Jako každou zimu i letos velké množství řidičů zjistí, že ráno nenastartují motor, protože mají vybitou autobaterii. Je to něco, čemu lze většinou velmi dobře předejít a příčina je až triviálně jednoduchá.
Totálně vybitá autobaterie je většinou důsledkem krátkých tras
Články na téma selhání a vybití autobaterie:
- Selhání baterie při chladném počasí
- Hluboké vybití autobaterie
- Co je deep cycle baterie?
- Selhání autobaterie při vysoké teplotě
- Vybitá baterie v autě není jen typický zimní problém
- Jak se dostat do auta s vybitou baterií?
- Vybitá baterie u auta: Auto s ní jede, ale chová nestandardně
- Úplně vybitá autobaterie: Co se děje uvnitř?
- Vybití autobaterie v zimě lze jednoduše předejít - právě čtete
- Vysoká teplota a autobaterie: Proč může auto v létě nenastartovat?
Totálně vybitou autobaterii mají většinou buď ti řidiči, kteří ji mají opravdu dlouho, třeba osm nebo deset let. Po takové době už zkrátka akumulátor nestačí vlivem opotřebení, rozpadu aktivní hmoty mřížky a sulfatace vydat potřebný proud pro start motoru. Nicméně naprostá většina akumulátorů předčasně selže.
- Přečtěte si také: Úplně vybitá autobaterie: Co se děje uvnitř?
Selhání autobaterie: Proč se to děje?
Obvyklý scénář zahrnuje moderní auto, které je vybaveno celou řadou prvků komfortní výbavy s vysokým odběrem. To znamená vyhřívaný volant, vyhřívané sedačky, vyhřívané přední sklo a podobně. K tomu disponuje samozřejmě stop-start systémem. Řidič nebo majitel vozidla dojíždí pár kilometrů do práce, třeba do vedlejší vsi nebo po městě. Jízda v zimě pak vypadá následovně:
- Studený start za teplot v záporných hodnotách Celsiovy stupnice.
- Okamžitě po startu následuje zapnutí vyhřívání volantu a sedaček, samozřejmě i odmrazení předního skla. Řidič sedá do auta a vyjíždí. Autobaterie jede v podstatě na dluh, protože se auto pomocí přídavného topného elementu snaží co nejdřív vytopit interiér vozidla. Celá komfortní výbava má obrovský odběr, akumulátor se nestíhá dobíjet.
- Na první nebo druhé křižovatce ještě motor nezhasne, protože je napětí autobaterie příliš nízké. Jakmile se povede interiér vytopit, motor se alespoň trochu ohřeje, sklo se odmrazí a vyhřívání volantu už taky není potřeba, začne teprve systém autobaterii pomalu dobíjet. Na křižovatce však motor zhasne, což zařídí stop-start. Ten dojde k názoru, že je dostatek energie pro další start auta, který v zápětí následuje. Jenže mezi tím je veškerá elektronika auta živena opět z akumulátoru.
- S napůl ohřátým motorem se řidič dokodrcá do práce po deseti, možná patnácti minutách a motor vypne. Autobaterie, která je opět na hraně stavu, kdy už začíná sulfatovat, by zoufale potřebovala dobít, což se nestane.
- Scénář se opakuje odpoledne nebo večer, když se řidič potřebuje dostat domů. Opět jede baterie na energetický dluh a vozidlo je odstaveno s akumulátorem nabitým třeba jen na 60 %. Proč? Protože tak je nastavena řídicí jednotka, který autobaterii doslova šikanuje. Její potřeby žádná ekologická norma neřeší, je to spotřební zboží, na kterém se může automobilka trochu napakovat. Namísto původních deseti let, které zvládla autobaterie staré felicie, se dnes s bídou auta na krátkých trasách dostávají na tři až čtyři roky. Navíc AGM akumulátory pro stop-start systémy jsou dost drahé.
Delší jízdy
Ať chcete, nebo ne, tak moderní auta prostě autobaterie mučí. Jediná šance, jak ji alespoň trochu dobít, je vzít auto na nějakou delší trasu. Ve městě poradíme vypnout stop-start systém, aby na křižovatkách nezhasínal motor. Nutit někoho, ať nepoužívá vyhřívání volantu a sedaček, je samozřejmě hloupost – od toho to v autě je, aby se to používalo.
Pakliže jednou dvakrát za týden ujedete v kuse ideálně třeba na dálnici 50 kilometrů a více, měl by být akumulátor dobitý na nějakou rozumnou úroveň. Zcela, tedy do 100 %, ho nechá řídicí jednotka nabít jen ve výjimečných situacích, standardně mu pomocí řízeného alternátoru dopřeje třeba jen 70 až 80 %.
Nabíjení nabíječkou
Chytré nabíječky jsou super v tom, že je prostě připojíte a nic dalšího řešit nemusíte. Navíc na rozdíl od chytrého nabíjení alternátorem dopřejí autobaterii plnou porci energie, nabijí ji tedy do 100 %. Nabíječku doporučujeme u aut provozovaných na krátkých trasách připojit alespoň jednou dvakrát za měsíc. V mrazivém období klidně i jednou týdně. Na životnost akumulátoru to bude mít zásadní vliv.
Zdroj info: Varta, ADAC, Battery University.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
Jakou značku autobaterií považujete za nejkvalitnější?
Banner
1 345
Bosch
1 334
Exide
2 120
Varta
3 108
Yuasa
807
Jiná
544
Diskuze (8)
Rada pro všechny odpojte si káblik inteligentního dobíjení a alternátor bude dobíjet na 100% pokaždé + nebude aktívní start stop ( nemusím pokaždé něco mačkat ). Já to provozuji 8 let a baterka je původní a auto funguje jak má :-) :-)
Michal Důškář,
On nevadí ani tak ten Start / Stop ale rekuperace, která běžně nechává akumulátor nedobitý, aby v něm bylo místo na to rekuperování. A řidič s tím moc nenadělá, protože rekuperace to tam pere při brzdění nebo při jízdě z kopce. Kdyby to tak šlo jednou za měsíc vypnout a nechat to dobít naplno, to by bylo fajn. Ale zase - jednou za pět let koupit nový akumulátor, to není zas tak velké neštěstí.
Petr,
Jednou za pět let koupit nový akumulátor není zase takové neštěstí, to je pravda. EURO norma ovšem řeší akorát emise, které má auto, když vyjede z výroby. Že za svůj životní cyklus spotřebuje dvakrát tolik autobaterií, co spotřebovala auta dřív, je ovšem dost zásadní zátěž a efekt právě tlaku na co nejnižší emise.
Jakub Mokříš,
Jedno z mých aut je mild hybrid, mající jak klasické aku, tak pro hybridní startér/generátor/pomocný elektromotor je velká LiIon aku 75 Ah, dobíjená, když nevyřadím, sundám nohu z plynu a brzdím motorem. V té chvíli se z elmotoru stane generátor. Samozřejmě s "inteligentním" nabíjením klasického malého aku toho moc dělat nelze, jen jsem přes diagnostiku zvýšil hranici, na kterou je necháváno klesnout napětí pro zahájení dobíjení z 13,2 na maximálních 13,7 V. Běžné provozní napětí je 14,1 V. Ovšem, a to je zásadní, naprosto důsledně vždy po nastartování vypínám auto-stop a kdykoliv jsem na chalupě, což je minimálně 1x do měsíce, tak na víkend připojím aku na inteligentní nabíječku, ta aku dobije na 100% a pak se přepne na udržovacích 13,8 V a tak je tomu vždy po celou dobu víkendového pobytu.
Dobrý den, s tímto přístupem by Vám mohla autobaterie vydržet skutečně velmi dlouho.
A jeste navic. Ten stop start, tedy zejmena k nemu pridruzena funkce inteligentniho dobijeni se holedba, ze jednotka rizeni vlastne provadi rekuperaci brzdne energie (do akumulatoru). Tak se na to podivame - pripravi si prazdny aku (nenabiji ho) a pri deceleraci auta svihne pozadovane napeti na aku na 15.5V. Diky odporum cestou a v baterii odebirany proud stezi presahne 50A, na 15V mluvime o 750W na elektricke strane, pri ucinnosti pohodu pres remen (50%) se dostavame na uctyhodnych (!!!) 1.5kW brzdneho vykonu. To uctyhodnych myslim ironicky, zkuste tunu a pul zeleza brzdit kilowattem. Navic za desitky sekund to baterie vzda a proud do ni spadne na 10A. Cili, ten bruselskej vymysl pacha jen a pouze zlo, auto si ani nevsimne ze nekam rekuperuje kilowatt (brzdy brzdi bezne 50-100kW vykonu) a baterie je za 3 roky v cudu. Vrstvi se tak nesmysl na nesmysl a racionalita pocinani se zcela vytratila. Zlikvidujem baterku kvuli delte jizdnich odporu o 1kW u aut s vykony motoru v desetinasobcich.
Pavel,
Dobrý den, máte pravdu, akumulátory bohužel žádná ekonorma neřeší, přitom je to poměrně zásadní zátěž při likvidaci.
Jsou dvě řešení. Buď si koupit ojetinu bez start stopu nebo start stop navždy vypnout.
Pokud by v Bruseli uměli myslet v souvislostech, došlo by jim, že životnost aku 4 roky je mnohem horší pro přírodu než pár deci phm navíc a životnost aku 8 let.
Jindra Štěpánek,
Pokud by v Bruseli uměli myslet v souvislostech, došlo by jim, že životnost aku 4 roky je mnohem horší pro přírodu než pár deci phm navíc a životnost aku 8 let.
