Banner #4265

Závodník Rado: Návrat krále driftu po pěti letech, odvaha místo talismanů a příběh, který motivuje

7. 10. 2025 5 min. čtení diskuze (0) Aktuality Motorsport Rozhovory

V rozhovoru se závodník Rado otevřeně podělil o to, co ho ke driftu přivedlo, proč musel na čas odejít ze světel driftových reflektorů a co ho přimělo znovu se vrátit. Dozvíte se, jaká byla jeho první E36, proč nemá rád talismany a co znamená drift pro někoho, kdo v něm vidí víc než jen kouř z pneumatik. Nechte se vtáhnout do příběhu jezdce, který ví, jak chutná návrat.

Rado po pětileté pauze opět závodí

Jsou chvíle, kdy život zatáhne za ruční brzdu. A pak jsou chvíle, kdy ji člověk pustí a jede naplno a bez výmluv. Rado, dnes šestatřicetiletý jezdec, přesně tohle zažil. Po pěti letech pauzy se vrátil na driftovou scénu a dokázal, že láska k řízenému smyku nezmizí, ani když auto na čas zaparkujete.

Jak to celé začalo. Návrat po pěti letech a srdce stále na správném místě

„Bylo to už před víc než osmi lety, kdy jsem se poprvé dostal k driftu. Tehdy mi kamarád na letišti v Dolním Benešově půjčil auto. Udělal jsem pár smyků a bylo jasno. Už tehdy jsem věděl, že tohle bude moje cesta. Po čase jsem si koupil svou první E36 s dvouapůllitrovým motorem. Auto bylo bez složitých úprav, ale s duší. Po letech jsem ho prodal, s množstvím vylepšení a teď toho lituju. Protože srdcovky se těžko nahrazují,“ přiznává Rado.

Jeho první závody? „To byl Libros v Ostravě. První exhibice byla pro mě výzva, ale hned při prvním oficiálním závodě jsem se dostal do TOP 8. Byl to tehdy můj největší úspěch. A pak nastala pětiletá pauza. Ne z neochoty, ale z reality. Auto mi někdo zničil, a to mě značně demotivovalo. Potom už mi chyběl čas, podpora i finance. Až s pomocí přátel, konkrétně kluků z Elegaz Crew a Red Dot Garage, se to zase rozjelo. Podali mi ruku, a letos jsem mohl znovu postavit na start,“ říká Rado s úsměvem.

Styl je důležitý, ale srdce má přednost

Radova filozofie je jasná. Auto nemusí být nablýskané, pokud má duši. I když teď jezdí v půjčeném BMW, nedělá kompromisy. „Auto je v základu sériové, ale má vylepšení pro stabilitu a kontrolu,“ popisuje. „Hydraulická ručka, polyuretany, sportovní skořepiny, upravený podvozek, to je vše, co na tom autě mám,“ dodává.

Přesto může klidně zpátky na silnici. Není to o tom mít stovky koní nebo drahé díly. Je to o tom mít auto, kterému věříš. A taky je potřeba věřit sobě. Rado už nespoléhá na talismany. Prý mu nikdy nepřinesly štěstí. Teď věří jen svým zkušenostem a lidem kolem sebe. Učí se z chyb ostatních i svých, ty ho posouvají dál. Kamarádi, kteří mu pomáhají s přípravou auta, jsou jeho tým. I když měl jet se dvěma dalšími auty, nakonec závodí sám. Ale oni jsou tam s ním. Pomáhají, fandí, dotahují detaily. To je street drift. Komunita, která drží pohromadě.

Největší výzva není trať. Je to strach

Podle Rada dobrý drift jezdec není ten, kdo má nejdražší auto nebo nejlepší techniku. Je to ten, kdo se nebojí. Ze strachu dělají lidé chyby. „Strach tě brzdí. Přiznávám, že strach mám někdy taky. Ale učím se ho překonávat. Každým výjezdem, každou zatáčkou, každou chybou. S technikou se dá pracovat, výkon se dá koupit, ale odvahu si musíš zkrátka vypěstovat.“

Jaký je stav české driftové scény? 

„Česká drift scéna podle mě má silný základ. Spoustu šikovných jezdců. Ale většinou narážíme na finance. Mnoho talentovaných kluků zkrátka nemá prostředky,“ říká a sám přiznává, že byl také jedním z těch, pro kterého byly závody drahou výsadou. „Nejde jen o auto. Palivo, podval, dodávka, čas. Pokud jedeš autem na značkách a rozbiješ ho, nemáš jak se dostat domů,“ říká dnes už s úsměvem. Sám si tím prošel. A právě proto chápe, jak těžké je se prosadit. I přesto věří, že potenciál tu je.

Street není podřadná kategorie. Je to rodina

Když se Rada ptáme, jestli chce přejít do PRO kategorie, usměje se. „Mám to v plánu, ale ne za každou cenu. Miluju street. Právě pro tu rodinnou atmosféru. Peníze pro mě dnes už nejsou překážkou, ale je to kategorie, kde se víc řeší přístup než výkon. Znám spoustu lidi z PRO kategorie a většina z nich se pořád chová jako by byla ve streetu. To je pro mě známka charakteru,“ říká.

Na otázku ohledně úprav auta odpovídá: „Hlavně je důležitý podvozek. Ne moc nízko, ale ani ne vysoko. Auto musí být stabilní, jinak začne uskakovat.“ Dodává však, že je to jeho názor a ne každý s ním musí souhlasit. Podvozek je drahý, ale rozhodně se vyplatí. Důležité také je, aby auto vypadalo rozumně. Pak totiž tolik nepřitahuje policii. A v tom je podle něj street specifický. „Člověk musí najít rovnováhu mezi legálním autem a strojem, který ti na trati sedne.“

Drift jako posedlost. A začít může každý, kdo má odvahu

Při poslední otázce se Rado déle zamýšlí. „Popsat drift jedním slovem? Posedlost. Není to hobby, není to sport. Je to způsob myšlení. A taky něco, co tě stojí nervy, peníze, čas. Ale když to miluješ, dá ti to všechno zpátky. Kamarády. Smysl. Cestu.“ Vzor má jasný. „James Deane. Jezdec, kterého podceňovali, nevyhrával, ale nepolevil. Dnes je světová jednička. Obdivuju ho, protože vím, jaké to je, když věci nejdou podle plánu.“

A když jsme se ho zeptali, co by poradil někomu, kdo chce začít? Nejprve se zasměje. Řekne, ať to radši nedělá. Ale pak vážně dodá, že pokud to někdo opravdu chce, musí být připravený na dřinu. Na to, že nic nepůjde snadno. Ale když vydrží, bude to stát za to. Drift není pro každého. Ale kdo ho má v srdci, ten si tu cestu najde.

Zdroj info: Autorský text.
Zdroj médií: Depositphotos.
Nikola Vrablová

Autor článku
Nikča snila o tom být ekologem - láska k autům ji ale přivedla na jinou cestu. Od školy si chodívá odpočinout na garáž, kde opravuje svůj německý šestiválec.

Podobné články