PRÁCE 🧰

Test Honda Jazz 1.5 e:HEV - japonský zázrak s vlastní elektrárnou

19. 11. 2020 9 min. čtení diskuze (0) Testy Honda

Čtvrtá generace vozu přijíždí do naší redakční garáže, aby nás přesvědčila o svých kvalitách. Po týdenním testu není o čem pochybovat, alespoň u mě. Horší to ale bude při přesvědčování budoucích majitelů kvůli ceně. V tomto případě ale rčení za hodně peněz, málo muziky, opravdu neplatí. Jazz má velký potenciál, a přestože cílí na specifický druh uživatelů, své místo na trhu si snadno obhájí výbavou i kvalitou.

Test: Honda Jazz 1.5 e:HEV (recenze, test)

Exteriér

Modernizace vozů se nevyhnula ani další japonské automobilové značce, jejíž vozy také začínají úspěšně obsazovat přední příčky v extravagantnosti. Stačí se podívat jen na sesterský model Hondu e nebo Civic. Přede mnou dnes ale stojí jiné auto. Honda Jazz je na první pohled velmi zajímavá. Zepředu se na vás culí smajlík, který ale od předchozí verze velmi dospěl a je radost na něj pohledět - je prostě osobitý. Navíc ve všech výbavových verzích se dočkáte skvěle funkčních LED světel. Bok auta vykresluje siluetu hatchbacku a prvky MPV. Jen zadní část zůstala poněkud nudnějšího charakteru.

Každopádně celý design vozu má funkční aerodynamiku, která napomáhá jeho neuvěřitelně nízké spotřebě. Více si o tom povíme později. Celkově na mě ale auto působí elegantně a dospěle. Přestože jsem se setkala s různými názory typu, že se jedná o důchodcovské auto nebo prostě jen divné auto. Nejsem názoru, že by se kdokoli, kdo má toto auto v garáži, za něj měl stydět. Naopak. S tímto autem vykročíte z nudné šedi každodenního provozu. Stejně tak by lidé neměli zapomínat, že vzhled nejezdí, důležité je, co se skrývá uvnitř a v tomto případě budete opravdu mile překvapeni.

Test: Honda Jazz 1.5 e:HEV (recenze)

Interiér

Vnitřek vozu je opravdu moderní, až bych řekla futuristický. A i přesto najdete dokonale sladěné prvky, které společně opravdu fungují. Je to jako když otevřete dveře do staré skříně a za nimi se nachází kouzelný svět Narnie.

Interiér vozu má tmavou barvu, a přesto nepůsobí hrobově. Jak je to možné? U auta je totiž opravdu velké přední sklo, u kterého je "áčkový" sloupek rozdělený na dvě části, takže se do vozu dostává velká dávka světla a hlavně díky tomuto řešení je z auta geniální výhled ven. Problém s masivním A sloupkem, za který se schová i autobus, se tak nekoná a vy máte perfektní přehled o situaci na silnici, aniž byste se museli čehokoli obávat.

Od výhledu ven se dostáváme do zorného pole řidiče. Multifunkční dvouramenný volant je velký, ale v této výbavě Elegance bohužel z plastu, což se mi zrovna moc nelíbí, celkově to kazí dojem z vozu. Možná, kdyby se kůže, která byla použita na zadním středovém sedáku, využila raději na volant, byla by to lepší volba. Na druhou stranu nutno podotknout, že ve vyšších výbavách je kožený volant samozřejmostí. Holt v některých případech se nevyplatí šetřit. Stejně tak mě překvapilo množství tvrdých a na pohled možná až laciných plastů, které byly v interiéru použity.

Test: Honda Jazz 1.5 e:HEV (recenze)

Technologie 

Před řidičem se nachází 7palcový displej, jehož zobrazení si můžete pomocí tlačítek na volantu měnit. Lze tak například pozorovat, jak proudí energie z baterie do pohonu kol, sledovat spotřebu a nebo se od toho všeho odprostit a nechat si zobrazenou jen aktuální rychlost. Po stranách displeje se nachází ještě ukazatele stavu baterie a palivové nádrže.

V interiéru se nachází ještě jeden displej tabletového tvaru, který je devítipalcový. Pokud byste ale nevěřili dotekům na obrazovce, můžete se do menu dostat pomocí postranních tlačítek. Nicméně odezva je opravdu rychlá a celé je to intuitivní, což je obrovská změna oproti třetí generaci auta, kdy se se softwarem infotainmentu nedalo téměř existovat. Uvnitř systému naleznete opravdu vše, co k životu potřebujete. Avšak v této testovací verzi mi chyběla navigace, kterou bych uvítala.

Pochválit musím zejména to, že si Honda nevzala příklad od své konkurence, a raději zanechala ovládání klimatizace v klasickém režimu ovládání. To znamená, že si vše snadno nastavíte pomocí otočných ovladačů pod středovým displejem. Hned vedle se nachází i čudlíky na zapnutí vyhřívání sedaček.

Test: Honda Jazz 1.5 e:HEV (recenze) - interiér

A co odkládací prostory? Těch je tu tak akorát, i když bych jich možná uvítala o něco více. Do bočních dveří si větší lahev nedáte, ale zato máte dva nové odkládací prostory v rozích palubní desky, kam už se menší lahev vejde - tyto prostory můžete znát například z dodávek. Vejdou se tam i velké hranolky z McDonaldu (vyzkoušeno). Takže řešení jednoduché a efektivní. Další prostor je klasicky ve středu mezi řidičem a spolujezdcem. Před řadící pákou je ještě jeden výklenek, kam lze uložit telefon. Bohužel tato část je z tvrdého plastu, a tak pokud nemáte ideální velikost telefonu, bude stále někde cestovat.

Nad touto prohlubní se nachází 12V zásuvka a také dva USB porty. Jeden je klasické USB, se kterým propojíte auto a telefon a druhý slouží k nabíjení telefonu. Což je za mě velké plus, protože se mi často stává, když si chci nabít telefon ve vozech, kde není bezdrátové nabíjení, že jakmile připojím telefon, nezačne se nabíjet, ale žádá si nesmyslné propojení. Ale to já přeci nechci, a tak mi tento způsob řešení u Hondy přijde naprosto geniální.

Kouzelná sedadla

Hodilo by se říct také pár slov o sedadlech. Čalounění, které na ně bylo použito, mi přišlo trošičku jak ze starého saka nebo sedačky - látka působila lehce "old school" dojmem. Sezení v nich bylo ale pohodlné, avšak je zde ukázkově vidět, že je auto přizpůsobeno hlavně městskému životu, protože po třech hodinách za volantem už mě začala pomalu pobolívat záda. Na dlouhé trasy to nebude. Na zadní části předních sedadel se nachází malá kapsička, kam můžete snadno uložit telefon, aniž byste ho museli mít položený někde jinde. Takto bude stále na očích a když přijde nějaké upozornění, budete to vědět okamžitě.

Honda Jazz v redakčním testu

Co je ale zajímavější, to je zadní řada, která zůstala z minulé generace a jedná se o takzvaná Magic Seats. Jsou to všestranná sedadla, která můžete různě polohovat - není tak ani výjimkou, že byste sedák zvedli úplně do výšky a naopak. S polohami se dá opravdu kouzlit podle toho, jak zrovna potřebujete. Díky sklopení sedaček se vám také naskytne prostor s kufrem o objemu 1205 litrů. Běžná hodnota zavazadlového prostoru Jazzu je přitom "jen" 304 litrů. Co se týká ještě pohodlí pasažérů vzadu - tam budou spokojeni, ovšem malý test s kolegou Jakubem ukázal, že člověk se 197 cm bude mít trochu problém s centimetry nad hlavou.

Jízda, spotřeba, motor

Ježdění s tímto na první pohled "prckem" je jedna radost. Ve spleti městských ulic se cítí jako doma. Manévrování s vozem je jednoduché a jeho ovládání taktéž. Město je jeho domov, a tak se můžete těšit na spotřebu pod 3,5 litru na sto kilometrů. Jakmile se vydáte na dálnici a delší cestu, pak počítejte se zhruba 4,5 litry. Spotřeba se odvíjí od vašeho jízdního režimu, ale hodnotu 6 litrů byste měli překročit opravdu jen vzácně. Navíc pokud ještě zapnete kouzelné tlačítko vedle elektronické brzdy (zelené listy), pak bude auto jezdit, pokud to bude možné vhledem ke kapacitě nabité baterie, co nejvíce elektro.

Co může za tak nízkou spotřebu? Především to, že se jedná o hybridní stroj, který má na první pohled možná trochu složitější fungování, ale vše se dá snadno pochopit a pokud ne, postačí si na displeji zapnout tok energie a vše už bude 100% jasné. Jak už jsem nastínila předtím, jízda je pohodová a vůz má také solidní dynamiku. Nerovnosti filtruje celkem dobře, ale není to tak, že byste při jízdě nutně museli vyhledávat všechny díry na vozovce a přejíždět je - v tomhle zábavu určitě nenajdete.

Honda Jazz v testu - zadní část

Jak to celé funguje?

Jazz v sobě skrývá klasický zážehový atmosferický čtyřválec 1.5 i-VTEC o výkonu 72 kW, který funguje v Atkinsonově cyklu. Dále se ve voze nachází elektromotor s výkonem 80 kW. Vůz se tváří, že má převodovku e-CVT, ostatně samotný projev od ní není daleko, ale pravda je taková, že převodovku prostě nemá a vše je tedy tak nějak na přímo - tento fakt, ale někteří recenzenti nehodlají pochopit a dál plní své texty "malou" nepravdou. V prostoru řadicích režimů naleznete mimo jiné jeden navíc, a to pod písmenem B. Pokud si lámete hlavu nad tím, co znamená, už nemusíte. Prakticky jde o to, že auto bude brzdit rekuperací a tím nabíjet energii do baterie. Ale nic nezkazíte ani v případě, že budete jezdit na klasické "déčko".

Je čas se zaměřit na to, co znamená, že má auto svou vlastní elektrárnu. Vážně na střeše nevozíte solární panely. Přední kola jsou totiž primárně poháněna elektromotorem, který doplňuje ještě spalovací motor. Ten ale zároveň slouží jako generátor elektrické energie pro elektromotor. V určitém momentu, zejména pokud vůz jede rychleji, třeba na dálnici, může spalovák převzít kontrolu nad předními koly a pohánět je sám. Samozřejmě vše funguje tak, aby uživatel ve finále nepocítil změnu přepnutí. Pokud ale není zrovna potřeba, pak se stará také o dobíjení lithium-iontové baterie.

Honda Jazz recenze

Jezdit se dá i na čistou elektřinu. Jazz tak dokáže jezdit na tři různé režimy, které si ale přepíná sám, dle své potřeby - vy do způsobu, jakým pojedete, nemáte moc šanci zasahovat. Auto volí samo co je pro něj v jakou chvíli nejlepší a hlavně, co je nejúspornější. To vše díky nové technologii e:HEV.

Na co zrovna jedete poznáte snadno a lze to také logicky odvodit. Pokud jedete na dálnici, máte aktivní čistě spalovák, většinou se o slovo hlásí při překročení 80 km za hodinu. Pokud ale zrovna jezdíte po městě nebo se rozjíždíte, auto se snaží co nejvíce využívat čistě elektrický režim a až pak při zrychlování se hlásí o slovo i hybridní pohon, kdy benzinový a elektrický motor spojí své síly.

Vzhledem k tomu, že se jedná o takové "složité" auto, je třeba se k němu tak i chovat. Zapomeňte na prudké zrychlování ve stylu brzda-plyn. Pak byste neslyšeli od motoru nic jiného, než hlasitý vysavačový jekot, a takto snad nikdo jezdit nechce. Z nuly na sto se auto dostane za 9,4 sekundy a nejvyšší možná rychlost je pevně stanovena na 175 kilometrů za hodinu.

Honda Jazz recenze hybridu

Závěr

Cena auta začíná na půl milionu korun, což bude možná jeho kámen úrazu v prodejích. Jazz se prodává výhradně s hybridní technologií, a tak možná nebude v rybníčku ostatních značek příliš konkurenceschopný. V žádném případě auto nechci zatracovat, avšak zřejmě si nenajde tolik milovníků, jako kdyby bylo k výběru více motorizací.

Na druhou stranu bych ráda připomněla, že se vám naskytne opravdu kvalitní kousek automobilu, který navíc ušetří provozní náklady. Pokud bydlíte ve městě nebo na jeho okraji, pak většinu času budete jezdit jen za 3,5 litru. A jaké jiné auto vám může nabídnout takové hodnoty? I v základní výbavě naleznete širokou škálu prvků, za které byste si u jiných značek museli připlácet. Jazz se tak stává zajímavou alternativou na poli hybridů, pokud chcete mít ve vozovém parku trošku netradiční a spolehlivé auto.

Zdroj médií: redakce, hlavní foto: Milan Veselý.

+

  • komfort
  • výhled z vozu
  • spotřeba
  • magic seats
  • široká výbava v základu

  • cena
  • tvrdé plasty v interiéru
  • objem kufru
Michaela Rubešová

Autor článku
Poznávacím znamením Míši je foťák v ruce. Ráda cestuje, ochutnává dobrá jídla a miluje výjimečná auta s duší.

Podobné články