Segment rodinných kombíků je v rámci našeho trhu nejsledovanější, nejpopulárnější a také docela jednoznačně okupovaný “domácí” automobilkou. Peugeot 308 SW v nejvyšší výbavě GT ale bojuje nejen s cenou. On to bude tak trochu rozlučkový test, protože na trh už se chystá nová verze. Ta současná už kroutí osmý rok a ještě letos by měl přijít její nástupce.
Test: Peugeot 308 SW GT 1.5 BlueHDi - obří prostor pro zlepšení
Popravdě bych autu těch osm let fakt netipoval. Oni ti Francouzi umí takový hezky nadčasový design, který stárne mnohem pomaleji, než třeba asijská produkce. Kombíková 308 je velmi líbivá a jedním slovem “dotažená”. Nenašel jsem na ní žádné místo, o kterém bych nevěděl, jestli se mi líbí, nebo ne. Je to ještě ta stará škola bez provokativních prvků na karoserii.
Celé auto je krásně uhlazené, mohutnosti trochu ubírá linie střechy, která se začíná svažovat už kousek za A sloupkem. Grandióznost předních svítilen tříští malý výkus ve spodní části a ty zadní se mi líbily obzvlášť - jak se táhnou směrem nad zadní kola a hezky se u toho ke konci rozdvojí. Malinko nepatřičně vypadají možná až trochu agresivní kola, ale jejich sportovnější vyzření se hezky doplňuje s koncovkami výfuku, které jsou podobného rázu.
Interiér plný nepraktických řešení
Teď ale přijde zhodnocení interiéru a dopředu varuji, že se s tím moc párat nebudu, protože mě v mnoha ohledech zklamal. Je to ale můj osobní pohled, někomu jinému se to třeba líbit bude. Předně volant - malý věnec pochopím u stylového autíčka do města, ale u rodinného kombi tuhle volbu moc tolerovat nehodlám. Navíc jsem přes něj neviděl na digitální kokpit. Vlastně nakonec viděl, ale to jsem si ho musel nastavit do polohy, která už nebyla příliš pohodlná.
Také čtěte
Další věc - středový tunel mi nevadí, ale proboha, co má znamenat to obří nevyužité místo pod displejem infotainmentu? Ještě doprasené jakousi rádoby ozdobnou lištou, která dokonce evokuje zdířku na CD. Prostě toho lacině vypadajícího tvrdého plastu je v tomto prostoru až nevkusně moc. Jasně, je to “jiné”. Bohužel, dělat věci jinak, není zárukou úspěchu. A zde se to ukazuje zcela zřetelně.
Na rodinný kombík jsem si taky na místě řidiče připadal poměrně stísněně. I když jsem měl sedačku posunutou úplně dozadu, neměl jsem dostatek místa pro nohy a cítil jsem se jak v o třídu menším voze. Sedadla jsou sice fajn tvarovaná a pohodlná, ale důvěru jsem neměl k loketní opěrce. Její výškové nastavení nevzbuzuje velikou důvěru, ačkoliv funguje dobře. Pokud bych se o ni opřel při nastupování, moc velké šance bych plastové aretaci nedával.
Trhá se to. Všechno!
Když se ještě vrátím k budíkům, jejich animace jsou sice hezké, ale k čemu to je, když jsou trhané? Jsem zastáncem spíše jednoduchosti v této oblasti a když už teda nějaké efekty být musí, tak ať jsou plynulé. Podobně trhaný je i obraz couvací kamery. Jasně, nečekám tady 4K při 120 Hz, ale tohle bylo odhadem tak deset snímků za sekundu a obrazovka infotainmentu mi ukazovala spíš to, co už se stalo, než aktuální stav. Na nějaké rychlé couvací manévry to tedy úplně není. Ačkoli ne každý potřebuje při couvání sledovat obrazovku, přeci jen někdo si vystačí se zrcátky.
Rádio raději nepouštějte
A aby té kritiky nebylo málo, tak příplatkový audiosystém se sice pyšní označením “Denon”, ale pochybuji, že tento japonský výrobce kvalitních zesilovačů, reproduktorů a všeho kolem audia, by byl pyšný, kdyby slyšel tu hrůzu. Vlastně většina i vyloženě rozpočtových aut, by tohle strčila do kapsy. Ani ladění ekvalizéru ničemu nepomohlo, bohužel jsem musel konstatovat, že tohle fakt moc poslouchatelné není, protože zvuk je dost plechový. A přitom si nemyslím, že by samotné reproduktory musely být nutně špatné. Zvuk většinou nejvíc trpí tím, že ve dveřích rezonuje, což velmi efektivně řeší dodatečné odhlučnění, které umí doslova divy. A Peugeot 308 SW je dle mého názoru perfektní ukázkou toho, že jenom relativně kvalitní reproduktory nestačí a bez dalších opatření se kýženého výsledku dosáhnout nedá.
Také čtěte
Nějaký prostor se najde
Najde se ale i prostor pro chválu! Zadní lavice je pohodlná a prostoru poskytuje dostatek. Dokonce jsem se byl schopen vejít i sám za sebe, což při 197 centimetrech výšky považuji za měřítko interiéru, který musí stačit jakékoliv čtyřčlenné rodině.
Podobně je na tom i kufr, který bych zařadil do kategorie “tohle už stačí fakt na všechno”. Jasně, není to dodávka, ale člověk nebude muset dělat kompromisy a jezdit do Chorvatska jen s trepkama, protože botasky už se nevešly.
Světla neoslní!
Teď bych poprosil fanfáry, protože přijde jedna zcela nečekaná disciplína, ve které Peugeot naprosto exceloval. Až jsem tomu nechtěl věřit! Výkon jeho světlometů bych zhodnotil jako lehce nadprůměrný, ale co mě naprosto dostalo, byla rychlost reakce automatického ztlumení a jeho fungování. Tahle funkce je stále ještě dnes u hodně aut spíš tak nějak navíc. Jakože ano, je tam, ale funguje pomalu a často vás kvůli tomu protijedoucí řidiči probliknou. Tak tady ne! Ani jednou se mi nestalo, že bych zaznamenal nějaké zpoždění nebo zaváhání. Přepnutí vždy proběhlo velmi rychle - okamžitě. A to i když jsem auto dojížděl, což je často kámen úrazu i u daleko inteligentnějších systémů. Netuším, jak toho systém dosáhl, ale schválně jsem si kvůli tomu prodloužil jeden večerní návrat domů a skutečně jsem nemohl mít námitek. V tomto punktu tedy smekám svoji umaštěnou kšiltovku!
Také čtěte
Motor je šetřílek
Vznětový čtyřválec má objem 1,5 litru a doluje ze sebe výkon 96 kW. Jistě, hodnota je to v kontextu označení výbavy “GT” trochu kompromisní, ale pro potřeby běžné přepravy dostatečná. Co mě zarazilo, byl rozsah otáček, ve kterých je jednotka schopna fungovat. Neprotestuje ani při podtočení pod hladinu 1500 otáček za minutu, prostě si tak spokojeně klape. Když je potřeba, zabere a vůz rozhýbe. Na limity narazí spíše na dálnici, kde se projeví horší pružnost daná objemem. Částečně to léčí šestistupňový manuál, který je dobře poskládaný. Řazení není vyloženě potěšení, chybí tam sice takový ten slastný pocit, že kvalty hezky mechanicky zapadnou, ale pro potřeby rodinného kombi je to akorát.
Velmi potěšující je spotřeba. Celý test jsem zvládl absolvovat za nějakých 4,9 litrů na sto. Dost často se mi ovšem stávalo, že jsem se dostával až ke čtyřem, a to jsem se nesnažil jet vyloženě na spotřebu, spíš pohodovým tempem. Dálniční přejezdy jsou samozřejmě závislé na rychlosti. Stotřicítka znamená, že se vejdete do šesti litrů, pak už se to šplhá nahoru. Prostě hodnoty, které u vozu tohoto ražení spíš potěší a nezatíží rodinný rozpočet víc, než je zdrávo.
Podvozek přísně neutrální
U podvozku jsem trochu očekával onu francouzskou plavnost a konejšivou houpavost, leč marně. Jak se to zhruba ještě dekádu nazpět u evropských automobilek lišilo (německá auta spíš tvrdší, francouzská hodně do pohodlí), tak dnes se to dost srovnává. Třistaosma je dost neutrálně naladěná. Zvládá svižnější průjezdy zatáčkami, nějakou tu nerovnost taky požere, ale jak bude vozovka moc rozbitá, posádka se o tom dozví. Není to špatné, naopak! Prostě podvozek se podařilo vyvážit tak, že v ničem neexceluje, ale zároveň ani neselhává.
Jako společník na kratší i delší cesty je Peugeot 308 SW veskrze příjemným autem. Dokud nezačnete srovnávat. Použiju možná trochu nefér “argument Octavií”. Ta není zdaleka dokonalá. Ale je prostě daleko víc dotažená, interiér je promyšlený, máte si kam odložit věci, všechno má nějaký svůj účel a je to jednoduše daleko vyrovnanější auto ve směru praktické použitelnosti.
Také čtěte
Jde to i lépe
Odpustit zásadní prohřešky v interiéru u kombíku zkrátka nelze. Tam očekávám praktičnost na nejvyšším místě v žebříčku priorit při návrhu. Nepotřebuji digitální kokpit, na který si přes věnec volantu nevidím. Couvací kamera s děsivě trhaným obrazem je taky ke zlosti, stejně jako málo místa pro nohy řidiče. K tomu ta šílenost v podobě středového tunelu a tragické značkové audio… V tomhle zkrátka testovaný vůz na konkurenci značně ztrácí.
Netvrdím, že dlouhá třistaosmička je špatné auto! Jistě si najde (spíš našla) spousty spokojených majitelů. Ale je to daleko horší auto, než to mohlo být. Zároveň se ale těším na novou 308, u které věřím, že si vzala z předchozí verze ponaučení a už to bude úplně o něčem jiném.
Parametry testovaného vozu Peugeot 308 SW GT 1.5 BlueHDi
| Motor | naftový řadový čtyřválec 1,5 litru |
| Pohon | přední |
| Výkon (kW/ot. min) | 96 kW |
| Zavazadlový prostor | 610 litrů |
| Rozměry vozu (v. x š. x d. v mm) | 1446 x 1863 x 4585 |
| Převodovka | šestistupňová manuální |
| Palivová nádrž (l) | 50 |
| Zrychlení z 0-100 km/h | 9,4 sekundy |
| Základní cena | 410 000 Kč |
| Cena testovacího auta, včetně výbavy | 624 000 Kč |
Zdroj médií: Redakce.
+
- spotřeba
- vyladěný podvozek
- automatické přepíná dálkových/potkávacích světel
- design
−
- nepraktický interiér
- tragická couvací kamera
- na budíky není vidět přes volant
- zvukové podání příplatkového audia Denon
Fotogalerie (27 fotek)
Diskuze (2)
Jiří Vávra,
21. 5. 2021 23:03
Jakub Mokříš,
22. 5. 2021 8:56
