Silniční síť ČR je brzda ekonomiky některých regionů

Můžeme mít tisíckrát nejlepší umělou inteligenci, extrémně rychlé datové sítě, stoprocentní pokrytí 5G signálem, ale ve finále nám nic z toho zboží nedoveze a ekonomiku nerozhýbe. Rozvoj silniční sítě totiž není jen o tom, že se „někam dostanete rychleji“. Je to o radikálním snížení nákladů, které dříve požíraly marže podniků.

Když se vzdálenost smrskne na čas

Hlavním ekonomickým motorem silnic je tzv. redukce transakčních nákladů. Když postavíte dálnici tam, kde dříve byla jen rozbitá okreska, nestane se jen to, že řidič kamionu ušetří naftu. Stane se to, že firmy v regionu najednou dosáhnou na širší trh. Podle studií existuje přímá úměra mezi kvalitou infrastruktury a schopností země zapojit se do globálních dodavatelských řetězců.

Také čtěte

4 min. čtení

Alkohol za volantem v Chorvatsku: pokuty, výjimky a limity pro rok 2026

15. 8. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Jednoduše řečeno: pokud kamion s díly uvízne v zácpě nebo na objížďce, systém „just-in-time“ se hroutí. Dobrá silnice tento risk vymazává. Na to samozřejmě pozitivně reagují investoři, kteří infrastrukturu vyhodnocují jako jeden z klíčových parametrů, když se rozhodují, jestli v dané zemi postaví továrnu, výrobní závod, sklady a podobně.

Regionální restart ekonomiky

Zajímavým fenoménem je vliv silnic na regionální nerovnost. Často slýcháme, že dálnice jen odvádí lidi do center. Data (například práce ekonoma Benjamina Fabera o čínské dálniční síti) ale ukazují komplexnější obraz. 

• Mobilita pracovní síly: Lidé mohou dojíždět za lepší prací, aniž by se museli stěhovat. Tím se zvyšuje kupní síla v původně chudších regionech. Je zásadní rozdíl, jestli to máte do krajského města 20 minut po dálnici, nebo se musíte drkotat po okreskách. Samozřejmě je důležité i napojení obcí na dálniční síť. U dálnice nechce bydlet nikdo, ale každý se na ni chce co nejrychleji dostat.
• Lokalizační výhoda: Sklady a výrobní haly nerostou tam, kde je nejhezčí výhled, ale tam, kde je sjezd z dálnice. Pozemky v blízkosti nové infrastruktury raketově rostou na ceně, což generuje příjmy do obecních kas. U nás zatím obce prakticky vždy bojují proti nové průmyslové a logistické výstavbě ve svých katastrech. Na jednu stranu je to pochopitelné, na druhou stranu je potřeba chápat, že blokování výstavby blokuje i příliv peněz.

Multiplikační efekt: Každá koruna se vrátí (skoro) dvakrát

Investice do silnic mají vysoký tzv. fiskální multiplikátor. To znamená, že miliarda investovaná do asfaltu nevygeneruje jen tu miliardu pro stavební firmu. Peníze se rozletí k subdodavatelům, ale i třeba k prodejcům pohonných hmot v místě stavby. Ekonomické modely často uvádějí, že v rozvinutých ekonomikách může dlouhodobý přínos kvalitní silniční sítě zvýšit HDP o 0,1 % až 0,2 % za každé 1 % nárůstu investic do infrastruktury. Možná to zní jako malé číslo, ale v měřítku státního rozpočtu jde o desítky miliard.

Odvrácená strana mince

Nebylo by fér tvrdit, že víc asfaltu znamená automaticky víc štěstí. Moderní ekonomové dnes upozorňují na efekt indukované poptávky. Čím lepší silnice máte, tím více lidí začne jezdit auty, až se kapacita znovu naplní. Klíčem tedy není stavět „víc a víc“, ale stavět chytře – tedy propojovat klíčové uzly (přístavy, letiště, logistická centra).