Ještě před několika lety platilo, že vysokoškolský diplom téměř automaticky otevíral dveře k dobře placené práci. Dnes je situace mnohem složitější. Zatímco o technicky vzdělané lidi se firmy doslova perou, někteří absolventi vysokých škol hledají uplatnění i mimo svůj obor. Trh práce zkrátka přeje technikům. Neznamená to ale, že absolvent humanitního oboru je předem odsouzený k neúspěchu.
Práce pro absolventy: Mají technické obory opravdu navrch nad humanitními?
Články na téma mzdy techniků v auto-moto:
- Proč zaměstnavatelé techniků tají nabízenou mzdu?
- Jak vypadají průměrné mzdy techniků v jednotlivých krajích?
- Jak vysoká je průměrná hodinová mzda řidičů nebo techniků?
- Kolik bere STK technik? Jeho mzda začíná na 21 800 korunách!
- Na kolik si může přijít servisní technik? Máme pro vás aktuální infoservis
- Provozní údržbář: Kolik si může v Česku vydělat?
- Technika vede, humanitní obory hledají cestu - právě čtete
Vášnivá diskuze pod článkem
Pod článkem o vysokoškolákovi, který po dokončení školy nastoupil do skladu, se kromě jiných objevila zajímavá reakce. „Studujte techniku a budou vás platit zlatem. Studujte humanitní obory a skončíte ve skladu,“ píše jeden z diskutujících. Podobný názor se objevuje pravidelně. V posledních letech totiž stále více lidí nabývá dojmu, že studium technického směru je téměř zárukou dobře placené práce, zatímco humanitní vzdělání vede k obtížnému hledání zaměstnání. Jaká je ale skutečnost?
Koho dneska firmy hledají?
Pokud se podíváme na současný trh práce, nelze přehlédnout, že technické obory patří mezi nejžádanější. Firmy dlouhodobě hledají automechaniky, elektrikáře, svářeče, CNC obráběče nebo řidiče kamionů. V řadě regionů je poptávka po těchto profesích vyšší než nabídka a zaměstnavatelé jsou ochotni lákat nové zaměstnance nejen vyššími mzdami, ale také náborovými příspěvky, příspěvky na bydlení nebo placeným dalším vzděláváním.
To ale automaticky neznamená, že absolventi humanitních fakult nemají šanci uspět. Spíše se pohybují ve výrazně konkurenčnějším prostředí. Zatímco u technických profesí často zaměstnavatel hledá pracovníky pro obsazení volných pozic, u řady humanitních oborů je situace opačná. O jedno pracovní místo se uchází několik zájemců. Právě proto bývá hledání první práce pro absolventy VŠ se zaměřením na humanitní obor často výrazně složitější než u technických profesí. Nejde přitom o kvalitu vzdělání, ale o prostý poměr nabídky a poptávky.
- Mohlo by vás zajímat: Absolventi by chtěli manažerský plat, home office a flexibilní pracovní dobu
Studenti mají často přehnaná očekávání
Velkou roli hraje také očekávání studentů. Řada mladých lidí předpokládá, že samotný vysokoškolský diplom jim otevře dveře k dobře placené pozici. Na pohovoru si neváhají říct o 50 i 70 tisíc a k tomu vyžadují sick days nebo home office během pracovního týdne.
Zaměstnavatelé však hledají něco jiného. Vedle vzdělání požadují zkušenosti, schopnost komunikace, znalost cizích jazyků nebo orientaci v digitálních technologiích. Proto dnes není výjimkou, že i práce pro absolventy bez praxe obsahuje požadavky, které mohou být pro čerstvé absolventy obtížně splnitelné.
Jaké uplatnění mají studenti humantních oborů?
Upozornit tak musíme na jistý paradox současného trhu práce. Zatímco absolvent strojírenského nebo elektrotechnického směru bývá často osloven zaměstnavateli už během studia, řada absolventů společenskovědních fakult hledá svoje první zaměstnání několik měsíců. A někdy opravdu skončí ve skladu nebo na pozici, která nemá s jejich VŠ studiem nic moc společného.
To ale neznamená, že by humanitní obory byly odepsané. Jejich absolventi často nacházejí práci ve školství, státní správě, marketingu, médiích, personalistice, sociálních službách nebo v neziskovém sektoru. Jen je jejich cesta k prvnímu zaměstnání zpravidla delší a konkurence výrazně větší.
I technik musí něco umět a mít zájem
Na druhou stranu ani technické vzdělání dnes není automatickou vstupenkou k vysoké mzdě. Také zde rozhoduje ochota učit se a přizpůsobovat se novým technologiím. Například moderní automechanik už není pouze řemeslník s klíčem v ruce, ale často pracuje s diagnostikou, elektronikou a softwarem.
Stejně se proměňují i další technické obory, kde zaměstnavatelé stále více oceňují specializaci a schopnost průběžného vzdělávání. Ten, kdo po škole profesně ustrne, může během několika let ztratit konkurenční výhodu bez ohledu na vystudovaný obor.
Realita je někde uprostřed
Zmíněný komentář tedy tak stojí někde na pomezí reality. Jeho autor má pravdu v tom, že tuzemský pracovní trh dnes techniky skutečně potřebuje a dokáže je velmi dobře zaplatit. Zároveň ale zjednodušuje situaci absolventů humanitních směrů.
Rozhodující totiž není jen to, co člověk vystudoval, ale také jaké dovednosti během studia získal a zda je dokáže nabídnout zaměstnavatelům. V době rychlých technologických změn totiž přestává být největší výhodou dosažené vzdělání. Stává se jí schopnost učit se nové věci, reagovat na vývoj trhu a nabídnout znalosti, které jsou v danou chvíli skutečně potřeba.
Zdroj info: Autorský text + čtenářské reakce na dřívější článek.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
Co podle vás rozhoduje o upatnění absolventa nejvíce?
Vystudovaný obor
10
Praxe a pracovní zkušenosti
19
Schopnosti a ochota se učit
30
Kontakty a štěstí
14
