V dnešním testu se podíváme na zoubek ojetému Peugeotu 308, který se v minulých dnech dočkal své modernizace. Jak tahle ojetina jezdí a vyplatí se po ní sáhnout?
Test ojetiny Peugeot 308
Ojetá auta jdou aktuálně na dračku. Ceny těch nových se zvedají, chybí čipy pro výrobu, tudíž jsou ojetiny jedinou možností, jak se k vozu dostat ihned a nečekat na auto několik měsíců, než se vyrobí. Do testu se nám tak dostává automobil, který nemá na hrbu ještě ani pět let, ale už teď čeká, až si ho někdo pořídí domů a pozor, velkou výhodou je, že nemá najeto statisíce.
Exteriér
Popravdě, když se na tento model podívám, skoro bych nepoznala, že se opravdu jedná o značku pocházející ze země galského kohouta! Střídmost bez prvků provokace a absolutní jednoduchost je až zarážející, když to porovnáme se současnou 308. Avšak možná právě to přesvědčí konzervativní jedince ke koupi.
Vůz dostal prodlouženou karoserii kombi, která zaručuje dostatečný prostor pro převážení vzduchu, přesněji 610 litrů. Potěší i nižší nakládací hrana. Přední maska není nijak zvlášť pobuřující, ale ponechává si elegantní a jednoduchou tvář. Světlomety jsou Full-LED, zadní světla jsou vykrojena lehce do boků a postrádají současný designový podpis automobilky - tedy tygří drápy. Což ale ničemu nevadí. Celkově auto vypadá velmi dobře a rovněž tak v bílém provedení, se kterým snadno zapadnete do záplavy podobných odstínů. Některé jedince mohou potěšit sportovněji vyhlížející koncovky výfuku.
Interiér
Po usednutí za volant jsem lehce rozpačitá z některých detailů, po čase si k nim ale člověk najde cestu. Nicméně velmi mě překvapilo, jak dobře vypadají materiály. Výplně dveří, sedačky ani palubní deska na sobě nenechaly znát zub času, ani opotřebení. Auto vypadá jako jeden z těch strojů, se kterým někdo jezdil spíše sporadicky, zato jej udržoval v čistotě a kvalitě. Palubní deska je mimochodem z měkčeného plastu - wow!
Také čtěte
V tomto voze se nachází menší volant, než na jaký můžete být zvyklí z jiných konkurenčních aut. Nicméně srovnám-li to s aktuálními verzemi Peugeotu, je tento věnec velký a především kulatý. Což může být trochu problém pro nekonfekční osoby, které si tak budou hůře hledat polohu za volantem, aby viděli na i-Cockpit. Moderní 308 mají výhodu, že jejich věnec je ze shora více zploštělý, a tak je výhled na palubní počítač lepší. Zde jsem ze začátku měla problém, do jaké výšky vlastně volant nastavit - na druhou stranu pro mě bylo pozitivní, že jej nemusím mít nízko, pomalu na klíně. Je potřeba si s tím trochu vyhrát a při hledání ideální pozice nezapomínat i na úpravu sedadla.
Palubní počítač je rozdělený na analogové budíky a uprostřed sídlí malý digitální displej, jehož rozhraní se ovládá pomocí konce na páčce od stěračů. To by mohlo být celkem důležité sdělení pro někoho, kdo by hodiny hledal po volantu správné tlačítko a ne a ne se dopátrat výsledku. Spolu s tímto počítačem se v autě nachází ještě obrazovka multimédií, která je zapuštěná do palubní desky. Nutno podotknout, že vnitřní systém není příliš rychlý - jakožto spíše trhaný, a tak si člověk musí počkat delší čas na odezvu - ale dá se s tím žít!
Jediný problém je, že přes tento systém se ovládá většina funkcí a tedy i klimatizace. Přitom je nutné odvádět pozornost od vozovky, protože hned na první dobrou se požadavek nepovede naťukat správně. Což mě trochu zaráží, protože ve středovém panelu zbylo spousta místa, kde by toto ovládání mohlo být, a celé by to bylo více intuitivní. Takhle zde nalezneme jen prázdnotu, otočné kolečko pro ovládání hlasitosti médií, štěrbinu pro CD přehrávač a tlačítka pro vyhřívání skel. A to je vše, přitom okolo zůstalo zbytečně mnoho nevyužitého prostoru. Kdo ale příliš nelpí na estetických detailech, bude spokojen.
Co mě také mile překvapilo, byla oblast kolem řadící páky, která je v tomto voze 6stupňová manuální. Esteticky je tato oblast hezky doplněna o elektrickou brzdu, a tak nikde nic zbytečně nepřekáží. A protože je auto ve výbavě GT Line, je interiér doplněn o líbezné detaily - především zde vládne prošívání červenou nití. Jak málo stačí k pozvednutí interiéru na vyšší úroveň! A kdo by hledal ovládání vyhřívání sedaček, nachází se v prostoru, kam se u jiných aut běžně ukládá telefon. To není úplně praktické, protože není kam jinam si odložit onen telefon. Francouzi!
Také čtěte
Na sedadlech se sedí dobře a mají celkem výraznou boční oporu. V případě tohoto vozu sedačky disponovaly i masážní funkcí. Chytrá a praktická věc na dlouhých cestách. Co mi ale trochu vadilo, byla loketní opěrka. S její polohovatelností jsem si příliš nerozuměla, a tak mě její přítomnost spíše otravovala.
Zato když se přesuneme ještě do druhé řady sedadel, tak se pozná, že sedíme v prostorném voze. Sama za sebe si sednu bez větších výtek a kolem sebe a před koleny mám ještě trošku místa. Auto je tedy vhodné jak pro rodinu s malými dětmi, tak s těmi co už jsou trochu odrostlé.
Motor, spotřeba, jízda
Tohle je přesně jedno z těch auto, do kterého když si sednete, usmějete se. Ne, neohromí vás, jak vypadá, ani že by to byl bůhví jaký trhač asfaltu a adept pro nelegální závody. Je to prostě auto pro každodenní ježdění! Pohodlné a příjemné na řízení. Co víc si člověk může přát, než aby dojel nerozlámaný do cíle a občas se zařadil i do levého dálničního pruhu.
Autu tepe srdce v podobě zážehového tříválcového agregátu o objemu 1.2 litru a disponuje výkonem 96 kW, což je v přepočtu 131 koní. Točivý moment je 230 Nm při 1750 otáčkách za minutu. Z nuly na sto se auto dostane za 12,1 sekundy, což se v reálu nemusí zdát jako skutečná hodnota. Při rázné akceleraci se mi zdálo mnohem hbitější.
Také čtěte
Zajímavostí je, že má najeto pouhých 47 tisíc kilometrů, i přesto ale musím uznat, že je dobře zajeté. Auto má slušnou dynamiku a motor je kultivovaný a tichý. Nicméně se uživatel musí připravit na trochu většího strávníka, protože si umí říct klidně o 7 litrů na sto. Spotřeba se může samozřejmě zvednout při dynamičtější jízdě. Ale pokud jste jeden z těch ekonomičtějších uživatelů, možná při dlouhodobém užívání by nebyl problém stáhnout apetit vozu pod 6 litrů, vždycky je to jen o řidiči samotném a jeho schopnostech řídit.
Na silnici vůz filtruje nerovnosti obstojně, podvozek se mi zdá naladěný trochu kompromisně - není houpavý, ale ani vyloženě nepohodlný. Ve většině případů neodskakuje, stane se tak jedině v momentě, kdy se přejede opravdu velká nerovnost. Potěší plynulé rozjezdy bez cukání. Na couvací kameru se příliš spoléhat nelze, kvůli zpomalenému obrazu. Stará technika kontroly přes zrcátka je tedy na místě.
Zato řízení je přesné a logické. Co možná nepotěší, bude střídání ročních období, kdy v zimě vám na řadící páce umrzne dlaň a v létě naopak shoří - hlavice je totiž kovová. Pochválit si ale zaslouží řazení, které je opravdu přesné, ale dráhy jsou o něco delší. Spojka zabírá ve střední úrovni, pozor si dejte jen na vyšlápnutý pedál - to je jev, kdy dáte nohu na spojku a pedál se dá o několik centimetrů prošlápnout, aniž by na něco reagoval. Tímto pokračujícím stylem byste spojku mohli brzy odepsat. Nikdy si tedy na tento pedál nohu neodkládejte, dokud nechcete opravdu přeřadit.
Závěr
Vybraný kousek, které k testování zapůjčilo AAA Auto, mě překvapil v mnoha ohledech. Samozřejmě největším plusem bude kufr, který je obrovský a dá se tak v něm převážet hromada věcí. Jen bych si dala pozor na plné naložení, kdy už auto může ztrácet trochu dech. Nicméně interiér s výběrem materiálů působí hodnotně, až tedy na zvláštní středovou část - ale to je spíše subjektivní vnímání. Kdo chce jezdit sportovněji po vysazení dětí ve škole, tak i s tímto autem si to může dovolit.
Výhodou je rovněž fakt, že v autobazarech můžete často narazit právě na tyto mladé ojetiny, které mají najeto zhruba do 50 tisíc kilometrů a jsou v perfektním stavu, proto volte raději ty po prvním majiteli. Pozor si dejte na těžkou nohu na pedálu, v tom případě by vás živení auta mohlo zruinovat. Zvykat si také budete muset na níže položený a menší volant. Nicméně to jsou jen detaily, které vážného zájemce jistě neodradí.
Také čtěte
Na co si dát pozor
Ještě než se pustíme do negativní stránky, která vás u bazarových aut může potkat. Určitě potěší, že tento model 308 má nadstandardní protikorozní ochranu. Rozhodně si ale dejte pozor na pravidelnou výměnu oleje a to nejlépe ve zkráceném období tedy ideálně po 15 tisících kilometrů (případně prostě jednou ročně).
Podle mechaniků a potvrzují to i majitelé vozů na fórech, by si lidé měli dávat velký pozor na rozvodové řetězy, které jsou často doprovázeny stavem nouzového režimu. Problém zpravidla bývá v zanesení sacích ventilů karbonem. Tím se zhoršuje chlazení a hrozí odpojení od válce. Někdy také může zlobit infotainment a přesněji elektronika v něm - což je dost zásadní, když je to hlavní prvek, přes který se ovládá většina funkcí ve voze.
Každopádně platí obecné pravidlo, s sebou do bazaru si vezměte vždy někoho zkušeného, kdo autům rozumí. Někteří prodejci by byli schopni vám vnutit i svou babičku. Je tedy dobré, aby mechanik nebo případně kamarád auto před koupí prohlédl.
Určitě nesahejte po voze bez servisní knížky. Co se týká motorů, spolehlivé jsou ty naftové, nebo právě námi testovaná 1.2 e-THP. Jinak je auto v celku mezi majiteli oblíbené a pohodové, což dokazují diskutéři na různých internetových fórech. Jízda s tímto autem je čistá radost všedních dnů.
Zdroj info: Autorský text.
Zdroj médií: Michaela Rubešová.
Zdroj médií: Michaela Rubešová.
+
- Konzervativní vzhled
- Světlomety
- Zavazadlový prostor
- Podvozek
- Protikorozní ochrana
−
- Cena - mladší ojetiny jsou teď dražší
- Místy zvláštní interiér
- Zpracování infotainment - většina funkcí právě skrze něj
Fotogalerie (37 fotek)
