Servis elektromobilů – jak je drahý?

Spalovací motory (zejména ty moderní) jsou velmi komplikované stroje, které vyžadují určitou péči. Ta zahrnuje zejména periodické výměny oleje a jeho filtru, v případě, že je agregát spárován s automatickou převodovkou, tak je třeba měnit mazivo i v ní. K tomu přidejte po nějakém čase i svíčky a vzduchový filtr, což sice nejsou nijak zásadně drahé položky, ale je s tím samozřejmě nějaká práce. Moderní naftové motory navrch musejí dostávat i AdBlue kapalinu a pokud jste ji někdy dolívali sami, tak asi budete souhlasit, že to je nic moc práce.

Obvyklí podezřelí

Výše uvedené platí, dokud se nic nepokazí. Jenže jakmile má vůz něco za sebou, tak obvykle přijde nutnost výměny turbodmychadla nebo filtru pevných částic. Servis se začne na peněžence vlastníka podepisovat zejména u naftových aut. Říká se tomu „dieselový trojboj“ a zahrnuje tři dost nákladné položky: turbo, vstřiky, dvouhmotový setrvačník. Když se pak ještě začne kazit třeba DSG skříň, je to opravdu radost.

Také čtěte

2 min. čtení

Zvedací body auta – proč je znát?

11. 4. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Elektromotor riziko nepředstavuje

Teď k tomu, co čeká majitele elektromobilu. Jednou za rok je to obvykle kabinový filtr a pak možná stěrače. Tím končíme. Pohon je totiž natolik jednoduchý, že se tam nemá moc co pokazit. Není tam žádné silné tření kovu o kov, nepůsobí tam žádné nežádoucí síly a jediné riziko tak představují valivá ložiska nebo čidla teploty. Ale upřímně – skutečně jsou to spíše výjimky, když se něco takového porouchá.

Baterie většinou drží

Riziko představuje trakční baterie, které obvykle buď ještě v záruce odejde jeden ze článků a následuje výměna celého akumulátoru, nebo drží třeba 10-12 let. Povídačky o tom, že baterie vydrží pět let nejsou založené na pravdě, většinou v prvním roce až dvou spadne celková kapacita o pár procent, pak klesá už prakticky lineárně a po dekádě má obvykle při běžném provozu 80-85 % své původní kapacity. Vůz je stále použitelný, ale holt mu ubude cca jedna pětina z dojezdu. Pravidelné servisní náklady jsou ale u elektrického auta minimální.

Někdy i do tisícovky

Obří výhodou je u elektromobilu i rekuperace. Ta snižuje opotřebení brzd a majitelé těchto aut se někdy setkávají s tím, že jim servis nemění kotouče z důvodu opotřebení, ale kvůli korozi. I tak je ale životnost těchto komponent delší než u většiny spalováků. Garanční prohlídka je tak obvykle spojena s vyčištěním bubnových brzd (pokud je auto má), ale neděje se to vždy, navíc spousta elektromobilů vzadu má kotouče. Není tedy výjimkou, že majitel odjíždí z prohlídky s účtenkou na 560 korun, protože se auto jenom zvedlo, prohlédl podvozek, zkontrolovaly tlumiče, již zmíněné brzdy a bylo hotovo. Některé elektromobily (např. Hyundai Kona) mají předepsanou výměnu chladicí kapaliny akumulátoru, což bývá zpravidla nejdražší položka. Pokud toto záruční prohlídka zahrnuje, může být její cena 3000-5000 korun. Záleží na konkrétním místě, protože všechny autorizované servisy jedné značky nemají stejné ceny.

Pozor na pneumatiky

Nějaké pasti, jako třeba u naftových aut, se ale u elektromobilů nekonají. Co ale majitele může překvapit, jsou pneumatiky. Elektrická auta totiž bývají obvykle o něco těžší než spalováky, navíc mají obří krouticí moment, který nemá problém protočit kola při rozjezdu na prakticky jakémkoliv povrchu. Bude-li si tedy majitel takového auta užívat lepší dynamiku, logicky mu pláště odejdou dřív. Z výroby navíc bývají na bateriových vozech tzv. ekologické pneumatiky, které mají nižší tření (autu se tím o něco prodlouží dojezd) a bývají o něco dražší než pneumatiky běžné. Chce-li majitel pořídit nové „ekopneu“, bude muset sáhnout hlouběji do peněženky. Obuje-li ale pláště klasické, ničemu to nevadí.