Na týden jsem měl možnost si pořádně vyzkoušet svůj první elektromobil. Ne že bych se předtím s elektromobily nesetkal, ale toto byla zatím moje nejdelší zkušenost a s autem jsem se mohl pořádně sžít. Jaké jsou moje první pocity?
První zkušenost s elektromobilem
Články na téma Volvo C40:
- Volvo C40 cena a konfigurace
- Volvo C40 rozměry
- Spotřeba Volvo C40
- Test: Volvo C40 - takto si představuju elektromobil
- První zkušenost s elektromobilem - právě čtete
- Co je v elektromobilu lepší oproti spalováku
Dopředu říkám, že mě tato zkušenost utvrdila v mém dlouhodobém názoru, ten ale odhalím o něco později. Řeknu pouze, že od narození žiju auty, mám rád zvuk motoru, vůni benzinu a upřednostňuji manuální převodovku. Ničeho takového se ale v elektromobilu nedočkám. Svoje elektromobilní poprvé jsem zažíval s Volvem C40, které se, otevřeně přiznávám, opravdu povedlo. Jeho test si mimochodem můžete přečíst tady.
Prvotní pocity
Když jsem poprvé na parkovišti sedl do Volva, necítil jsem se nijak zvláštně. Je to auto jako každé jiné – má pedály a volant přece. Například Volvo C40 nemá startovací tlačítko, což při prvním nasednutí byl trochu nezvyk, ale dále jsem se nad tím ani nezamýšlel a prostě jsem si zvykl. Pak jsem vyjel, a kromě naprostého ticha na palubě mě uchvátila plynulost jízdy. Žádné cukání převodovky při rozjedu nebo přeřazení, jako to občas bývá u spalovacích motorů. Prostě je to ničím nerušená jízda. Pak jsem najížděl na dálnici a poprvé jsem vyzkoušel ono drtivé zrychlení elektromobilů. Samozřejmě jsem si to užíval, pak jsem ale zjistil, že to má hodně negativní efekt na spotřebu elektrické energie, a rázem jsem plný výkon využíval jen, když byl potřeba. Což bylo třeba při předjíždění pomalu jedoucí kolony aut. Mít tu možnost kdykoliv vypálit dopředu je opravdu návykové.
Zkušenost po týdnu s vozem Volvo C40
No a co jsem si odnesl po týdenní zkušenosti? Hned první den jsem zkusil funkci One Pedal Drive. A ta mě za ten týden uchvátila asi nejvíce. Jednoduše auto ovládáte pouze plynovým pedálem. Jeho stlačením zrychlujete, naopak jak ho pouštíte, tak auto více a více rekuperuje elektrickou energii a poměrně intenzivně brzdí. Chce to trochu citu v noze, aby to bylo plynulé, ale když jsem si zvykl, tak jsem už nechtěl nic jiného. Byl jsem schopný ujet desítky kilometrů, aniž bych šlapal na brzdu. Navíc mi díky tomu klesala spotřeba. Jednoduché efektivní řešení. A kdybych nyní koukal po novém elektromobilu, tak by toto byl jeden z mých hlavních požadavků.
Ticho na palubě už jsem jednou zmínil. Je zmiňováno často a k elektromobilům tak nějak patří. Je to ale návykové, společně se zmíněným výkonem a jeho plynulým dávkováním, dělá z každé cesty velmi příjemný zážitek.
Jaké je nabíjení
Moje první zkušenost s nabíjením byla trochu komická a dopředu říkám – dávejte si bacha, kde máte na autě nabíjecí zásuvku, a jak se k nabíječce postavíte. Kabely dobíjecí stanice totiž bývají poměrně krátké. Nabíjel jsem u jednosměrné benzinové pumpy, ale abych se byl schopný s autem dobře postavit, musel jsem se u té benzinky otočit a najet k nabíječce protisměrem. To nebylo úplně ideální, i když chápu, že vzhledem k okolnímu prostoru nebylo možné nabíjecí stanici postavit jinak.
Jinak jsem na obyčejné nabíječce s výkonem 50 kW nabíjel z 30 na 90 % lehce přes hodinu. Mezitím jsem si nakoupil, a jelikož jsem si s sebou vzal notebook, tak jsem si i udělal potřebnou práci. To všechno v naprosté pohodě. I při nabíjení je totiž dostupná většina funkcí auta. Takže jsem v sychravém počasí seděl ve vyhřívané sedačce a ve vytopeném autě s dobře hrající audio soustavou. Pak už jsem nabíjel pouze v tom optimálním režimu, kdy jsem u nabíječek trávil pouze 15-20 minut a pak jsem hned pokračoval v cestě. Celý proces mi navíc výrazně ulehčila nabíjecí karta Plugsurfing, díky které jsem mohl nabíjet za velmi dobrou cenu a téměř kdekoliv.
Otázka je zdali bych to takto chtěl dělat pořád, každý týden několikrát. A odpověď je, že nechtěl. Dokážu si ale představit situaci, kdy bych mohl nabíjet doma nebo v práci. V tu chvíli mi elektromobil připadá jako optimální volba a skutečně si myslím, že to není slepá vývojová větev.
Věc názoru
V průběhu mého týdne s elektromobilem jsem autem svezl poměrně dost lidí, kamarádů, rodinných příslušníků. Nejčastější otázky se týkaly dojezdu a ceny. Nakonec se ale všichni shodli, že se jim to líbí, že by to chtěli a podobně. A to mezi nimi byli i motorkáři a opravdoví nadšenci do aut. Líbilo se jim ticho na palubě, okamžitý výkon a v neposlední řadě i nenáročná a relativně levná údržba. Dokonce jim nevadil ani střídmý dojezd na jedno nabití. Shodli se, že kdyby ho měli kde nabíjet a nestálo by tolik peněz, tak by neváhali.
A s tím nemůžu nic než souhlasit. Ta auta jsou totiž objektivně velmi dobrá a mají spoustu pozitiv, jen ta infrastruktura kolem nich prostě ještě není domyšlená. Nemyslím si, že by elektromobily měly okamžitě nahradit spalovací motory a také, že by byly univerzálním řešením klimatické krize. Jen bych jejich zapřisáhlým odpůrcům doporučil se v nich alespoň projet.
Zdroj info: Autorský text.
Zdroj médií: Radim Krejčík.
Zdroj médií: Radim Krejčík.
