O elektrických autech se často říká, že mají velmi jednoduchý pohonný systém ve srovnání se spalováky. Ano, jednodušší opravdu asi je, nicméně i tak musejí konstruktéři řešit spoustu problémů.
Asynchronní motory a synchronní motory: Jaké mají výhody v elektromobilech?

Články na téma jak fungují motory:
- Zážehový spalovací motor - jak funguje?
- Dvoutaktní motor - princip fungování
- Vznětový motor - jak funguje?
- Výkon motoru na etanol
- Vrtání a zdvih motoru – který parametr je rozhodující?
- Jak funguje Porsche 911 T-Hybrid
- Výhody motoru podélně vs. napříč
- Proč je tříválec účinnější než čtyřválec?
- Motor elektroauta: Opravdu je to tak jednoduché? - právě čtete
- Dieselový motor má vyšší krouticí moment. Proč?
- Střední pístová rychlost – co to je? - již brzy
- Kompresní poměr – co to je? - již brzy
Krátce o motorech elektromobilů
Elektrická auta dnes využívají v drtivé většině motory střídavé (AC). Mají hned několik výhod. Předně jsou efektivnější než motory stejnosměrné, takže umožňují delší dojezd na jedno nabití. Z dalších pozitiv můžeme jmenovat třeba menší velikost při zachování stejných nebo lepších parametrů, což je opět pro použití v autě výhoda.
Střídavé motory však dělíme dále, a to na synchronní (s permanentními magnety) a asynchronní. Tady už to není tak jednoduché, protože se používají obě řešení, a to zejména z důvodu rozdílné efektivity v různých otáčkách.
V nižších otáčkách je efektivnější synchronní motor, ale v otáčkách vyšších má v efektivitě zase navrch motor asynchronní. To determinuje i použití obou typů. Synchronní elektromotor bude mít navrch ve městě, ostatně i jeho charakteristika je o něco lepší a má rychlejší nástup kroutícího momentu. Asynchronní elektromotor zase dojde uplatnění u aut, kde je předpoklad, že se bude cestovat vyšší rychlostí (tedy ve vyšších otáčkách).
Oblíbenou fintou výrobců elektrických aut je nasazení motorů obou. Jeden může pohánět kola zadní a druhý zase kola přední. Kombinací obou typů elektromotorů si sice inženýři trochu zkomplikují práci, na druhou stranu dosáhnout maximální možné efektivity v prostředí městském i na delších cestách po dálnicích.
Problémy spojené s elektromotory
Samozřejmě i u elektrických aut je potřeba při návrhu řešit celou řadu úskalí. Není vše tak růžové, jak to je někdy podáváno jak ze strany těch, co elektromobilitu protlačují za každou cenu, tak i ze strany automobilek.
Přehřívání
I elektromotor generuje teplo. Na chlazení se nelze úplně vybodnout a je potřeba jej mít vyřešené. V tomto je na špici například Tesla a Audi. Americká automobilka má hodně dobře vychytanou práci s tepelnou energií a jejím sekundárním využíváním, němečtí konstruktéři zase přišli s motorem, který má olejem chlazený rotor i obal.
Hučení a pískání
Elektromotor je obvykle o dost tišší než spalovák, ale i tak vydává určitou úroveň hluku. Automobilky si musejí s tímto často i nepříjemným hučením poradit a odtlumit ho. Otravné zvuky může generovat i řídící a výkonová elektronika. Pokud bude řidič slyšet neustálé pískání, není to dobré a umí to používání vozidla dost otrávit. Vysokofrekvenční hluk, i třeba jenom jemné pískání někde na pozadí, udělá z velmi příjemného auta nepoužitelné.
Neúdržba
U spalováků jsme zvyklí měnit olej, svíčky a podobně. Zkrátka jednou za čas se motoru dopřeje pozornost, a to třeba i kontrolou ventilových vůlí nebo dekarbonizací. Na elektromotory všichni víceméně dlabou. Dokud tam je a točí se, tak majitel obvykle nic neřeší. Musí na to být připravena třeba ložiska a jejich mazání nebo i takové prkotiny, jako jsou nejrůznější čidla. Věděli jste, že třeba Audi e-Tron má v elektromotoru dva senzory teploty pro případ poruchy? Když se jeden porouchá, automaticky řídící jednotka přepne na ten druhý, uživatel se o tom ani nedozví.
Zdroj médií: Depositphotos.