Vídám to na silnicích prakticky denně. Jedu si svým tempem někde zhruba na hranici předpisové rychlosti, přiřítí se nějaký spěchající řidič a nalepí se mi těsně za zadek. Kdyby mi do cesty skočil zajíc a já potřeboval prudce brzdit, došlo by k nevyhnutelnému. Bezpečná vzdálenost je u nás pořád dost neznámý pojem.
Bezpečná vzdálenost mezi auty není nijak definována
Články na téma bezpečná jízda:
- Kurz bezpečné jízdy: Co vše se při něm naučíte?
- Defenzivní jízda - co to znamená a jaké jsou zásady?
- Brzdná dráha auta a motocyklu
- Aktivní a pasivní bezpečnost vozidla
- Bezpečná vzdálenost mezi vozidly - právě čtete
- ESP systém vypněte dlouhým podržením tlačítka
- Dodržení bezpečné vzdálenosti: co to znamená? - již brzy
Bezpečná vzdálenost mezi vozidly
Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, konkrétně § 19 praví: „Řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.“
Z výše uvedeného vyplývá, že bezpečná vzdálenost není nijak definována, ale obecně se jedná zkrátka o vzdálenost, na kterou řidič zvládne bezpečně zastavit, pokud vůz před ním třeba prudce zabrzdí. V případě trénovaného závodníka sedícího ve sportovním autě s měkčí směsí pneumatik bude logicky jiná než třeba u seniora, který řídí felicii. Co je a co už není bezpečná vzdálenost, je na individuálním posouzení každého jednotlivého řidiče a schopnost ji realisticky odhadnout, by měla být naprostým základem pro držitele řidičského oprávnění.
Také čtěte
Bezpečná vzdálenost a pravidlo dvou sekund
Často se uvádí jako bezpečný rozestup vzdálenost, kterou urazí jedoucí auto za dvě sekundy. V praxi to znamená, že si stačí vytipovat třeba strom u silnice a od chvíle, kdy ho mine auto jedoucí před vámi, by měly uplynout minimálně dvě vteřiny, než ho minete i vy. Je to ale jenom velmi zjednodušené pravidlo, záleží samozřejmě na vícero okolnostech. Větší vzdálenost je nutná u nákladního auta nebo překvapivě i motocyklu, který nebrzdí zdaleka tak dobře, jako běžné osobní auto.
Je třeba myslet i na povětrnostní podmínky. Za deště brzdná dráha roste, takže i bezpečná vzdálenost se zvětšuje, stejně jako na náledí, kdy bychom namísto dvou sekund volili klidně čtyřsekundový rozestup.
Minimální bezpečná vzdálenost a reakční doba
Když se podíváme, co se do bezpečného rozestupu musí všechno vejít, pak je krom samotného brzdění i reakční doba. Skládá se z optické reakce (do 0,5 sekundy), psychická reakce mozku na hrozící nebezpečí (0,3-0,6 sekundy) a sešlápnutí pedálu (do 0,25 sekundy). Většině řidičů se podaří vejít se do jedné sekundy od okamžiku, kdy nebezpečí nastalo, po okamžik, kdy vozidlo začne reagovat. Pakliže je řidič na nebezpečí víceméně připraven, tedy jak se říká „je ve střehu“, pak je tato doba samozřejmě nižší a pohybuje se kolem 0,7-0,85 sekundy. Naopak neočekávaná reakce potrvá klidně i 1,5 sekundy. Pokud se řidič zakecá se spolujezdcem, telefonuje nebo jakkoliv upírá svoji pozornost na jiné věci než řízení, pak můžeme připočítat další 0,3-0,6 sekundy. V tom nejhorším případě tedy dojde ke střetu ještě před tím, než vozidlo začne brzdit, a to i při dodržení dvousekundového rozestupu.
Bezpečná vzdálenost a pokuta za nedodržení bezpečné vzdálenosti
V poslední době se hodně řeší změna penalizace tohoto přestupku. Aktuálně je sankce příkazem na místě do 2000 korun. Ve správním řízení 1500 až 2500 korun. Problém ale je, že zákon bezpečnou vzdálenost nijak nedefinuje. Proto se k pokutě přistupuje spíše v případech buď jejího naprosto flagrantního nedodržení, nebo častěji tehdy, kdy je příčinou dopravní nehody.
Zdroj info: Ministerstvo dopravy, Besip, copradar.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
