Test: Kia XCeed - stylový crossover za slušnou cenu

3. 3. 2020 8 min. čtení Testy

Dnes je prakticky nutnost mít v nabídce něco mezi klasickým autem a SUV. Automobilky tomu říkají crossover a Kia svůj první ukázala poměrně nedávno. XCeed trochu popírá svůj původ, ale název prozrazuje jeho zařazení a platformu. 

Kia XCeed - stylový crossover za slušnou

Představení, zvenku, interiér 

Kia XCeed je určena primárně do města, kde řidič ocení právě vlastnosti crossoverů, ale výhodu vyššího podvozku využije i mimo zpevněné komunikace. SUV jsou přeci jen taková bachratá a lehce neohrabaná a hatchback zase nemá výhodu vyšší pozice a tím i lepšího přehledu o situaci. A pak je zde neoddiskutovatelná výhoda v podobě snazšího nastupování, která platí dvojnásob pro nás, co jsme vyrostli do nadprůměrné výšky. XCeed tedy zapadá v portfoliu přesně mezi Sportage a klasický Ceed, se kterým má shodnou platformu. 

Celkové rozměry vozu jsou tedy víceméně dané a nelze očekávat nějaká překvapivá kouzla s vnitřním prostorem. Karoserie je prakticky celá nová, nebude se asi líbit každému, ale subjektivně se mi její tvary velice zamlouvají.  

Zvenčí vypadá vůz dost kompaktně, přední část působí i dost masivně, což přičítám mohutným otvorům po stranách přední masky a jejímu jakoby rozšiřujícímu se tvaru směrem dolů. Protáhlé světlomety zase dodávají vzezření dynamičnost. Designéři patrně chtěli dramatičnost dotáhnout ještě o něco dál a tak přidali i hliníkové horizontální lišty a lízátko. Na mě už toto je malinko moc, ale méně konzervativní zákazníci to jistě ocení. 

Kia XCeed - Přední maska působí dost mohutně

Zadek je podobně dynamický, ale zde se bohužel projevil trend v podobě falešných výfuků, které jsou zde navíc hodně lacině udělané. Otvory v nárazníku už na první pohled slouží jen jako atrapa a pro mě osobně to jinak vcelku vizuálně povedený vůz trochu sráží. Naopak plast, který se táhne po celém spodním obvodu vozu nijak nevadí. Naopak, zejména na blatnících a jiných exponovaných částech, které mohou snadno při parkování utrpět škrábanec, vidím nelakované plasty jako ideální volbu. Celé auto pak doplňují parádní 18” kola. 

Kia XCeed - Falešné výfuky působí dost lacine

Uvnitř na první pohled upoutají sedadla s prošíváním v barvě vozu, což byla v našem případě žlutá. A stejným způsobem výrobce rozbil nudu i na výplni dveří. Barevné jsou i rámečky kolem výdechů ventilace a tam se bohužel objevuje i mnou vždy nenáviděný lesklý plast, který se opakuje i na středovém tunelu. Klidně bych se bez toho obešel a namísto toho se spokojil s nějakým matným povrchem. Ve velkém množství je uvnitř auta zastoupen i hliník. Začíná to na volantu, pokračuje to kolem voliče automatické převodovky a nachází se i na dveřích. Je znát, že se v automobilce za každou cenu snažili, aby interiér nebyl nudný, což se rozhodně podařilo.

Kia XCeed - Interiér Kia XCeed

A jak se v XCeedu sedí a vůbec tak nějak „existuje“? Dobře! Vyhřívaný volant a sedadla teď v zimě potěší, proti ergonomii bych měl snad jen jednu poznámku – proč je sakra to tlačítko pro hlídání jízdy v pruhu vlevo za volantem? Abych byl fér, tak Kia není jediný výrobce, který do tohoto prostoru cpe tlačítka ovládající někdy i docela zásadní a důležité funkce, ale ne, opravdu to není ideální místo.

Kia XCeed - pohled ze sedadla řidiče

Nad centrálním tunelem trůní velký displej infotainmentu, který bych označil za jednu z hlavních předností testovaného XCeedu. Hned po prvním nastartování jsem byl překvapen rychlostí, s jakou systém startuje, a bleskovými reakcemi. Menu jsou intuitivně uspořádaná a vše funguje naprosto dle očekávání, nikde žádné zbytečné grafické kudrlinky, funkce Android Auto i Apple CarPlay jsou podporovány. Takhle to má vypadat! Pozitivním překvapením byla i kvalita obrazu ze zadní parkovací kamery, která si nezadá s auty vyšších tříd.

Kia mohutně propaguje i propaguje virtuální kokpit před řidičem, ten bohužel v testovaném autě chyběl. To v každém případě ničemu nevadí, spokojil jsem se s klasickými budíky, mezi kterými se dají na malém displeji zobrazovaly nejdůležitější údaje. 

Audiosystém hraje slušně, ačkoliv jsem měl v tomto směru zpočátku obavy. Nevím, čím to je, ale reproduktory JBL se v některých vozech nepředvádějí zrovna v nejlepším světle. Zde je ovšem vše v naprostém pořádku. Ano, v některých prémiových vozech lze slyšet i daleko lepší aparatury, ale v rámci kategorie bych zvuk označil za dostatečně vyrovnaný, kvalitní a překvapivě nepřebasovaný. 

Zmínit musím i bezdrátovou nabíječku na smartphony. V dnešní době by se to sice dalo už považovat za samozřejmost, ale zde je umístěna opravdu optimálně. Ve středové konzoli má své místo pod panelem klimatizace a přihrádka je skloněna dopředu, takže ani při skutečně razantním zrychlení telefon nemá tendence cestovat směrem do kabiny nebo dokonce vypadnout. Poměrně dobře je na tom XCeed i s prostorem na zadních sedadlech. Ač to tak zvenku nevypadá, čtyři pasažéři se vejdou poměrně s přehledem a funkci rodinného vozu bych se nebál autu svěřit. Lidé vyšších postav ale budou mít problém s prostorem nad hlavou. V zadní řadě ho vskutku není mnoho. Ani kufr na tom není špatně, 426 litrů je použitelná hodnota, ačkoliv s kombíky se samozřejmě v tomto směru nemůže rovnat. Nákladová hrana je ale dost vysoko a celkově je přístup do prostoru za pátými dveřmi poněkud omezený.  

Kia XCeed - zavazadlový prostor

Jízda, dojmy, závěr 

Srdcem testovaného vozu byla benzínová čtrnáctistovka, samozřejmě dopovaná turbem. Výkon 140 koní je dostatečný a pro běžného řidiče nebude nijak omezující. O řazení se starala sedmistupňová dvouspojková převodovka. K její činnosti nemohu nic namítat, ale naladěním mi připadala, že jde malinko proti charakteru motoru. Ten se rád nechává vytáčet a jeho radostný projev vyloženě sváděl k ostřejší jízdě. Dvouspojka nebyla vyloženě proti, ale bylo třeba to dát jasně najevo. Méně razantní sešlápnutí plynového pedálu nechtěla příliš chápat a do podřazování se jí příliš nechtělo. Naštěstí právě vedle voliče převodovky existuje tlačítko “Sport”, které tento neduh napraví a řídící jednotka pak chápe přání řidiče o mnoho intuitivněji. Druhou, trochu rychlejší možností je podřadit si pomocí příslušného pádla pod volantem. 

Kia XCeed - pohled z boku

Za jednu z nejsignifikantnějších předností XCeedu považuji jednoznačně opravdu velmi povedený podvozek. Přední tlumiče disponují hydraulickými dorazy a vzadu je víceprvková náprava, bez ohledu na konfiguraci vozu. K tomu přičtěte krásně tuhou karoserii a máte vůz s opravdu skvělými jízdními vlastnostmi. Bez nadsázky si troufám tvrdit, že i přes solidní výkon motor za podvozkem výrazně zaostává. A to neberte nijak negativně! Snažím se tím jenom říct, že pohonná jednotka svoji práci odvádí za všech okolností na sto procent, ale zbytek vozu by si uměl poradit i s daleko vyšším výkonovým přídělem. Dravější řidiči tak asi sáhnou spíše po jednašestce, která nabízí hned 204 koňských sil.

Naladění je sice o něco tvrdší, než by člověk mohl čekat, ale auto působí, jako kdyby ho inženýři přizpůsobili na míru českým silnicím. Výmoly, příčné prahy nebo hrboly, nic z toho není problém, ať už na rovince nebo v zatáčce. Vůz si stále a zarputile jede to svoje, tedy stopu volenou řidičem. Náklony v zatáčkách skoro neexistují a být řízení o něco komunikativnější, klamal by XCeed dokonale. Při ostřejší jízdě totiž vůbec nepůsobí jako crossover, tedy vůz, který by měl mít sportovních genů minimum. Naopak, často jsem měl pocit, že sedím spíše v ostřejším hatchbacku. Tomu by napovídala i trochu nečekaná vlastnost – vše funguje nejlépe až při trochu svižné jízdě, tehdy teprve je potlačena zmiňovaná vyšší tvrdost a podvozkové komponenty fungují jak mají.  

Kia XCeed - pohled z boku 2

Možná i proto je XCeed až překvapivě pohodlný na dálnici. Ani úseky, které už volají po opravě nepřinesou na palubu nepohodu. Do interiéru navíc moc neproniká hluk od motoru. Až při vyšších otáčkách se k uším řidiče donese trochu syrový zvuk přeplňovaného čtyřválce, který ovšem není nijak nepříjemný a lze předpokládat, že s přibývajícími kilometry nájezdu se trochu otupí.

Celý test jsem byl s autem spokojený, sloužilo v naší rodině jako primární přibližovadlo a této úlohy se zhostila Kia se ctí. Jediným výraznějším neduhem byly brzdy. Proti jejich účinku nemám vůbec nic, zastavovací schopnosti mají skvělé. Horší je to s dávkováním. Za celý týden jsem toho nenajezdil zrovna málo, ale nebyl jsem schopen najít v pedálu jakýsi cit. Měl jsem z XCeedu pocit, že nebrzdí buď vůbec anebo až moc. I při pojíždění po parkovišti jsem sem tam škubnul s celým vozem a do elegance měla má jízda daleko. Ve vyšší rychlosti se toto téměř zcela ztratí, což přičítám narůstající hybnosti vozu. V městském provozu je to ale někdy trochu obtěžující a řidič se musí na brzdění soustředit více než by bylo zdrávo.

Kia XCeed - detail zadní části

Spotřeba nijak nepřekvapí. S klidnější nohou se dá jezdit i hluboko lehce nad šest litrů, běžná jízda vás bude stát zhruba sedm litrů na sto kilometrů. Dálnice v rámci rychlostních limitu bude mezi sedmi a půl a osmi litry na sto. Podobné číslo ukáže palubní počítač i při spěchu po okreskách. Nároky stran konzumace paliva tedy nijak nevybočují ze standardů třídy.

XCeed se dá pořídit za cenu necelého půlmilionu korun. To je poměrně konkurence schopná nabídka, navíc Kia má v rukávu několik trumfů, které mohou rozhodnout v její prospěch. Předně je to design, ten je dynamický, neokoukaný a ne zrovna konzervativní. V době, kdy se každý chce odlišovat to je ale faktor, který mladou generaci může oslovit. K tomu je třeba přičíst výborný podvozek, zajímavý interiér se skvělým infotainmentem a dobře odstupňovanou nabídku motorů. Nebýt necitlivých brzd, bylo by to skoro na jedničku. Jestli se vám Kia XCeed zamlouvá, mohu vás s klidem odkázat na Autosalon Hybeš, odkud jsme ji měli zapůjčenou.

Zdroj médií: redakce

Testovaný automobil Kia XCeed zapůjčil

Auto Hybeš s.r.o. autorizovaný servis a prodejce vozů značek Škoda a Kia působícího úspěšně na automobilovém trhu východočeského regionu již více než 25 let.

Podobné články