Možná se vám zdá, že se silnice, po které jezdíte celé dekády, povážlivě zúžila. Stačilo několik oprav a ze široké cesty je najednou silnička, kde je to doslova o zrcátka.
Silnice 3. třídy: Proč se některé neustále zužují?
Články na téma stavby silnic a dálnic:
- Dálnice D6. Kdy se dočkáme dokončení?
- Výstavba dálnice D4
- Stavby silnic a dálnic u nás trvají extrémně dlouho
- Proč se některé silnice neustále zužují? - právě čtete
- Silniční síť: Jak moc dokáže její rozšíření nakopnout ekonomiku?
- Konstrukční vrstvy vozovky: Jak funguje obrusná, ložná a podkladní vrstva?
- Rozhledový trojúhelník na křižovatce: Co znamená a jak se navrhuje?
- Příčný sklon vozovky: Proč není silnice nikdy úplně rovná?
- Vlečné křivky vozidel: Jak se ověřuje průjezd kamionu křižovatkou?
- Asfalt na mostě je jiný než na silnici. Jak funguje mostní vozovka?
- Jak se navrhuje vrchol kopce? Rozhoduje rozhled pro zastavení
- Proč se vrchol silnice někdy seřízne? Rozhoduje rozhled přes horizont
- Jak se rozhoduje, zda dálnice povede tunelem, zářezem nebo po mostě?
- Zhutnění při stavbě silnice: Proč špatná míra zhutnění vede k opravě?
- Ocelová svodidla zastaví auto: Proč je jejich deformace při nehodě žádoucí?
- Kapacita kruhového objezdu: Jak se počítá a proč rozhodují jednotlivé vjezdy?
- Voda ničí vozovku víc než provoz: Proč vznikají výtluky a praskliny?
- Oprava výtluků: Proč některé záplaty na silnici vydrží roky a jiné jednu zimu?
- Dokáže projektant předem spočítat, kde budou vznikat kolony? - již brzy
- Indukovaná doprava: Proč přidání dalšího jízdního pruhu nemusí odstranit kolony? - již brzy
Zejména trojky jsou užší a užší
Nezdá se vám to, velmi často je to reálný scénář. Týká se téměř výhradně silnic nižších tříd. Často tento efekt lze pozorovat u klasických spojovaček mezi vesnicemi – těmi je naše země doslova protkaná a využívají je téměř výhradně místní. Jedná se o komunikace někdy i stovky let staré, které toho hodně pamatují. Postupem času prašnou cestu nahradila asfaltka, která se jednou za deset až dvacet let opraví, aby dál sloužila svému účelu.
Kdysi se stavěly silnice jinak
Silnice však není jenom asfaltový povrch, je to komplexní prvek, který musí mít nějaké podloží o určitých parametrech a zároveň vyžaduje i jistou péči. V 50. až 80. letech minulého století se u nás mohutně budovaly právě silnice nižších tříd. Ty byly sice mnohdy poměrně kvalitně postavené, ale na tehdejší poměry. Počítalo se s tím, že jezdit se bude víceméně po prostředku, kraje se moc neřešily, protože to nebylo potřeba, a mezi vesničkami se potkal většinou pan doktor ve škodovce s pošťačkou, která jezdila na babetě.
V každé vsi bylo JZD a těžká technika se přesouvala primárně po polňačkách. To nejtěžší, co denně po silnicích projíždělo, byly autobusy, eventuálně na podzim párkrát projel náklaďák s uhlím. Dnes je provoz násobně hustší, pan doktor jezdí dvoutunovým SUV, pošťačky přesedlaly do dodávek a kamiony často jezdí vesnicemi, které jsou na objízdné trase.
Zátěž vozovek vzrostla extrémně a také se velmi často vozidla na spojovačkách vyhýbají, takže využívají celou jejich plochu, často se najíždí i za ni. Znamená to zvýšené zatížení krajnic, které tím trpí a doslova ujíždějí. A celý tento problém je násobně horší i tím, že zhoustl provoz.
Voda jako nepřítel silnice
Když ujede krajnice, tak to má hned dvojí efekt. Jednak se v daném místě poškodí vozovka, jednak se materiálem postupně zaplňuje už tak jen málo udržovaný příkop, který má sloužit k odtoku vody. To znamená pro silnici další zátěž – vodu. Ta namísto toho, aby odtekla, se drží na místě, v mrazech pracuje a rozpíná se (led), čímž dále poškozuje krajnici.
- Mohlo by vás zajímat: Dobrodružství na čtyřech kolech: TOP silnice, které musíte projet
Oprava silnice? Spíš provizorní
Po čase někoho napadne silnici opravit. Nejsou peníze na kompletní přebudování celé komunikace a vzít voličům třeba na půl roku kilometrovou silničku a nutit je jezdit desetikilometrovou oklikou přes tři další obce, ohrožuje budoucí mandáty.
Udělá se tedy oprava stylem, že se vymění obrusná vrstva, tedy ta úplně vrchní, a položí se nová. Problém je, že je tato vrstva už na krajích olámaná, takže se musí kousek ubrat. Na nějaké budování nového podloží nejsou peníze ani čas, udělá se tedy vozovka o malinko užší a na ni se následně namalují čáry ideálně tak, aby byla od kraje dostatečná rezerva a drolení krajnice probíhalo co nejpomaleji. Ke zúžení faktickému se tedy přidává ještě zúžení optické.
Lepší to nebude
Celý výše popsaný proces se opakuje v průběhu času třeba třikrát. Do toho nám rostou auta, která bobtnají do šířky, takže vyhýbání se na silnici je ještě o to těžší. Zajíždíme tedy ne ke krajnici, ale až za ní, což se opět projeví tím, že ta opět začne degradovat, ujíždí směrem dolů, láme se, drolí a ztrácí integritu.
Takže ne, nezdá se vám to, opravdu jsou silnice užší a užší. Lepší to nebude, dokud stát nezačne masivně investovat nikoliv do lepení nových vrchních vrstev, ale do komplexních rekonstrukcí, což je spojeno zase s problémy zcela jiného charakteru (výkupy pozemků pro stavbu širších silnic, stavební práce trvající násobně delší dobu, s tím spojené výluky MHD a podobně).
Zdroj info: ČMADZ, PJPK, Správa a údržba silnic, Ministerstvo dopravy.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Diskuze (1)
Technologie provádění liniových staveb a jejich oprav je poněkud složitější, než nám autor předkládá a problematika rekonstrukcí je ovlivněna spoustou dalších faktorů, které hrají důležitou roli v celém procesu. To ale vynechme. Mnohem podstatnější vliv na „zeštíhlování“ zejména komunikací třetích tříd a nižších má, bohužel, lidský faktor. Uvedu příklad jedné rekonstrukce komunikace v Královehradeckém kraji. Jednalo se o komunikaci o délce 4,5 km se standartními šířkovými parametry, spojující tři obce. Akce byla rozdělena na tři etapy a části po 2 měsících tak, aby všechny tři obce mohly být dopravně obsluhovány i během prací. KHK do akce investoval z dotačního titulu 66 milionů korun s tím, že komunikace bude celá kompletně rekonstruována. A co rekonstrukce ve skutečnosti obnášela? Zhotovitel v nejexponovanějších místech odfrézoval živičný povrch až na „kufr“ a nanesl novou základní vrstvu živice (100mm), profrézoval příkopy, v místech propustků s vyšším průtokem obezdil návodná a vývodná čela lámaným kamenem (4x) a při zachování průřezu komunikace „zpevnil“ boky (krajnici) navezením kameniva frakce 32-64 prolité asfaltovou penetrací půl metru na každé straně. Následně se přidala finální vrstva živice do celkové výšky +200. Na místech s menším rozsahem poškození se jen nahradila finální vrstva a frézovaly „pangejty“. K tomu je nutné přičíst také pečlivé vykácení všech dřevin kolem komunikace. Na pohled velmi hezké a příjemné svezení po kompletně rekonstruované silnici.
Během prvního týdne provozu se pod traktorem s vlečkou a o něco později pod mlékárenskou cisternou utrhla krajnice…
Podobně fušerská oprava by neprošla ani za komunistů a studenta stavební fakulty by s takovou technologií vyhodili od zkoušky. Přesto kraj zaplatil a dál nic neřešil. Ještě dnes se na polních a lesních cestách kolem všech tří dotčených obcí nacházejí vrstvy vyfrézované živice, která měla dle stavebního rozpočtu skončit ve stovkách tun na skládce nebezpečného odpadu. Investor nekontroloval a zhotovitel se napakoval … Tedy ne jiný provoz, ale chamtivý člověk.
SHawk,
Během prvního týdne provozu se pod traktorem s vlečkou a o něco později pod mlékárenskou cisternou utrhla krajnice…
Podobně fušerská oprava by neprošla ani za komunistů a studenta stavební fakulty by s takovou technologií vyhodili od zkoušky. Přesto kraj zaplatil a dál nic neřešil. Ještě dnes se na polních a lesních cestách kolem všech tří dotčených obcí nacházejí vrstvy vyfrézované živice, která měla dle stavebního rozpočtu skončit ve stovkách tun na skládce nebezpečného odpadu. Investor nekontroloval a zhotovitel se napakoval … Tedy ne jiný provoz, ale chamtivý člověk.
