Opel Astra přijíždí do naší redakční garáže k otestování s nejsilnějším tříválcovým motorem, který se pojí s variátorem. Co to pro samotné uživatele znamená? A byl od automobilky správný krok použít tuto netradiční kombinaci, nebo se jedná jen o další sekačku na trávu?
Test Opel Astra 1.4 Turbo CVT - překvapení z Německa
Na úvod musím přiznat a také prozradit, že po prvotních rozpacích jsem nakonec byla autem příjemně překvapena. Vůz nižší střední třídy, který prošel nedávno faceliftem, je na světě už v páté generaci. Modernizace nepřinesla příliš mnoho změn, tedy alespoň ne na pohled. Dovolím si tvrdit, že pokud nejste skalní fanoušek, tak na exteriéru nepoznáte téměř žádné změny, protože ty jsou opravdu minimální. Co se ale změnilo, byla škála motorizací, která musela reagovat na přísné emisní normy.
Na druhou stranu, přestože Opel už zapadl do své nové stáje - tedy koncernu PSA, jehož součástí je od roku 2017, tak si Astra ponechala několik komponentů z bývalé domoviny, kterou byl americký koncern General Motors a na určitých funkcích je to velmi znát. Jsou prostě přesnější a rychlejší, než které v současné době může nabídnout PSA v jiných modelech.
Exteriér
Vzhled Astry není nikterak extravagantní. Dobrá zpráva ale je, že svým způsobem je nadčasový, protože i za 10 let bude vypadat moderně a bude se stále líbit. Testovaný vůz byl v červené barvě, kterou protínal pouze širší černý pruh. Ten se táhl po obou stranách mezi zadními dveřmi a kufrem. Příjemně tak prolomil jednolitost barvy. Změnila se jemně maska chladiče, nárazník a aerodynamika vozu.
Auto se bude možná zdát všední, a ano, nemá žádný bláznivý design, který upoutá na první pohled nebo cokoli jiného, co byste mohli zařadit do škatulky "no páni". Na druhou stranu vzhled nikdy nezestárne a nikdy nebude pouze obyčejný. Nemělo by se zapomínat ani na kola, která líbivě pasují k autu svým černým provedením - jen pozor na oděrky, ty budou vidět o něco víc než na klasické stříbrné. Co se týká prolisu na karoserii, tak ten je výrazný zejména na předních dveřích. Když to shrnu, tohle auto vás možná na první pohled neosloví, ale po první jízdě už stoprocentně ano. O tom se dozvíte níže.
Nabídka inzerátů Opel Astra
Interiér
Poprvé, když jsem do vozu sedla, mě nějak moc neoslovil. Obzvlášť po tom, co jsem týden před tím jezdila s jiným vozem z koncernu PSA. Interiéry obou vozů byly jako nebe a dudy, a to doslova. Nejdříve jsem si ve voze přišla tak nějak ochuzeně, avšak až po čase jsem si naplno uvědomila, jak zatraceně dobré to je.
Nehledejte zde supermoderní vychytávky. Opel sází na jistotu, a tak se po čase sžijete s tím, jak praktické a přehledné je uspořádání vnitřního prostoru auta. Ve středovém panelu se nachází zabudovaná obrazovka infotainmentu. Ten reaguje přesně a pohotově, což je zásluha General Motors. Nutno podotknout, že reakce na pokyny jsou tak svižné, až mě to překvapilo. Pod obrazovkou se nachází tlačítka, kterými můžete rovnou ovládat prvky vozu nebo se snadno přepnout do systému infotainmentu. Pod tlačítky naleznete menší odkládací prostor, který je velmi dobře vymyšlen. Pokud totiž vlastníte telefon do 5,5 palce, pak si ho sem snadno můžete na šířku uložit a nikde vám nelítá - neboť v prostoru je výřez přesně na hranu telefonu. Je to velmi praktické řešení, pokud si chcete zapnout například navigaci a dívat se na ni v telefonu.
Pokračujeme-li dál ve středu auta, jsou tu další odkládací prostory, kterou jsou skryté posuvnou lištou a také se zde nachází 12V zásuvka. Hned vedle ní je tlačítko automatické brzdy. V interiéru se nezapomnělo ani na materiály a většina z nich je z měkčeného plastu. V části u spolujezdce se nachází pro automobilky velmi oblíbený prvek - tím je lesklý kus dekoru. Ten by nebyl zas tak špatný, kdyby se na něj nechytal prach a otisky prstů. Ani v tomto voze tedy nesmíte zapomenout na hadřík pro jejich stírání. Pokud ale nejste uklízecí typ, pak si snadno můžete zvolit v nabídce dekor stříbrný a bude po problému.
A co dál? Máme tady ještě palubní budíky, které jsou analogo-digitální. Jsou velmi podobné těm, které se nacházejí v Insignii. S digitální oblastí si zřejmě moc nevyhrajete, protože se prakticky mění jen prostředí uprostřed rychlostních stupňů. Na druhou stranu si můžete dle svého změnit okrajové oblasti analogové části. Než jsem zjistila, jak se sem doklikám, chvíli to trvalo, nakonec se ale povedlo. Můžete si údaje jak vlevo, tak vpravo měnit dle svého. Vybírat lze z nabídky - teplota oleje, volty baterie, spotřeba, trasa nebo dojezd. Volant se v rukou držel parádně a manévrování s ním bylo také v pořádku.
Také čtěte
Sedačky jako doma v obýváku
Velkou zajímavostí jsou ve voze sedačky. Ty jsou certifikované AGR a ergonomické (za příplatek). Existuje tak asi milion možností, jak si sedadlo libovolně dle svého nastavit, navíc se na nich nachází i prodloužitelný sedák - tedy opora stehen, což ocení lidé s delšíma nohama. Sedadla mají dlouhé boční vedení a jsou opravdu velmi pohodlná - na delší cesty značka ideál. Nemusíte se tak bát, že byste po 400kilometrové cestě vysedli z vozu jako zmuchlaný papír. Nakonec také potěší i vysunovací loketní opěrka, ve které je ukryté USB připojení kabelu.
Prostor vzadu je ucházející pro další dva dospělé. Když jsem si sedla sama za sebe, tak jsem měla před koleny ještě dostatek místa. Problém by nastal jen v případě, že by ve voze jelo pět lidí. Středové sedadlo je spíše pro dítě než dospělého člověka. Ten by tak při delší jízdě mohl pociťovat výrazný diskomfort.
Na zpracování zavazadelníku se šetřilo
Co se týká zavazadlového prostoru, tak ten má 370 litrů. Pod dnem se nachází rezervní kolo. Co některé nepotěší je trochu odfláknuté odhlučnění kufru, které jakoby nebylo. Některé části polstrování bych čekala lépe přidělané a ne tak, že jdou snadno sundat a dostanu se prakticky na vnitřní povrch karoserie. Z podběhů zadních kol proniká do interiéru hluk. Nicméně nejsou tu jen negativa.
Zadní sedačky se dají sklopit v poměru 40 : 20 : 40. To znamená, že pokud jste vášniví lyžaři, pak můžete sklopit jen prostřední sedadlo, kterým snadno lyže protáhnete a na zbývajících místech se stále uvelebí dva dospěláci. Sklopná hrana sedaček není úplně rovná, ale zase se nejedná o výrazný skok, který by při převážení rozměrnějšího nákladu měl vadit. Jakmile se sklopí všechna sedadla, naskytne se prostor o objemu 1210 litrů.
Také čtěte
Motor, jízdní vlastnosti, spotřeba
Konečně se dostáváme k tomu - alespoň pro mě - nejzajímavějšímu. Jak jsem dopředu avizovala, tak nová Astra přišla s novými motorizacemi, jejichž výběr se trochu zúžil. V podstatě si můžete vybrat buď ze zážehových motorů 1.2 Turbo nebo 1.4 Turbo a ze vznětových jednotek je v nabídce jen 1.5 CDTi.
U testovacího vozu byla nejsilnější benzínová tříválcová čtrnáctistovka o výkonu 107 kW - to je zhruba 140 koní. S ní byla spojená bezestupňová převodovka CVT, nebo chcete-li variátor. S tímto typem převodovky mám už zkušenost od konkurenční automobilky a musím se přiznat, že do dnešního dne jsem ji neměla moc v lásce, neboť jízda vždy připomínala sekačku na trávu. Při zrychlování to byl opravdu nepříjemný a zvláštní zvuk, na který se těžko zvykalo. Musím ale říct, že to, jak pracuje tato převodovka s motorem právě u Astry, je úplně něco jiného.
Skvělé zpracování převodovky
Je tak dobře udělaná, že člověk, který netušil, co je ve voze za převodovku, byl opravdu mile překvapený, když zjistil, že se jedná právě o variátor - byl totiž přesvědčen, že jde o klasickou měničovou převodovku. V tomto ohledu tedy opravdu Opel boduje na plné čáře. Žádný efekt sekačky se zde nekoná, i když při zrychlování můžete slyšet lehký zvuk vysavače, ale není to nic strašného. A navíc je variátor také z dílny General Motors. Zajímavostí je, že si případně můžete řadit sami - CVT má sedm virtuálních stupňů - pod volantem se nenachází řadící pádla, ale řadí se po přepnutí klasicky pákou. Jediná výhoda je, že si sami můžete korigovat otáčky, ale dle mého toho stejně často nevyužijete, protože proč byste si kupovali automat, abyste s ním nakonec řadili sami?
Při zrychlování a rozjíždění auto reaguje okamžitě a hbitě. Stejná odezva je i na rychlou změnu jízdního stylu. Prostě stlačíte plynový pedál a dostaví se okamžitá reakce. Pokud bych to měla říct slovy laika, pak se motor a tato převodovka hledaly tak dlouho, až se našly.
Také čtěte
Jak bývá zvykem u tohoto typu aut, setkáváme se zde s náhonem na přední kola. Zrychlení na sto proběhne za 9,9 sekund. Podvozek je příjemně pohodlný, snadno filtruje nerovnosti a je víceméně i dobře odhlučněný. Maximální kroutící moment je 236 Nm, který je dostupný už při 1500 otáčkách. Vůz má tak příjemnou dynamiku jízdy a řízení je solidně kultivované.
Spotřeba je o něco vyšší, než by člověk očekával. Moje se za týden testování ustálila na 6,5 litrech a s nádrží se to má tak, že se do ní vejde 48 litrů benzínu. Pokud tedy budete jezdit ekonomicky, může se spotřeba klidně snížit o jeden litr na sto kilometrů a pak ujedete zhruba přes 800 kilometrů. To je velmi solidní číslo. Samozřejmě, čím těžší noha, tím bude spotřeba vyšší.
Závěr
Opel Astra je hatchback, který sice nechytne za srdce na první dobrou, ale jakmile ho poznáte, budete jej chtít objevovat dál. Je to velmi komfortní auto, které má opravdu skvělé jízdní vlastnosti. Ostatně Autem roku by se v roce 2016 nestalo jen tak. Jestliže tedy hledáte ideální rodinné auto, které ale není moderní SUV, pak je Astra správnou volbou.
Příplatkové ergonomické sedačky nesmí chybět, protože ani nebudete vědět jak, ale dlouhá cesta uběhne jak nic. Je to prostě auto, které si nehraje na něco, co není. A to je jedině dobře. Spoléhá na zažité způsoby a hlavně konstruktéři vyslyšeli prosby na zlepšení. Ve výbavě Elegance je vše, co člověk potřebuje k životu a i něco navíc, co dokáže dost zpříjemnit život. Tohle auto je možná obyčejné, ale naprosto spolehlivě funguje ve všech ohledech.
Zdroj médií: redakce, úvodní: Petra Orlová.
+
- Sedadla AGR
- Jízdní vlastnosti
- Převodovka CVT
- Praktičnost
−
- Zpracování kufru
- Nastavení ideální teploty
Fotogalerie (24 fotek)
