Jednou z komponent vítězství v závodech formulí, ale i v jiných motosportech, je správná strategie zastávek v boxech. Dá se zde hodně ztratit, ale i hodně získat.
Plánování zastávek formulí v boxech je věda
Články na téma F1 závody:
- Víkendový souhrn: F1 Velká cena Japonska
- Víkendový souhrn: F1 Velká cena USA
- Víkendový souhrn: F1 Velká cena Mexika
- Víkendový souhrn: F1 Velká cena Brazílie
- Nejtěžší a nejslavnější zatáčky z okruhů F1 - 1. díl
- Formule E je akční šampionát elektromobilů
- Pull rod a push rod
- Jaký motorový olej používají formule?
- Největší podvody ve Formuli 1
- Jak se plánují zastávky v F1? - právě čtete
Plánovat zastávky na výměnu pneumatik (v jiných disciplínách i doplnění paliva) není jen tak. Při přímých přenosech lze vidět, že týmy s tímto často dost operují a do hry vstupuje velké množství proměnných. Hodně se liší i přístup týmů a jezdců. V některých případech se spoléhá na týmovou režii, jindy se rozhoduje spíš jezdec a reaguje třeba na aktuální opotřebení pneumatik.
Pravidla pro letošní sezonu v F1:
- Pokud není závod vyhlášen jako mokrý, nebo se nestane morkým v jeho průběhu, musí jezdec použít alespoň dvě různé směsi pneumatik. To znamená, že musí minimálně jednou za závod do boxů.
- Palivo se nedoplňuje, vozy jsou plně natankované už před závodem.
- Na každý závodní víkend jsou k dispozici tři různé druhy pneumatik: tvrdé, střední a měkké, liší se přilnavostí i výdrží.
- Pro Monako byla pravidla upravena, povinné byly minimálně dvě zastávky, což dost zamíchalo kartami. Nicméně pro potřeby tohoto článku nebudeme letošní monacký závod vůbec brát v potaz.
- Pokud vyjede safetycar, může jezdec do boxů na přezutí, ale vrací se na místě, na kterém se zařadí zpět za safetycar.
Přečtěte si také: Největší podvody ve Formuli 1
Multioborová věda
Závodní strategii obvykle určuje šéf týmu závodní strategie. Tým je skupina odborníků, která úzce spolupracuje s jezdci, ale i inženýry a meteorology. Spolupráce napříč odděleními je velmi důležitá, protože například změna v aerodynamice způsobí větší přítlak, což zvedne opotřebení pneumatik, takže jejich výměna musí proběhnout dříve.
Pomocí prediktivních simulací se vytvoří několik variant toho, co se může dít a jaké jsou nejpravděpodobnější scénáře. Klíčové rozhodující faktory jsou:
- Počasí, tedy teplota trati a pravděpodobnost deště nebo jiných změn.
- Umístění v kvalifikaci, ale také kdo pojede po startu závodu před jezdcem a kdo za ním. Agresivní obrana znamená vyšší opotřebení plášťů, stejně jako důrazné útočení. Naopak předjíždění výrazně pomalejších soupeřů je spíš časové zdržení, na opotřebení plášťů nemá moc vliv.
- Charakter trati – zde je velmi důležité, jak dobře se kde předjíždí. Široké okruhy jsou v tomto lepší, ale třeba Monako neposkytuje prostor k předjíždění skoro žádný. Schopnější jezdci mohou spoléhat na to, že si o několik pozic pomohou.
- Obrovskou roli hraje i délka průjezdu boxovou uličkou. Některé okruhy ji mají kratší, jiné delší. Samozřejmě se operuje i s časem potřebným na přezutí, nicméně to se dá zvládnout za 2 až 3 sekundy.
- Stav paliva v průběhu závodu. Mění se s tím, jak se benzín spotřebovává, snižuje se hmotnost monopostu a současně s tím klesá i opotřebení pneumatik, a to zejména při brzdění. Pokud tým předpokládá, že bude bojovat o umístění do poslední chvíle, může být nejvýhodnější strategií začít na tvrdších gumách a měkké nasadit v závěru, kdy bude formule nejovladatelnější a nejrychlejší. Případně lze zvolit strategii „nahnat co nejvíc ze začátku a ke konci závodu se snažit udržet pozici na pomalejších pláštích“.
Mohlo by vás zajímat: Nejtěžší a nejslavnější zatáčky z okruhů F1 - 1. díl
Situace se neustále mění
Na každý závod jsou tedy s pomocí těchto a dalších proměnných připravené různé scénáře a možnosti, simulace a umělá inteligence umějí namodelovat prakticky cokoliv, a to včetně odhadu času na kolo a narůstající ztráty.
Nastavená strategie málokdy vydrží, typicky se stane něco nepředpokládatelného, například nehoda na trati. Vyjede safetycar, monoposty se srovnají za sebe a jedou třeba i několik kol šnečím tempem, při kterém se pláště opotřebovávají velmi pomalu. Na to musí tým okamžitě reagovat a pokud má třeba jezdec větší náskok, může zajet přezout a vrátit se na stejné pozici, na které byl. Dostane tak vlastně přezutí na nové gumy bez časového postihu.
Podobně může dojít třeba k poškození formule, typicky předního přítlačného křídla. To si doslova vynutí zastávku v boxech, kterou tým samozřejmě spojí s přezutím. Následně je nutné celou strategii překopat a vytvořit během několika minut novou. Neustále se něco přepočítává a odhaduje se, na kterém místě se jezdec vrátí do závodu po zastávce.
Jsou tratě, kde je velmi nevyzpytatelné počasí. Na jedné části už mohou být kaluže, jinde téměř sucho. Co s tím? Ten, kdo určuje strategii, v takovém případě čerpá ze zkušeností z minula a snaží se odhadnout další vývoj situace, někdy je třeba reagovat v jednotkách sekund a poslední slovo zpravidla mívá pilot, který má možnost si říct o výměnu sám, případně může do vysílačky zahlásit, jak na tom je s přilnavostí.
Tým vždy ví, například z tréninků, ale i ze zkušeností, jak dlouho které pláště vydrží a kolik kol snesou. Důležité je, aby na sebe jejich životnost navazovala a měkčí směsi se příliš „nepřejížděly“, protože ztráta přilnavosti zpomaluje jezdce a zvyšuje pravděpodobnost nehody. Nedává většinou smysl ani přezouvat tři kola před koncem na čerstvé pláště (pokud to z nějakého důvodu není nutné nebo výhodné), zdržení by bylo tak vysoké, že pravděpodobně nepřekoná to, co jezdec nažene zrychlením na čerstvých pneumatikách.
Zdroj médií: Depositphotos.