Synchronní a asynchronní motor: stručné shrnutí pro laiky

Základní principy elektromotoru

Princip je stále stejný – používáme elektrický proud k tomu, abychom vytvořili ve statoru magnetické pole, které nám otáčí rotorem. To mají společné všechny elektromotory. Asynchronní motor však, jak už název napovídá, není přesně synchronizovaný s točivým magnetickým polem, naopak za ním zaostává a točí se jinou rychlostí. Jak je to možné?

Zde se dostáváme zpět k synchronnímu motoru, který má obvykle rotor tvořený permanentními magnety. Ty se otáčí současně s magnetickým polem, které generujeme ve statoru a rychlost otáček magnetického pole a rotoru je vlastně shodná.

Také čtěte

2 min. čtení

Dovoz alkoholu do ČR z Polska: limity, kombinace a past s prodejem

19. 8. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Motor bez magnetů

Jenže asynchronní motor nemá permanentní magnety, namísto toho má vinutí, tedy cívky. Pokud kolem rotoru spustíme rotační magnetické pole, bude se v těchto cívkách generovat napětí. Vzniklý proud vyvolá magnetický tok. To znamená, že dojde ke vzniku síly, tedy krouticího momentu na hřídeli rotoru, který se začne otáčet.

• Mohlo by vás zajímat: Elektromotor od Koenigsegg – v čem je tak revoluční?

Elektromotor, který je pozadu

Pakliže by otáčky rotoru byly shodné s rychlostí rotujícího magnetického pole, nedocházelo by v jeho cívkách ke generování napětí. Zanikla by tedy síla, která ho pohání, rotor by zpomalil, čímž by se jeho rychlost vůči rotačnímu magnetickému poli snížila a v cívkách by se opět indukovalo napětí. Je to tedy vlastně samoregulační děj.

Rozdíl rychlostí rotačního magnetického pole a rotoru je tedy základním principem funkce asynchronního elektromotoru. A právě tento rozdíl se nazývá skluz. Jeho hodnota, vyjádříme-li ji v procentech, bývá asi 1 až 6 %. Rotor se nakonec ustálí v takové rychlosti, kdy moment od elektromagnetických sil = moment odporu zátěže.

Složité řízení

Jak je asi z popisu fungování jasné, řízení probíhá pomocí změny frekvence. V jednodušším nasazení v průmyslu nebo v domácích spotřebičích jsou asynchronní motory zpravidla řízené buď v rozmezí několika stupňů, nebo mají určité otáčky, které se měnit nedají a jsou přímo závislé na frekvenci sítě.

V elektromobilech je ovšem řídit musíme, protože jinak by nebylo možné měnit rychlost vozidla, což, jak asi uznáte, by bylo trochu problematické. Změnu frekvence a konverzi stejnosměrného proudu na střídavý zajišťuje invertor. Moderní metody řízení zahrnují ovšem skalární a vektorovou regulaci, které zajišťují optimální řízení momentu a magnetického toku motoru, a tím přesné a efektivní ovládání otáček a výkonu. 

• Přečtěte si také: Elektromobily jsou konstrukčně jednodušší, ale také mají své problémy

Výhody a nevýhody

Základní výhodou asynchronních elektromotorů je jejich jednoduchost. Motory synchronní jsou rovněž relativně jednoduché (ve srovnání s moderními spalováky je jednoduché kde co), ale asynchronní jdou v tomto ještě o kousek dál. Neobsahují žádné kartáče, komutátory ani permanentní magnety, které by mohly ztrácet vlastnosti při vyšších teplotách. Dobře snáší extrémní zátěž a vysoké provozní teploty, aniž by to významně zkrátilo jejich životnost.

Dalším významným benefitem je nižší cena výroby, protože měď a hliník jsou mnohem levnější než neodym a jeho slitiny, které se používají v magnetech synchronních motorů. A pak je tu samozřejmě otázka účinnosti. Jakkoliv by se z principu funkce mohlo zdát, že v tomto směru asynchronní motor zaostává, není tomu tak. V celém spektru otáček je asynchronní elektromotor méně účinný než motor synchronní. Má i nižší efektivitu rekuperace.