Vrchol kopce na silnici není jen výsledkem toho, kudy vedl původní terén. Jeho tvar musí odpovídat rychlosti dopravy a především zajistit, aby řidič viděl přes horizont dostatečně daleko na bezpečné zastavení.
Rozhled přes horizont: Proč se kvůli bezpečnosti mění výškový profil silnice?
Články na téma stavby silnic a dálnic:
- Dálnice D6. Kdy se dočkáme dokončení?
- Výstavba dálnice D4
- Stavby silnic a dálnic u nás trvají extrémně dlouho
- Proč se některé silnice neustále zužují?
- Silniční síť: Jak moc dokáže její rozšíření nakopnout ekonomiku?
- Konstrukční vrstvy vozovky: Jak funguje obrusná, ložná a podkladní vrstva?
- Rozhledový trojúhelník na křižovatce: Co znamená a jak se navrhuje?
- Příčný sklon vozovky: Proč není silnice nikdy úplně rovná?
- Vlečné křivky vozidel: Jak se ověřuje průjezd kamionu křižovatkou?
- Asfalt na mostě je jiný než na silnici. Jak funguje mostní vozovka?
- Jak se navrhuje vrchol kopce? Rozhoduje rozhled pro zastavení
- Proč se vrchol silnice někdy seřízne? Rozhoduje rozhled přes horizont - právě čtete
- Jak se rozhoduje, zda dálnice povede tunelem, zářezem nebo po mostě? - již brzy
Pokud je vrchol příliš ostrý, může část silnice před řidičem jednoduše zmizet. U starších komunikací proto někdy nestačí opravit asfalt nebo přidat dopravní značku. Kvůli lepšímu rozhledu se může upravit výškový profil silnice, a dokonce i odkopat vrchol kopce.
- Mohlo by vás zajímat: Výškový oblouk silnice: Proč musí řidič vidět přes horizont dostatečně daleko?
Někdy projektant vrchol kopce skutečně seřízne
Co když ale máme starou silnici, jejíž horizont požadovaný rozhled nesplňuje? Jednou z možností je samozřejmě snížit rychlost. Jestli máme kratší požadovanou rozhledovou vzdálenost, může stejná geometrie najednou vyhovět. To ale není vždy vhodné a u rekonstrukce významné komunikace může dávat větší smysl než upravit samotnou niveletu (čára, která ve stavebnictví a dopravě určuje výškové poměry a podélný sklon cesty nebo vodního toku).
A pak se skutečně může stát, že se vrchol kopce odkope a silnice se v nejvyšším místě sníží. Není to jen teoretická možnost. U jedné reálné úpravy silnice II/324 byla kvůli nevhodnému vypuklému výškovému oblouku navržena změna nivelety v úseku dlouhém přibližně 405 metrů. V samotném vrcholu se měla vozovka snížit až o 1,4 metru právě kvůli zlepšení rozhledových podmínek. To nám dobře ukazuje, jak zásadní rozhled je. Kvůli několika sekundám navíc, které řidič dostane na reakci, se mohou odtěžit tisíce kubíků zeminy.
Také čtěte
V opačném směru může vycházet situace trochu jinak
Rozhled navíc nemusí být úplně stejný pro oba směry jízdy. Do požadované délky zastavení vstupuje podélný sklon vozovky. Když jedeme z kopce, gravitace nám při brzdění příliš nepomáhá. Naopak při jízdě do kopce část pohybové energie vozidla překonává stoupání a k zastavení zpravidla potřebujeme kratší dráhu.
Proto se při přesném posouzení neřekne pouze: „Tady se jezdí devadesát, takže potřebujeme nějakou univerzální vzdálenost.“ Rozhled se kontroluje pro konkrétní směr, rychlost a sklon komunikace. I prováděcí předpis k zákonu o pozemních komunikacích požaduje, aby na nově budované trase byla délka rozhledu alespoň rovna dráze potřebné pro zastavení před překážkou.
- Přečtěte si také: Sklon vozovky: Jak odvádí vodu a proč se silnice v zatáčkách klopí?
Výhled přes kopec může stačit na zastavení, ale ne na předjíždění
U dvoupruhové silnice existuje ještě podstatně náročnější požadavek – rozhled pro předjíždění. Pro samotné bezpečné zastavení potřebujete vidět dostatečně daleko před sebe. Jenže při předjíždění musíte vyjet do protisměru, předjet pomalejší vozidlo a zase se bezpečně zařadit dříve, než dorazí protijedoucí auto.
K tomu je logicky potřeba mnohem delší volný rozhled než jen pro zastavení. Proto může horizont naprosto bez problémů splňovat bezpečnostní požadavky na zastavení a současně přes něj nebude možné bezpečně předjíždět. Na takovém místě potom dává smysl souvislá středová čára a zákaz předjíždění.
Předpisy ostatně výslovně požadují, aby byl rozhled pro zastavení zajištěn po celé nově budované trase, zatímco dostatečně dlouhé úseky s rozhledem pro předjíždění mají být na dvoupruhových silnicích zastoupeny pokud možno co nejvíce.
Vrchol kopce nesmí schovat ani křižovatku
Ještě horší situace vznikne, pokud se těsně za horizontem nachází křižovatka, přechod, stojící kolona nebo jiné místo, kde musí řidič často reagovat. Proto se jednotlivé návrhové prvky neposuzují izolovaně. Směrové a výškové vedení komunikace musí být vzájemně sladěné a minimální hodnoty se nemají bezdůvodně skládat na jedno místo.
Prakticky je asi nejhorší kombinací ostrý horizont, za ním ostrá zatáčka a ještě křižovatka. Řidiči vezmete rozhled ve svislém směru, následně i ve směru půdorysném a nakonec po něm chcete, aby reagoval na křížící se dopravu. Právě proto předpis říká, že nejmenší návrhové hodnoty směrových a výškových prvků mají být používány jen v odůvodněných případech a nemají se kumulovat v místech kritických z hlediska bezpečnosti.
Horizont se řeší i v noci, ale trochu jinak
Zatím jsme řešili vrchol kopce, tedy vypuklý výškový oblouk. Existuje ale i opačná situace – silnice klesá do údolí a potom zase začne stoupat. To je vydutý výškový oblouk.
Ve dne zpravidla není problém s tím, že by vám vozovka zakryla sama sebe. V noci ale vzniká jiná otázka: kam až dosvítí světlomety? Proto se u vydutých oblouků řeší také geometrie světelného kuželu tak, aby vozovka byla osvětlená na potřebnou vzdálenost pro zastavení.
Zatímco na vrcholu kopce nám rozhled blokuje samotný terén, v údolí může být limitující právě světlo. To je pěkný příklad toho, že výškové vedení silnice není navržené jen podle toho, aby byla jízda pohodlná. Geometrie přímo souvisí s tím, co řidič před sebou dokáže vidět.
Zdroj info: ČSN 73 6101, ČSN, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
