Délku brzdné dráhy ovlivňuje několik proměnných. Mezi ty patří například hloubka dezénu pneumatik, povrch, na kterém auto brzdí, nebo také samotné brzdy. Jak se liší brzdná dráha na sněhu, ledu a mokru? A jsou zimní pneumatiky opravdu potřeba – nebo stačí nesjeté letní?
Brzdná dráha vozidla v zimním období - co ji ovlivňuje?
Články na téma pravidla bezpečné jízdy:
- Jak bezpečně převézt vánoční stromek v autě
- Jak řídit na náledí - tipy pro řidiče
- Jak se chovat na silnici za kalamitní situace?
- Nejbezpečnější den pro cestu autem
- Bezpečná vzdálenost mezi vozidly
- Víte, jak bezpečně převážet vánoční stromeček?
- Zasněžená vozovka - jak jezdit bez nehod
- Brzdná dráha vozidla v zimním období - právě čtete
- Brzdná dráha – kinetická energie a její zákonitosti na silnici
- Jízdní asistenty při náledí a za sněžení
Brzdná dráha automobilu je jediným rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje krizové brzdění. Skládá se ze dvou částí – reakční dráha a vlastní brzdná dráha. Reakční dráha je dráha, kterou ujede auto od okamžiku, kdy řidič zaregistruje na krizovou situaci, zpracuje ji a vyšle signál k brzdění. Reakční doba trvá obvykle asi jednu až dvě sekundy (záleží na věku řidiče, zraku a jiných proměnných). Po dobu této jedné sekundy ale vozidlo jede stále stejnou rychlostí – na suché vozovce při padesátikilometrové rychlosti je reakční dráha dlouhá celých 14 metrů a až potom začne vůz brzdit. Při vyšších rychlostech se reakční dráha prodlužuje.
Brzdná dráha na sněhu, mokré vozovce a ledu
Na mokré vozovce se brzdná dráha prodlužuje o 5 metrů (z původních 14 metrů na suché vozovce). Dráha zastavení je 33 metrů při rychlosti 50 km/h. Krizovou situaci na mokré silnici při rychlosti 130 km/h zaregistrujete cca po 36 metrech, brzdná dráha následně činí 130 metrů a celková dráha zastavení je až 166 metrů.
Na ledu je při rychlosti 50 km/h brzdná dráha až 64 metrů (oproti 14 m na suché vozovce), když k tomu připočteme reakční dráhu (14 metrů), dostaneme se na neuvěřitelných 78 metrů. U rychlosti 90 km/h je brzdná dráha 208 metrů (reakční dráha 25 metrů) – dohromady tak ujedete 233 metrů.
Brzdná dráha v zimě – zimní x letní pneumatiky
Minimální hloubka dezénu je definována vyhláškou č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, resp. § 40a zákona č. 361/2000 Sb. pro zimní výbavu vozidla.
Vozidla do hmotnosti 3 500 kg mají povinnost mít letní pneumatiky s minimální hloubku dezénu 1,6 mm. V zimě minimálně 4 mm.
Také čtěte
Zlomovým bodem, kdy je vhodné mít zimní pneumatiky, je udáván právě kolem 7 °C, zde se totiž lámou vlastnosti plášťů ve prospěch těch zimních. V případě, že průměrná denní teplota klesne pod 7 °C, silnice (asfalt, beton, podloží) má pak teplotu velmi blízko k nule a to může přinést nenadálé situace, které by už řidič na letních pláštích nemusel zvládnout.
Vliv na brzdnou dráhu má také hloubka dezénu pneumatik. Osmi milimetrový dezén na mokré vozovce zastaví na cca 42,3 metrech. Na třímilimetrovém dezénu se brzdná dráha prodlouží klidně až na 51,8 metrů.
Jak přizpůsobit jízdu, aby se neprodlužovala brzdná dráha
Za hustého sněžení, mlhy nebo deště je důležité vždy dodržovat dostatečný rozestup (minimálně dvě sekundy před autem) a nejlépe také sundat nohu z plynu. S vozidlem je vhodné jezdit tak, aby řidič byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Mnoho řidičů si myslí, že ABS automaticky zkracuje brzdnou dráhu. Není to však tak úplně pravda. ABS zajišťuje především stabilitu a řiditelnost vozu při plném brzdění – brzdnou dráhu rozhodně výrazně nezkracuje. Na štěrku, čerstvém sněhu nebo na silnici se špatnými zimními pneumatikami se muže brzdná dráha s ABS akorát prodloužit.
Zdroj info: Policie ČR, Bezpečné cesty.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
