Segment malých užitkových aut se v poslední době netěší nijak závratnému vývoji, spíše klesá a jeho budoucnost vypadá hodně elektricky. Renault Kangoo mě o to více potěšil, protože to je jedno z mála aut, kde jsem se na hledání negativ musel vyloženě zaměřit.
Test: Renault Kangoo Van TCe 130
Abychom předešli nějakým zmatením, tak pro úvod jedno vysvětlení. Renault prodává dva opticky si podobné vozy - Kangoo Van a Express Van. Kdo si myslí, že je to jedno a to samé auto, bude asi překvapen, ale není. Express Van vychází z Dacie Dokker, takže stojí na platformě B0. Kangoo Van má modernější základ v platformě CMF-C. Z toho vycházejí určité výhody, ke kterým se ještě dostanu. Každopádně Kangoo Van je v tomto případě ten modernější a Express Van zase dostupnější.
Užitková vizáž
Teď se asi sluší napsat něco k tomu, jak testované auto vypadá. Ehm... no je to prostě malý užitkáč a s ohledem na to bych si i odpustil nějaké hodnocení vzhledu. Jistě, zepředu poznáte, příslušnost ke značce, oplastovaný předek i zadek jsou praktické, ale nemyslím si, že má smysl to dál nějak rozvádět. V této kategorii se totiž hodnotí úplně jiné věci než to, jestli má auto správně tvarovaný prolis nebo dostatečně agresivní masku.
Také čtěte
O vnitřku už se rozkecám víc, protože ten je místy na výsost zajímavý. Opět zde platí, že se auto nesnaží nikoho oslňovat. V testované výbavě byly základní budíky a kdybych byl cílovka, tak bych o ty lepší ani nijak zvlášť nestál. K čemu mi budou v užitkáči? Spíš ocením, že přímo nad kapličkou je krytý odkládací prostor, vedle něj tedy uprostřed palubky další a před spolujezdcem je dokonce vyjíždějící „šuple“. Do dveří se vejde lahev s vodou, takže v této disciplíně u mě Kangoo zvítězilo na celé čáře. Jo a abych nezapomněl, tak pod celým stropem se samozřejmě táhne ještě jedna obří přihrádka, která pojme osm lahví vína, říkal kamarád.
Votlučený koleno
Jedno z mála negativ jsem zaznamenal už druhý den testu, kdy jsem zjistil, že mé koleno není úplně kompatibilní s masivní základnou řadicí páky. Ta totiž nekouká z podlahy, ale je před ovladači klimatizace. Nemohla sakra ta konzola pod ní být o něco subtilnější? Tvrdý plast je poměrně nekomfortní, když je s ním má noha neustále ve styku. A když už jsme u těch tvrdých plastů, tak ty najdete v tomhle autě úplně všude. V interiéru jsem nenašel jedinou měkčenou plochu. Za což samozřejmě chválím, tak to má u vehiklu pro řemeslníka být! Vše odolné a snadno omyvatelné.
Digitalizace zrcátek
Samostatnou zmínku si zaslouží zpětné zrcátko, které má podobu docela velkého displeje. Umístění je jinak shodné a funguje to překvapivě dost dobře, a to i za horších světelných podmínek. V noci alespoň auta zezadu tolik neoslňují, ale přesto není těžké odhadnout, jak daleko za zadkem se mi drží. Jako couvací kamera ale slouží displej infotainmentu, který je propojený s kamerou, která je v obvyklém místě. Ta pro zrcátko je totiž úplně nahoře nad dveřmi nákladového prostoru a těsně za nárazník tak nevidí. Digitální zrcátko každopádně funguje, jak má a nemám k němu sebemenších výhrad.
Také čtěte
Vychytávky uvnitř
Sezení řidiče je omezené přepážkou, která překáží možnosti nastavit si sedadlo co nejdál od volantu a zároveň i hodně nízko. Musel jsem se tak spokojit s kompromisem, který ale po upravení polohy volantu nebyl vůbec špatný. Dokonce mi nevadilo ani měkčí polstrování sedáku. Mimochodem, nástup do auta velmi zpříjemňuje fakt, že dveře se dají otevřít krapet víc jak do pravého úhlu. Což je super!
Uprostřed palubní desky, tedy pod již zmíněnou odkládací plochou, je centrální displej. Bez něj bych se úplně v klidu obešel, ale když už tu je, tak zmíním, že infotainment sice není z nejsvižnějších, ale podporuje Android Auto i Apple CarPlay. Ovládání hlasitosti se tu neodehrává kolečkem, ale na takové té zvláštní páčce pod volantem. Trochu přežitek popravdě, ale na druhou stranu, jsou koncerny, které umí ztišení autorádia znepříjemnit ještě o něco víc. Tady jsou pořád alespoň klasická tlačítka... Jako u každého dnešního auta nechybí ani ukazatel ekologičnosti jízdy, takže člověk hned vidí, jestli jede podle představ velkého bratra z Bruselu a kolik ledních medvědů popravil ten svižnější rozjezd z křižovatky.
Potěšila mě přítomnost klasické mechanické ruční brzdy a pak taky dvě docela solidní vychytávky. Tou první je mříž za sedadlem spolujezdce, které se dá sklopit dopředu a jeho hlavová opěrka má své zvláštní místo pod sedákem. Záda jsou plastová, takže leccos snesou. Mříž, která je za spolujezdcem má dvě polohy. V té první odděluje kokpit od nákladového prostoru, v té druhé se o 90° pootočí a zaaretuje. Vznikne tím prostor, který sahá od místa pro nohy spolujezdce až po páté dveře. Korunu tomu nasadí fakt, že v testované výbavě nemělo auto pravý B sloupek, což je v úvodu zmíněná výhoda platformy CMF-C. Je totiž možné otevřít jak spolujezdcovy, tak i boční posuvné dveře a otevře se prostor třeba pro uložení žebříku nebo okapů. Fakt mě baví, že při vývoji se očividně přemýšlelo na tím, jak udělat auto co nejpraktičtější, ačkoli tahle absence B sloupku je příplatková. Daní za vychytávku je i nemožnost nastavit jakkoliv sedadlo spolujezdce.
Také čtěte
Samozřejmostí jsou i dvoukřídlá vrata, kterými se do nákladového prostoru leze zezadu. Jak už to tak u podobných aut bývá, i tady jdou otevřít jak rovnoběžně s bočnicemi, tak po odaretování ještě o 90° víc. Všechno tu navíc působí dost bytelně a nemám důvod se domnívat, že by se časem někde něco uvolnilo nebo dokonce ulomilo.
Motor, jízda
Pohon testovaného auta zajišťoval benzinový čtyřválec o obsahu 1,3 litru. Řazení jsem si musel zajišťovat sám pomocí šestistupňového manuálu, který ale není vůbec špatný, je příjemně přesný a na francouzské poměry i dost mechanický. Žádný dojem gumovitosti se opravdu nekoná a popravdě v tomhle Renault v poslední době dost utíká své konkurenci z koncernu Stellantis.
96 kW výkonu a 240 Nm krouticího momentu je na nenaložené auto víc než dostatečná porce. Se spolujezdcem a půl tunou nákladu jsem pořád ještě vnímal, že s dynamikou auta nemám problém, akorát jsem nechával krásně měkoučký agregát vytáčet o něco málo výš. Mimochodem, nemá žádné výrazné kopance a jeho výkon graduje hezky lineárně, přesně tak, jak bych v téhle kategorii očekával.
Také čtěte
Spotřebou jsem nijak překvapen nebyl, zvládl jsem jet za 6,2, ale taky za 7,2 litrů na sto a to po dálnici. Každopádně na okreskách se dá apetit motoru udržet někde kolem 6,5 litrů, což není špatné. Jsem přesvědčen, že bych to stlačil i na hodnotu začínající pětkou, ale to už bych musel jet vyloženě úsporně, což se mi popravdě moc nechtělo.
Jízda je pocitově podobná osobáku, ostatně vzadu je klasická vlečená náprava a tlumiče s pružinami pracují, i když se v nákladovém prostoru veze jenom vzduch. Při zatížení se na nerovnostech Kangoo pohupuje o něco víc a je poznat, že je stavěné primárně na jízdu s nějakou zátěží. Akusticky člověk pozná, že jede v pracantovi, protože přes tři kubíky prázdného prostoru holt rezonují a zezadu se tedy ozývají takové ty klasické hluky třesoucích se panelů, úchytů a již zmíněné mříže. Za kravál bych to ale neoznačil, není to nic otravného, ale k těmto autům to prostě tak nějak patří.
Co říci závěrem?
Jak jsem tenhle test bral jenom jako jeden z mnoha, tak jsem nakonec musel uznat, že Renault Kangoo se mi fakt líbil. Perfektně totiž balancuje na takové té hraně mezi osobákem a užitkáčem. Z obojího si přitom bere to nejlepší a skvěle to kombinuje. Trochu smutný jsem z toho, že za pár let už se takhle skvělá a velmi utilitární auta budou prodávat jen s elektromotorem, což je pro spoustu lidí z cílovky udělá nepoužitelnými. Proto víte-li, že budete auto s malou skříní vzadu potřebovat, moc neváhejte. A jestli chcete jedno fakt povedené, s klidem sáhněte po Kangoo.
Parametry testovaného vozu Renault Kangoo Van TCe 130
| Motor | zážehový přeplňovaný čtyřválec |
| Pohon | přední kola |
| Výkon | 96 kW |
| Točivý moment | 240 Nm |
| Rozměry vozu (d. x š. x v. v mm) | 4 486 x 1 860 x 1 808 |
| Nádrž | 54 litrů |
| Spotřeba | 6,5 litrů |
| Objem nákladového prostoru | 3,3 kubíku |
| Cena testovaného kusu | od 504 000 korun |
Zdroj info: Redaktor.
Zdroj médií: Redakce.
Zdroj médií: Redakce.
Fotogalerie (24 fotek)
