Knihy Jeremyho Clarksona

7. 12. 2021 3 min. čtení diskuze (0) Názory

Každý rok s blížící se zimou začínám hledat pár knih, které mi pomohou ukrátit ty dny, kdy se nedá dělat nic jiného, než sedět doma na zadku.

Knihy Jeremyho Clarksona

Listopadové a prosincové počasí bývá o víkendech dost na draka, venku se většinou být nedá a trávník na zahradě už sekat nepotřebuje. Takže si rád s kvalitní literaturou zalezu do svého kutlochu, udělám si svařák a konzumuji radostně stránky.

Pokud to máte podobně, dovolím si doporučit své dvě oblíbené knihy ze světa aut. Jde o díla člověka, který rozhodně má co říct. A když něco o autech říká, obvykle z toho stříká sarkasmus na všechny strany a kdykoliv se mu něco nelíbí, dá to světu hlasitě najevo. Už asi tušíte, že tím rýpalem je Jeremy Clarkson.

Tituly, které od něj mám v poličce, jsou zatím dva (ale aktuálně pracuju na rozšíření sbírky!). Tím prvním je Na plný plyn, kde každá kapitola popisuje nějaké konkrétní auto. Samozřejmě ne suše, řeklo by se “recenzně”, ale tak, jak by se to obvykle fanouškům značky asi moc nelíbilo. Pro příklad citace z kapitoly o Lamborghini Gallardo Spyder:

"Po odchodu Countachu jsme dostali Diablo, které zrychlilo z nuly na sto... jednou. Pak jste ze sebe půl dne smývali tenký povlak toho, co bývalo spojkou. A po Diablu přišlo Muriélago, které bylo podle všeho navrženo k jedinému účelu - aby s ním člověk přijel na snobský banket pozpátku, v oblaku spálených pneumatik, a vyřvával: “Mně tequilu!”

Druhým titulem, který obohatil moji knihovnu, je Vím, že máš duši - Stroje, které milujeme. Tady Jeremy malinko ubral ze své jedovatosti a přidal na zajímavostech a faktech. Už to není jen o autech, ale o nejrůznějších technických výtvorech, kterým člověk vdechl “duši”. Pro příklad jde třeba o Hooverovu přehradu, vesmírnou loď Millenium Falcon známou ze ságy Star Wars, nebo slavnou lokomotivu Gresley Pacific 4472, která je známá spíš jako “Létající skot”. O všech strojích se tu člověk dozví něco zajímavého, ať už z hlediska historického nebo technického. Opět si dovolím citovat kousek textu, tentokrát z kapitoly o letadlové lodi:

"Až doteď jsem se nejblíž smrti ocitnul v bouři nad Kubou. Bylo to v ruském letadle vyrobeném v padesátých letech, kterým až do chvíle, kdy se dostalo na Kubu, létala angolská armáda. Letu schopné bylo stěží i za dobrých podmínek a v tropické bylo doslova vzhůru nohama. Vzpomínám si, že jsem si říkal: “No, alespoň mohou děti říct, že táta zahynul v sovětské stíhačce v Karibiku. I v nekrolozích se to bude dobře vyjímat.”

Jak se blížilo přistání na Eisenhowerovi, ty vzpomínky se mi začaly vracet. “Jo, táta umřel, když ho rozmixovala letadlová loď.” To také neznělo špatně.

Při sestupu loď za okénky rostla a rostla, ale zdaleka dost velká nebyla ani v okamžiku, kdy jsme dosedli, zahákli se za lano zachycovače a z rychlosti 200 km/h na nulu zabrzdili během 0,000 000 008 vteřiny.

Zajímavé bylo, že moje slezina, srdce, plíce a játra pokračovaly původní rychlostí, až se zarazily o hrudní koš, odrazily se zpátky a skončily na svém správném místě. Naštěstí jsem to moc nevnímal, protože jsem pod sedadlem před sebou hledal obě oční bulvy.”

Obě knížky jsou doslova nabité vtipem, ale také hodně zajímavými informacemi a někdy zdánlivě nesmyslnými přirovnáními. Přečíst se dají bez problémů za víkend, ale některé pasáže si v slzách budete číst několikrát, to vám garantuji! Je až s podivem, jak skvěle se povedlo přeložit z anglicky psaného originálu všechny ty Clarksonovy sarkastické, ale velmi trefné poznámky a myšlenky. Pořízením obou knih rozhodně neprohloupíte, za to dám ruku do ohně a nohy do betonu!

Zdroj médií: Depositphotos.

Podobné články