Když na blatníku objevíte první puchýřek pod lakem, může to vypadat jako začátek problému. Ve skutečnosti ale může být koroze na druhé straně plechu už docela daleko. U prahů, lemů blatníků, spodků dveří nebo různých uzavřených profilů totiž rez často postupuje zevnitř směrem ven.
Koroze auta: Proč rez často začíná zevnitř a dlouho není vidět?
Články na téma auta a koroze:
- Auto bez koroze – která nejlépe odolávají?
- Koroze zánovních aut je hrozbou. Kde hrozí nejvíce?
- Koroze karoserie auta
- Jaká auta mají nejlepší ochranu proti korozi?
- Polétavá rez: Nenápadný nepřítel vašeho auta
- Proč auto reziví zevnitř: Nejrizikovější jsou prahy, dveře a dutiny - právě čtete
Rez potřebuje hlavně vodu
Koroze oceli je elektrochemický proces. Hodně zjednodušeně potřebujeme železo, kyslík a elektrolyt, kterým je v běžném provozu především voda s rozpuštěnými solemi. Čistá voda samozřejmě také korozivní prostředí vytváří, sůl ale výrazně zvyšuje vodivost elektrolytu a celý proces urychluje.
Proto jsou pro karoserii často nejhorší podmínky v zimě. Na silnici se dostane posypová sůl, vznikne slaná voda a kola ji rozstřikují prakticky do všech částí podvozku. Jakmile se dostane do spáry nebo dutiny a nemůže rychle vyschnout, dostává ocel přesně to prostředí, které korozi vyhovuje. To je současně důvod, proč nemusí být největší problém samotné množství vody. Mnohem horší je místo, které zůstává dlouho vlhké.
Lakovaná strana má poměrně luxusní ochranu
Pohledová část karoserie je z hlediska ochrany docela dobře vybavená. Moderní auto může mít pozinkovaný plech, chemickou předúpravu, kataforetickou základní vrstvu, další podkladové vrstvy, barevný lak a nakonec čirý lak. Na exponovaných místech podvozku a prahů se přidávají ještě materiály odolné proti odletujícím kamenům.
Důležité je především kataforetické lakování neboli e-coat. Svařená karoserie se při výrobě ponoří do lázně a pomocí elektrického pole se ochranná vrstva nanáší na kov. Právě ponoření celé karoserie umožňuje dostat základní protikorozní ochranu také na místa, kam by se klasickou stříkací pistolí prakticky nedalo dostat. Jenže ani sebelepší ochrana není nesmrtelná a karoserie není jeden dokonale hladký kus plechu.
Největší problém jsou spoje dvou plechů
Podívejte se například na spodní hranu dveří. Vnější plech se zde zahne kolem vnitřní části dveří a vznikne velmi úzký spoj. Podobná místa najdeme v lemech blatníků, prazích nebo kolem různých výztuh. A právě spára mezi dvěma plechy je pro korozi ideální místo. Voda se do ní může dostat kapilárním působením, ale vysychá podstatně hůře než otevřený povrch. Pokud se poškodí těsnicí materiál nebo ochranná vrstva, začne rez pracovat tam, kde ji zvenku vůbec nevidíme.
Automobilky proto používají tmely, lepidla a vosky do dutin. Tmel má zabránit vodě, aby do spoje vůbec pronikla, a vosk vytváří další ochrannou vrstvu uvnitř dutiny. Právě proto se při kvalitní opravě karoserie nemá řešit pouze nový lak zvenku. Protikorozní ochranu je potřeba obnovit také na druhé straně opraveného plechu.
- Přečtěte si také: Ochrana laku karoserie auta voskem
Voda se do dveří dostává úplně normálně
Možná trochu překvapivě nejsou například dveře auta vodotěsnou krabicí. Voda při dešti stéká po skle a určité množství se dostává přes jeho těsnění dovnitř dveří. Konstrukce s tím počítá. Kapalina má stéct do spodní části a následně odejít odtokovými otvory ven. Podobně funguje odvodnění na dalších místech karoserie. Dokud jsou odtoky průchodné, nemusí se nic dít.
Jenže stačí směs prachu, listí, vosku, bláta a dalších nečistot a otvor se může postupně ucpat. Vznikne malá nádrž, kterou výrobce rozhodně neplánoval. Ocel pak nemusí být vlhká několik minut po dešti, ale klidně celé hodiny a dny. Reálné případy ukazují, že ucpaný odtok může vést dokonce ke korozi nosných částí podvozku. Problém tedy rozhodně není omezený jen na kosmeticky rezavý spodek dveří.
Prah může vypadat krásně a přitom už být špatný
Typickým příkladem jsou prahy. Zvenčí mohou pořád vypadat téměř dokonale, protože viditelný povrch chrání lak a často také silná ochranná vrstva. Zevnitř ale jde o členitý uzavřený profil složený z několika plechů. Stačí, aby se někudy dostala dovnitř slaná voda, případně aby přestalo dobře fungovat odvodnění.
Koroze začne nejdříve na spojích, hranách nebo v okolí svarů. Když se nakonec objeví puchýř na vnějším laku, může už být plech výrazně zeslabený. Proto někdy při opravě zdánlivě malé rezavé tečky začne klempíř brousit a otvor se neustále zvětšuje. Rez nezačala v místě, které bylo vidět. Tam pouze jako první prorazila na povrch.
- Mohlo by vás zajímat: Ochrana před korozí: Jak zabránit reznutí prahů u Fabie
Po opravě může být ochrana horší než z výroby
Zvláštní pozornost si zaslouží havarovaná a následně opravovaná auta. Výrobní ochranu karoserie totiž není v běžné lakovně možné kompletně zopakovat. Nová karoserie při výrobě prochází několika lázněmi a celý skelet je ošetřen ještě před finálním sestavením auta.
Při opravě se naopak řeže, brousí a svařuje. Tím se může poškodit původní zinková vrstva nebo ochrana okolí svaru. Zvenku pak může být oprava perfektní a pod lakem nepoznáte vůbec nic. Pokud ale někdo zapomněl na tmel a dutinový vosk z vnitřní strany, právě tam může za několik let začít problém. Proto stojí za pozornost historie oprav zejména u starších aut. Dvě stejně stará vozidla stejného modelu mohou být z hlediska koroze úplně někde jinde.
Zdroj info: Hyundai, Kia, U.S. EPA, 3M, Sika Automotive, NHTSA.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
