S výjimkou dekarbonizací vyloženě starých motorů, které mají za sebou třeba půl milionu kilometrů, jde obvykle spíše o řešení následků, nikoliv problému samotného. Vznik karbonu lze omezit, u většiny moderních agregátů mu však zcela zabránit nelze.
Dekarbonizace vodíkem a základ celého problému
Články na téma dekarbonizace motoru vodíkem:
- Dekarbonizace motoru vodíkem - funguje?
- Vnitřní polemika: funguje dekarbonizace motoru vodíkem?
- Jak funguje přístroj na dekarbonizaci vodíkem?
- Jak funguje dekarbonizace vodíkem
- Jak často provádět dekarbonizaci
- Příznaky, že je potřeba dekarbonizace motoru
- Přidávání aditiv vs. dekarbonizace
- Vstřikovače a dekarbonizace
- Dekarbonizace má pozitivní vliv i na turbodmychadlo
- Nejčastější mýty a omyly ohledně dekarbonizace
- Kterých částí automobilu se dekarbonizace týká
- Dekarbonizace vodíkem vs. chemická dekarbonizace
- Dekarbonizace motoru vodíkem řeší důsledek, ne příčinu - právě čtete
- Dekarbonizace motoru a diskuse s odborníkem
- Dekarbonizace motoru vodou – tohle raději nezkoušejte
- Výhody dekarbonizace motoru
- Úskalí a rizika dekarbonizace
- Co je dekarbonizace motoru
K čemu dojde při dekarbonizaci
Dekarbonizace je proces, při kterém vstřikováním vodíků do sání dochází v motoru k likvidaci nánosů a usazenin tvořených převážně uhlíkem z nespálených zbytků paliva. Uhlík doslova vysublimuje a odchází z motoru do výfuku. Proces provází zvýšení teploty spalování v řádu desítek stupňů, což není nic škodlivého nebo pro motor nebezpečného – je na to stavěný.
Čemu karbon v motoru vadí?
Hlavním důvodem, proč přibývá dekarbonizací nejrůznějšími způsoby (vodíková, chemická, mechanická) je zachování výkonu agregátu a navrácení do původního stavu, tedy bez karbonu. Ten představuje obří riziko zejména pro sací ventily a jejich sedla. Jakmile se totiž na ventilech vytvoří nános, začnou nedovírat, motor ztrácí kompresi a trpí zmíněná sedla. Vyústit to může v drahou opravu, případně destrukci agregátu.
Ve spalovacím prostoru karbon také umí nadělat pěknou neplechu. Ačkoliv se to nezdá, je uhlík tvrdý a dokáže tedy velmi efektivně vybrušovat různé povrchy. Navíc když zalepí pístní kroužky, přestanou mít schopnost těsnit, čímž opět dochází ke ztrátě komprese provázené navíc ještě zvýšeným pronikáním paliva do oleje.
Dekarbonizace vodíkem řeší to, co konstruktéři motorů neumí
Hlavní problém je přímé vstřikování a moderní emisní normy. Přímovstřikový motor totiž neposkytne benzínu dostatek času na smíchání se vzduchem a odpaření. Dochází tak k nedokonalému spalování, kdy směs optimálně neprohoří. Zbytky paliva, které ve válci zůstanou, nemají k dispozici už žádný kyslík, takže se namísto shoření připečou k rozpálenému povrchu, na kterém ulpí. Takto se vrství a vrství, dokud to nezačne být skutečný problém.
Při dekarbonizaci vodíkem dojde k odstranění nánosů karbonu, což motoru jedině prospívá. Majitelé vozidel, která mají silně zakarbonovaný motor, obvykle pocítí po absolvování dekarbonizace, že auto jede lépe a motor jde ochotněji do otáček.
Jak karbonizaci zabránit
Zcela zabránit karbonizaci motoru nelze. Některé agregáty jsou v tomto směru náchylnější, jiné méně. Uživatel auta však může omezit karbonování tankováním kvalitního (ideálně prémiového) paliva, častějšími výměnami oleje a omezením provozování motoru na krátkých trasách. Nejlepší podmínky pro vznik karbonových nánosů totiž jsou, když je agregát studený. Také není od věci jednou za čas auto pořádně prohnat jízdou ve vyšších otáčkách po dálnici.
Zdroj info: carboncleaner.eu.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
Diskuze (1)
Julda Fulda,
17. 4. 2024 15:42
Podobné články
