.

Test vozu Opel Insignia

Jízda, která bude bavit za každého počasí

To by bylo, ale jak tenhle stroj jezdí? Velmi dobře! Ostatně ještě aby ne, když je osazený benzínovým motorem s turbem a s objemem dvou litrů. Výkon je pak 169 kW. Točivý moment dosahuje hodnoty 350 Nm. To už je pořádná nálož, a tak se není čemu divit, že tahle krasavice se rozhýbe z nuly na sto za 7,4 sekundy. Setkala jsem se ale s názory, že když se jedná o vrchol automobilky, má auto málo koní a zasloužilo by si mnohem víc. Ale asi takhle - těch 230 koní je poměrně ideální stav pro to, aby auto bylo zábavné a mělo slušnou dynamiku, ale zároveň bylo i bezpečné pro dlouhé i krátké jízdy s rodinkou. Navíc blbnout v Česku není moc kde. Na to, že tohle bude spíše dálniční polykač kilometrů, je výše výkonu zcela dostačující.

Motor ve verzi GSi je propojen s devítistupňovou automatickou převodovkou Aisin a je k dostání výhradně s náhonem na všechna kola. Převodovka pracuje s motorem na dobré a téměř neslyšitelné úrovni. Pozitivní je, že necuká, a tak se dá užít ničím nerušená jízda. I hluk v kabině je přiměřený vozu, ve kterém se nacházím. Když už jsem zmínila tu čtyřkolku, tak ta pracuje pod systémem Twinster. Pro krátké vysvětlení, u GSíčka si pohon všech kol zapnete pomocí tlačítka AWD před řadící pákou, kde je mimo jiné i tlačítko pro volbu jízdních režimů nebo vypnutí start/stop systému. Auto nemá zadní diferenciál, ale dvě spojky, které pracují v kombinaci s přibrzďováním kol, ty pak rozdělují sílu na všechny strany. Jízda je o to dynamičtější a zatáčky zábavnější, obzvlášť když se vypne ESC.

Opel Insignia v redakčním testu Portálu řidiče

Pár slov ještě k podvozku. Ve většině případů jezdí auto přikované k asfaltu. Což znamená, že i perfektně drží v zatáčkách, bez náklonů. Bezpečně se vrhá za volantem - směrem, kterým točíte. Tuším, že velkou část skvělých jízdních vlastností mají i kola, jejichž průměr je dvacet palců. V testované verzi byl součástí také adaptivní podvozek, který se měnil ve třech režimech. Dokonalou jízdu pak umocňují brzdy, které se mi ze začátku zdáli spíše laxní, než jsem si vyladila jízdní režim a vše si sedlo, jak má. Navíc se na kotoučích nachází brzdové třmeny Brembo, které ladí k barvě karoserie.

Říkáte si, že je na Insignii až podezřele všechno dokonalé? No, není. Její největší slabinou, která ji možná podřezává větev v prodejích, je spotřeba. Asi takhle, pokud budete chtít využívat potenciál výkonu, pohonu, podvozku a házet bokem do všech zatáček, které po cestě potkáte, pak se připravte na to, že hodnota spotřebovaného paliva neklesne pod 14 litrů. Bohužel to je daň za to, že auto jezdí na benzín. Samotnou mě zajímalo, kolik nejníže bude auto schopné jet, a přesto s rozvážnou jízdou se mi nepodařilo dostat hodnotu níž než na 8,4 litrů na sto. Otázka je, jak jezdíte vy? Pokud příliš nepřemýšlíte nad tím, kde přidáte plyn a naopak, pak se připravte, že reálná spotřeba bude někde kolem 10 litrů. Což je na živení stroje v dnešní době, poněkud vysoká hodnota. Na druhou stranu má palivovou nádrž na 62 litrů, a to je poměrně nestandardní hodnota, protože se běžně setkáváme s čísly jako je 45 litrů.

Opel Insignia - detail zádě recenzovaného vozu

Parametry recenzovaného vozu Opel Insignia GSi 2.0 Turbo AWD

Motorturbodmychadlo
Pohonvšechna 4 kola
Výkon169 kW / 230 koní při 5 000 ot./min.
Naměřená spotřeba8,4 - 14 litrů/100 km dle stylu jízdy
Rozměry vozu (v. x š. x d.)1 455 x 1 863 x 4 897 mm
Převodovkadevítistupňová automatická Aisin
Točivý moment350 Nm při 1500 - 4000 otáčkách
Palivová nádrž62 litrů
Zrychlení z 0-100 km/h7,4 s
Cena testovacího auta, včetně výbavy919 900 Kč

Stojí Insignie za to?

Tohle auto je jedna velká pecka, která ve vrcholné výbavě nabídne samé zajímavé a potřebné věci, ať už je to zábava nebo jistota. Neslouží tedy jen k relaxační boční jízdě po okrskách, ale plní suverénně funkci i k praktickým rodinným záležitostem, či pro manažerskou reprezentaci. Ostatně i cena je pod jeden milion korun a já si tak říkám, sakra, jak je možné, že jich stále na silnicích potkávám tak málo! V segmentu D má sice konkurenci i v tuzemské automobilce, ale stále je to auto, kterého by se budoucí majitelé neměli bát. Ostatně nejlepší zkušeností je ta vlastní.

Zdroj médií: redakce, úvodní foto: Milan Veselý

+

  • Vzhled
  • Jízda
  • Cena
  • Podvozek a pohon 4x4
  • Zábavnost aut

  • Spotřeba
  • Pro někoho možná nemoderní interiér
  • Místy lesklé plochy
Michaela Rubešová

Autor článku
Poznávacím znamením Míši je v jedné ruce foťák a v druhé pero, s kterým si vše pečlivě zapisuje. Ráda cestuje, ochutnává dobrá jídla a miluje výjimečná auta s duší.

Podobné články

Chcete zdarma dostávat prémiový obsah, zajímavé nabídky a akce do svého e-mailu?