Laserová světla: Automobilky od nich spíš ustupují

Laser, který není laser

Nejdřív jeden mýtus, který je potřeba vyvrátit. Auto na vás laserové paprsky nestřílí. Kdyby to tak bylo, byl by to obrovský problém – oslepovalo by každého, kdo by se mu připletl do cesty, a žádný úřad by takovou věc nikdy nepovolil. Marketingový název je zkrátka trochu zavádějící.

Funguje to jinak. Ve světlometu jsou modré laserové diody s paprsky o vlnové délce kolem 450 nanometrů, které systém zrcátek nasměruje na malou destičku se žlutým fosforem. Ta se tím doslova rozsvítí, což znamená, že atomy fosforu začnou vyzařovat bílé světlo o teplotě kolem 5 500 kelvinů. Pak přichází na řadu klasická optika, zrcátko a čočky, a světlo letí na vozovku.

Jinými slovy: laserový paprsek se uvnitř světlometu promění v normální bílé světlo. Ven nejde žádný laser, jen světlo, ale násobně jasnější než cokoliv, co zvládne běžná LED.

• Přečtěte si také: Světla aut procházejí neustálým vývojem. Jaké jsou poslední novinky?

Proč si výrobci dali tu práci?

Odpověď na tuto otázku je vlastně prostá. Klasická LED dálková světla dosvítí na zhruba 300 metrů, což zní slušně, ale na noční dálnici jedoucí 130 km/h to znamená necelých deset sekund výhledu. Laserová světla zvládnou osvětlit silnici na 600 metrů, což je dvojnásobek a to je v praxi velký rozdíl. Chodce u krajnice nebo srnu uvidíte výrazně dřív, máte více času reagovat a snižujete pravděpodobnost, že se protnou vaše časoprostorové koordináty.

Navrch jsou laserové diody úspornější. BMW uvádí spotřebu o zhruba 30 procent nižší oproti LED dálkovému setu při srovnatelném výkonu. A protože laser potřebuje k práci velmi malou plochu, je celá optika kompaktnější, designéři tak dostanou víc prostoru při tvarování přídi a světla mohou být menší.

Také čtěte

10 min. čtení

Pokuta z dovolené: Jak postupovat a co zkontrolovat?

26. 8. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Začalo s tím BMW

Prvním sériovým autem s laserovými světly bylo BMW i8, představené v roce 2014. Trochu paradoxně hybridní sporťák s futuristickým designem, takže laser tam do celkového obrazu přirozeně zapadal. Vzápětí přišlo Audi s vlastní variantou v R8 LMX, ovšem jen v omezeném počtu kusů. Postupně se laser dostal do dalších modelů obou značek – u BMW do řady 5, 7, X5 a X6, u Audi do A8 a e-tronu.

Důležité ale je, že laser nikdy nesvítí sám. Vždy doplňuje klasický LED systém a funguje výhradně jako dálkový přídavek, který se aktivuje typicky od rychlosti kolem 60–70 km/h. Jakmile kamera ve čelním skle zachytí protijedoucí auto, systém se sám vypne. Dává to smysl – ve městě osvětleném pouličními lampami nebo v zatáčkách dvojnásobný dosvit nevyužijete. Na prázdné noční dálnici je to jiná věc.

• Mohlo by vás zajímat: Proč není dobré nahrazovat klasické autožárovky LED žárovkami?

Mikrolasery, microLED a další zmatení pojmů

MicroLED jsou velmi malé diody s rozměry v jednotkách až desítkách mikrometrů, které se dají naskládat do velkého počtu pixelů na malé ploše. Audi tuto technologii nasadilo jako náhradu starší DMD technologie (Digital Micromirror Device) ze systémů Digital Matrix LED. Důvod je čistě pragmatický: microLED je při stejné funkcionalitě jednodušší, levnější a účinnější. Pixelová struktura zůstává, mění se jen způsob generování světla. Moderní systémy tohoto typu se na laser dotahují ve smyslu výkonu a dosvitu. Vyžadují ovšem větší objem co se týče zástavby.

Mercedes-Benz má svůj Digital Light se DMD čipem s milionem mikrozrcátek, princip je stejný. Pro řidiče je ale rozdíl mezi klasickým matrix LED, digitálním matrix s DMD čipem a microLED systémem prakticky nepostřehnutelný. Všechno svítí, všechno potlačuje oslnění, všechno umí na asfalt promítat symboly navigace nebo varovné značky. Rozdíly jsou hlavně v technické složitosti a ceně, ne v tom, co vidíte za volantem.

Také čtěte

6 min. čtení

Emise CO2 a pokuty, které mohly automobilky položit

2. 9. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Praktické háčky, o kterých se moc nemluví

Pokud o vozu s laserovými světly uvažujete, pár věcí se ve specifikacích obvykle taktně přechází. Mimochodem, automotive od laseru postupně upouští, protože je to opravdu nákladná technologie na vývoj, ale i na servis. Přínos je popravdě lehce diskutabilní a jak už bylo naznačeno výše, jsou technologie jiné, které se na laser vlastnostmi dotahují.

Prvním problémem je cena. Příplatek za laserová světla se v ceníku pohybuje od 60 do 120 tisíc korun podle modelu a generace. Samo o sobě dost, ale skutečná rána přijde, pokud se s autem něco stane. Světlomet jako takový u některých modelů stojí blízko 200 tisíc za jednu stranu. Po nehodě s poškozením přední části je to pořádný zásah do rozpočtu.

Další překážkou je životnost. Laserové diody sice vydrží slušně dlouho (běžně kolem 10 000 hodin provozu), jenže jejich účinnost s časem klesá. Po čase, tedy třeba po dekádě intenzivního používání, laser prostě nesvítí tak, jak svítil z továrny.