Zdražující Chorvatsko nutí dovolenkáře hledat levnější destinace. Lze se vypravit třeba do Itálie, nebo trochu netradičně k moři na sever. My vyzkoušeli Kolobřeh v Polsku. Jak cesta probíhala a na co se připravit?
Cesta do Polska k moři autem – Kolobřeh – 1. díl
Články na téma cesta do Polska:
- Cesta do Polska autem – Kolobřeh – 1. díl - právě čtete
- Cesta do Polska autem 2. díl: Zpět přes Německo
- Vlakem k polskému moři
- Cesta do Polska autem 2025 k moři: Kompletní průvodce
- Jak jsme připravili Audi A4 na cestu k Baltu?
- Je možné zvládnout dojet k moři na jedno tankování?
- Za jak dlouho si smočíte nohy v moři: Test trasy z Pardubic k Baltu
- Cesta do Polska autem: Kolik nás to stálo?
- Polsko cestou necestou: Dopravní situace během jízdy
- Polské dálnice očima českého řidiče
- Katovice vlakem: Jak funguje spojení z Česka a co dělat během přestupu
- Navigace nás poslala mimo dálnici: Jaké jsou polské okresky, objížďky a co jsme díky tomu objevili
- Cesta Ostrava–Zabrze bez dálniční známky – šlo to?
- Bezpečnost na cestách v Polsku: Policie, radarové kontroly, parkování ve městech
- Na Balt přes Poznaň: nejhezčí zastávka po cestě k moři?
Proč Kolobřeh?
Ze svého okolí začínám slýchat, že jih Evropy je skutečně dost drahý, zejména Chorvatsko. O něco lepší je to v Itálii, nicméně i ta má svá specifika. Polsko je nám mentálně blíž a ceny jsou zde opravdu příznivější, stejně jako podnebí. Mít rád moře totiž automaticky neznamená, že člověk má rád i vysoké teploty, které jsou v posledních letech dost úmorné i u nás. Vypravit se namísto jihu na sever je pro spoustu dovolenkářů příjemnější možnost.
My jsme si cestu projeli v druhé polovině dubna, a to plug-in hybridní Toyotou C-HR. Nabízely se dvě základní trasy, přičemž obě vedou podél polsko-německých hranic. Jedna z polské strany, druhá z té německé. Pro cestu tam jsme zvolili jízdu přes Polsko, návrat byl přes Německo.
Česká pruda a polská radost
Ze Přelouče jsme se vypravili po osmé hodině ranní (tedy spíš skoro v devět). Navigace nás samozřejmě vedla na Hradec Králové, kam je to pohodička, protože se jede po D11. Pak se dostavil pocit lehkého vypruzení, protože až do Polska se člověk musí kodrcat znatelně pomaleji. Finále, tedy jízda z Trutnova na hranice, je neskutečná otrava a ostuda pro všechny ministry dopravy, kteří dopustili odložení dostavby D11. V Polsku, hned za hranicemi, už samozřejmě naši severní sousedé čekají s parádní hotovou dálnicí.

Inu, dost stěžování si, jakmile se dostanete do Polska, ubíhá cesta mnohem lépe a pohodověji. Jede se Legnica, Zielona Góra, Štětín a pak po pobřeží směrem na východ až do Kolobřehu. Jediné, na co je potřeba si dát pozor, jsou rychlostní omezení.
Dálnice umožňuje jízdu až 140kilometrovou rychlostí, rychlostní silnice pouze 120 km/h. A věřte tomu, že v Polsku tyto dva druhy komunikací vypadají skoro stejně, akorát rychlostní silnice jsou značené písmenem S. Jinak jsme cestou neplatili žádnou dálniční známku, žádné mýto, prostě pohoda jazz.
Pozor na stav paliva
Co našince může lehce překvapit, je poměrně řídká síť čerpacích stanic, odhadem možná i třetinová oproti té naší. Na druhou stranu má Polsko infrastrukturu, která u nás zatím chybí, a to odpočívadla a toalety. V Česku, když se vám chce na WC, musíte většinou na čerpačku, Polsko má krom této možnosti i samostatná odpočívadla, což je poměrně příjemné řešení.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.